ECLI:CZ:NSS:2004:5.AZS.18.2004
sp. zn. 5 Azs 18/2004 - 43
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobce: H. V. V., zast. advokátem Mgr. Markem Sedlákem, se sídlem AK Brno, Příkop 8,
proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o udělení azylu, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2003, č. j. 55
Az 199/2003 - 22,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2003, č. j. 55 Az 199/2003 – 22
se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 11. 2002, č. j. OAM-10149/VL-11-ZA-03-2001
nebyl žalobci udělen azyl v České republice z důvodu nesplnění podmínek uvedených
v §§12,13 odst. 1 a 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů a bylo rozhodnuto
podle §28, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu ust. §91 zákona
o azylu.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 29. 11. 2002 opravný prostředek
k Vrchnímu soudu v Praze,o němž tento soud neroz hodl do 31. 12. 2002, a proto o něm
ve smyslu čl. II zákona č. 519/2002 Sb. a ust. §129 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní (s. ř. s.) a ust. §32 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb. rozhodl Krajský soud v Brně.
Usnesením tohoto soudu ze dne 19. 8. 2003, č. j. 36 Az 375/2003 - 19, byl opravný prostředek
odmítnut.
Proti usnesení Krajského soudu v Brně podal žalobce – nyní stěžovatel (§102 s. ř. s.)
kasační stížnost, v níž namítá nezákonnost napadaného usnesení o odmítnutí návrhu
ve smyslu ust. §103 písm. e) s. ř. s. Nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že jeho podání
ze dne 27. 11. 2002 postrádá základní náležitosti podle §37 odst. 2 a 3 soudního řádu
správního a základní náležitosti žaloby vymezené v ust. §71 odst. 1 písm. a) až f) cit. zákona.
Namítá, že podání splňovalo náležitosti a soud mohl ve věci jednat a rozhodnout.Navrhuje
proto, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil
k dalšímu řízení.
Žalovaný v písemném vyjádření se ztotožnil se záv ěrem krajského soudu a navrhl
kasační stížnost jako nedůvodnou zamítnout.
Součástí podané kasační stížnosti je i žádost stěžovatele o přiznání odkladného účinku
ve smyslu §107 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud posoudil v prvé řadě nezbytnost vydání rozhodnutí o návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dle §107 s. ř. s. a dospěl k závěru, že o něm
není třeba rozhodovat tam, kde je o kasační stížnosti věcně rozhodováno bez prodlení po jejím
předložení Nejvyššímu správnímu soudu a po nezbytném poučení účastníků řízení , neboť
se jedná o věc, která byla vyřízena v souladu s ustanovením §56 s. ř. s. ve spojení s §120
s. ř. s. přednostně.
Kasační stížnost je důvodná.
Dle ust. §103 písm. e) s. ř. s. lze kasační stížnost podat pouze z důvodu tvrzené
nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.
Ze spisového materiálu, tak jak byl předložen, Nejvyšší správní soud zjistil,
že usnesením ze dne 21. 5. 2003, č. j. 55 Az 199/2003 - 23, Krajský soud v Brně stěžovatele
vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnil a upřesnil své podání
tak, aby bylo zřejmé: v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozhodnutí napadá a kdy mu bylo
napadené rozhodnutí doručeno.Na výzvu soudu žalobce nereagoval, a proto krajský soud,
poté kdy shledal, že podání nesplňuje všechny podmínky a trpí takovými vadami, které brání
meritornímu přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí, návrh žalobce odmítl podle
ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s.
Z obsahu podaného opravného prostředku proti rozhodnutí žalovaného vyplývá,
že žaloba náležitosti, k jejichž doplnění byl stěžovatel vyzván a které jsou vymezeny
v ustanovení §37 odst. 3 s. ř. s. a v §71 odst.1 s. ř. s., obsahovala. Datum doručení
rozhodnutí je zřejmé z postoupení opravného prostředku žalovaným Vrchnímu soudu v Praze
ze dne 28. 11. 2002, kde je uvedeno, že rozhodnutí bylo doručeno 26. 11. 2003; údaj
rozhodný pro posouzení včasnosti podané žaloby byl zcela jednoznačně stvrzen správním
orgánem, který doručení provedl. Byla-li žaloba odůvodněna tím, že rozhodnutí žalovaného
nevycházelo ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu, žalovaný neprovedl šetření nezbytná
k objasnění okolností rozhodných pro řádné posouzení věci, přičemž porušil ust. §3 odst. 3
a 4, §32 odst. 1, §46 a §47 odst. 3 správního řádu, nelze přisvědčit závěru krajského soudu,
že důvody žaloby nebyly uvedeny. Žaloba rovněž obsahovala specifikaci napadeného
rozhodnutí, označení žalovaného, řádnou identifikaci žalobce.
Při shrnutí výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že v podaném opravném prostředku proti rozhodnutí žalovaného, vymezil stěžovatel meze
a rozsah přezkumné činnosti soudu způsobem dostačujícím, když napadl rozhodnutí
žalovaného z důvodu, že jej považoval za nezákonné z důvodu nesprávného právního
posouzení a z důvodu vady řízení, spočívající v tom, že skutková podstata, ze které správní
orgán vycházel nevychází ze spolehlivě a úplně zjištěného stavu věci.Bylo-li možno z obsahu
podané žaloby, jakož i z obsahu správního spisu, který měl soud k dispozici nepochybné,
že žaloba byla podána včas, byly zřejmé důvody z nichž je žaloba podána, jakož i to, čeho
se žalobce domáhá, není nikterak odůvodněn takový formalistický přístup soudu, kdy
je žalobce vyzýván ke sdělení údajů o nichž není pochyb. Nejvyšší správní soud tak uzavírá,
že byl opravný prostředek stěžovatele projednatelný a soud mohl napadené rozhodnutí
žalovaného přezkoumat.
Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že usnesení
Krajského soudu v Brně, kterým byl dle ust. §37 odst. 5 s. ř. s. odmítnut návrh stěžovatele,
je nezákonné, a proto podle ust. §110 odst. 1 s. ř. s. napadené rozhodnutí krajského soudu
zrušil a věc vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud prvního stupně
ve svém novém rozhodnutí (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 23. 4. 2004
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu