ECLI:CZ:NSS:2013:6.ADS.43.2013:12
sp. zn. 6 Ads 43/2013 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudců JUDr. Tomáše Langáška a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: R. K.,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, týkající se
žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 19. června 2012, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti
žalobce ze dne 30. května 2013 proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
29. května 2013, sp. zn. 28 Ad 12/2012,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal u Nejvyššího správního soudu kasační stížnost
datovanou dnem 30. května 2013, doručenou Nejvyššímu správnímu soudu 3. června 2013,
proti rozsudku Krajského soudu v Hradci králové ze dne 29. května 2013 sp. zn. 28 Ad 12/2012
„o zamítnutí žaloby o navýšení invalidního důchodu“.
K dotazu Nejvyššího správního soudu sdělil Krajský soud v Hradci Králové, že skutečně
dne 29. května 2013 vyhlásil v dané věci rozsudek, jenž byl písemně vyhotoven
až 13. června 2013 a teprve poté expedován účastníkům řízení. Je tak zcela evidentní,
že stěžovatel se na Nejvyšší správní soud obrátil s kasační stížností dříve, než mu byl rozsudek
v písemné podobě doručen, tzn. dříve, než mu začala plynout lhůta k podání kasační stížnosti,
resp. než mu vzniklo oprávnění rozsudek kasační stížností napadnout.
Podle §46 odst. 1 písm. b) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) soud usnesením
odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně. Podle §120 s. ř. s. se toto ustanovení uplatní
i v řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem. Smyslem institutu odmítnutí
kasační stížnosti pro předčasnost je předejít tomu, že kasační stížnost se opírá jen o více či méně
nekvalifikovaný odhad, případně „věštění“ podoby zatím neexistujícího rozhodnutí krajského
soudu, resp. že se opírá o více či méně nepřesné informace o výroku a odůvodnění,
odposlechnuté přímo či zprostředkovaně při veřejném ústním vyhlášení rozhodnutí v jednací síni
krajského soudu. Z pohledu opačného, kasační stížnost lze podat až poté, co se stěžovatel přesně
a úplně seznámí s naříkaným rozhodnutím a jeho odůvodněním, neboť teprve pak může
kvalifikovaně a v relativně krátké lhůtě pro podání kasační stížnosti předestřít Nejvyššímu
správnímu soudu důvody, pro které by mělo dojít k jeho kasaci (§103 s. ř. s.).
Ze shora uvedeného je zřejmé, že kasační stížnost byla stěžovatelem podána předčasně.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost, nemaje jiné možnosti, podle §46 odst. 1 písm. b)
za použití §120 s. ř. s. obratem odmítl tak, aby se o této skutečnosti stěžovatel včas dověděl
a nespoléhal na to, že již proti zmíněnému rozsudku kasační stížnost podal, resp. aby případně
účinně využil svého práva podat kasační stížnost proti tomuto rozsudku v zákonné dvoutýdenní
lhůtě poté, co mu bude procesně účinně doručen.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. června 2013
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu