ECLI:CZ:NSS:2008:6.ADS.123.2007:53
sp. zn. 6 Ads 123/2007 - 53
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: S. M.,
proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor sociálních věcí, se sídlem
Jeremenkova 40a, Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 12. 2006, č. j. KUOK
126702/2006, a ze dne 27. 12. 2006, č. j. KUOK 126697/2006, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 7. 2007, č. j. 38 Cad 1/2007 - 12,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žalovanému se nepři znáv á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce podal u Krajského soudu v Ostravě žalobu proti rozhodnutí žalovaného
Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 27. 12. 2006, č. j. KUOK 126697/2006, a ze dne
27. 12. 2006, č. j. KUOK 126702/2006, a současně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů
pro řízení o uvedené žalobě.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 19. 7. 2007, č. j. 38 Cad 1/2007 - 12,
tento návrh zamítl. S odkazem na ustanovení §35 odst. 7 (nyní odst. 8) zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), dospěl k závěru, že žalobce sice splňuje podmínku
pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu shora citovaného ustanovení s. ř. s.,
ale ustanovení zástupce není třeba k ochraně jeho práv, neboť žalobce podal kasační stížnost
do usnesení soudu o přerušení řízení. Toto usnesení nabylo právní moci doručením a nejsou
proti němu podle ust. §55 odst. 5, §54 odst. 5 a §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. přípustné žádné
opravné prostředky. Ustanovení advokáta pro toto řízení by bylo nadbytečné, a proto soud
žalobci advokáta neustanovil a návrh zamítl.
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti uvedenému usnesení kasační stížnost téměř
nečitelného obsahu, v níž žádá jeho zrušení. Dále stěžovatel žádá o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti. Kasační stížnost podává z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. a), b), c) a d)
s. ř. s. Stěžovatel výslovně namítá, že podle jeho mínění je rozhodnutí zmatečné,
nepřezkoumatelné, nicotné a bylo vydáno vyloučenou soudkyní a dosažené trestným činem
soudu.
Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí krajského soudu přezkoumal v souladu
s ust. §109 odst. 2, 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační
stížnosti. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
Stěžovatel v kasační stížnosti uplatnil důvod podle §103 odst. 1 písm. a), b), c) a d) s. ř. s.,
výslovně však namítá zmatečnost řízení před soudem a nepřezkoumatelnost rozhodnutí,
tedy stížní důvody podle písm. c) a d) citovaného ust. §103 odst. 1 s. ř. s. Podle §103 odst. 1
písm. c) lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené zmatečnosti řízení před soudem spočívající
v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo soud byl
nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného
činu soudce. Podle §103 odst. 1 písm. d) lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené
nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí,
popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné
rozhodnutí o věci samé.
O kasační stížnosti Nejvyšší správní soud usoudil následovně:
Hlavní námitkou stěžovatele je, že ve věci rozhodovala vyloučená soudkyně,
přičemž dovozuje, že soudkyně (v daném případě JUDr. Květoslava Tušlová) je vyloučena přímo
ze zákona (§8 odst. 1 s. ř. s.), neboť rozhodovala v řadě předchozích věcí stěžovatele.
Tato námitka však není důvodná, protože podle §8 odst. 1, poslední věta, s. ř. s. důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Nejvyšší správní soud v daném případě neshledal naplnění namítaného důvodu kasační
stížnosti ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., neboť – jak vyplývá ze shora
uvedeného – v souzené věci nebyla shledána tvrzená zmatečnost řízení před soudem spočívající
v tom, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce. Nejvyšší správní soud námitky stěžovatele
o tvrzené nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
neshledal důvodnými.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §110 odst. 1 s. ř. s. jako nedůvodnou
zamítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1, 2
s. ř. s. Stěžovatel, který nebyl v řízení úspěšný, nemá právo na náhradu nákladů řízení, a právo
Krajského úřadu Olomouckého kraje na náhradu nákladů řízení je v posuzované věci ze zákona
vyloučeno.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. března 2008
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu