ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.22.2023.1
sp. zn. 7 Td 22/2023-3107
USNESENÍ
Nejvyšší soud ve věci obviněného Z. S. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Ntd 1/2023 o příslušnosti soudu, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. 6. 2023 návrh Vrchního soudu v Praze na odnětí a přikázání věcí a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc odnímá Vrchnímu soudu v Praze a přikazuje se Vrchnímu soudu v Olomouci.
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze podal dne 16. 3. 2023 u Obvodního soudu pro Prahu 4 obžalobu (č. l. 3069 a násl. tr. spisu) na obviněného Z. S., pro skutek kvalifikovaný jako přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (body I. až XI.) dílem v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle §230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku účinného do 27. 6. 2022 (body I. a II. a V. až XI.). Věc je u Obvodního soudu pro Prahu 4 vedena pod sp. zn. 52 T 34/2023.
2. Usnesením ze dne 24. 3. 2023, sp. zn. 52 T 34/2023, předložil Obvodní soud pro Prahu 4 podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř., §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. trestní věc obviněného Z. S. Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o příslušnosti soudu (č. l. 3087 a násl. tr. spisu). Věc je u Vrchního soudu v Praze vedena pod sp. zn. 1 Ntd 1/2023.
3. Vrchní soud v Praze předložil dne 3. 5. 2023 uvedenou věc (vedenou pod sp. zn. 1 Ntd 1/2023) Nejvyššímu soudu s návrhem na rozhodnutí o jejím odnětí a přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci. Uvedl, že po seznámení se spisem dospěl k závěru, že o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 4 nemůže v senátě, jemuž věc v souladu s rozvrhem práce napadla, ale ani v jiných senátech, rozhodnout.
4. Vrchní soud v Praze zdůraznil, že podstatou všech jedenácti skutků, které se měly stát v roce 2020 a jsou obviněnému Z. S. kladeny obžalobou za vinu, souvisí s jeho výkonem funkce soudce Vrchního soudu v Praze, kterým byl až do 31. 12. 2020. Podle skutkových tvrzení státního zástupce uvedených v obžalobě měly spočívat zjednodušeně řečeno v tom, že obviněný, ač požadované výstupy nepotřeboval pro plnění svých pracovních úkolů, zadával ve výroku obžaloby konkretizovaným pracovníkům administrativy Vrchního soudu v Praze požadavky na lustrace v centrální evidenci osob či v centrální evidenci stíhaných osob, dále požadavky na zjištění informací a obstarání textů rozhodnutí či jiných dokumentů v trestních věcech kolegů – soudců Vrchního soudu v Praze z jiných senátů, než ve kterém sám působil. Oslovení pracovníci mu ve falešně vyvolaném domnění, že informace potřebuje pro svou vlastní soudcovskou činnost, tyto informace obstarali. Obviněný Z. S. je pak měl následně neoprávněně poskytovat mimo jiné M. B. či R. P., a to v návaznosti na jejich společné aktivity, jejichž podstatou byly nabídky ovlivňování rozhodnutí odvolacích řízení u Vrchního soudu v Praze, pro které je spolu s nimi stíhán ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. pod sp. zn. 74 T 12/2022.
5. K výše zmíněnému usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 3. 2023, sp. zn. 52 T 34/2023, vrchní soud doplnil, že byť výrokem vyslovuje předložení k rozhodnutí o příslušnosti soudu, fakticky obvodní soud svou věcnou ani místní příslušnost nerozporoval, nýbrž se s odkazem na §20 odst. 1 a §21 odst. 1 tr. ř. a na zásadu rychlosti a hospodárnosti trestního řízení domáhal toho, aby mu byla věc Vrchním soudem v Praze postupem podle §25 tr. ř. odňata a aby byla přikázána k projednání soudu Městskému soudu v Praze, u kterého je jako u soudu prvního stupně vedená objektivně (skutkově) i subjektivně (v osobě obviněného) úzce související trestní věc pod sp. zn. 74 T 12/2022.
6. Vrchní soud v Praze však zejména následně k řízení, které pod sp. zn. 1 Ntd 1/2023 vede, sdělil, že osoba obviněného, dlouholetého soudce trestního úseku Vrchního soudu v Praze, i podstata žalované trestné činnosti, k níž mělo docházet přímo v budově Vrchního soudu v Praze za vylákané pomoci od nezasvěcených pracovníků soudu neoprávněným přístupem do informačních systémů a přístupů do databází, jsou úzce spjaty s Vrchním soudem v Praze, s jeho soudci a zaměstnanci. V obžalobě jsou jmenovitě navrženi k výslechům jako svědci soudci trestního úseku V. M., L. V., P. Z., V. Č., I. S., V. S., A. K., J. S. a i předseda soudu L. D. Z řad dalších zaměstnanců je to například M. M. Stíhaná a projednávaná trestná činnost obviněných je tak úzce spjata s Vrchním soudem v Praze a s rozhodováním soudců tohoto soudu. Aniž by byla zpochybněna profesionalita soudců a jejich nestranný a objektivní přístup při případném projednávání věci, je nutno přihlédnout k tomu, jak by skutečnost, že soudci rozhodují o trestní věci svého (bývalého) kolegy, byla přijímána navenek. V tomto směru proto existují pochybnosti o nepodjatosti všech soudců trestního úseku Vrchního soudu v Praze, a tedy i důvod k jejich vyloučení z vykonávání úkonů předmětného trestního řízení ve smyslu §30 odst. 1 tr. ř.
7. Vrchní soud v Praze připomněl, že podle §25 tr. ř. lze z důležitých důvodů věc příslušnému soudu odejmout a přikázat ji jinému soudu téhož druhu a stupně. Mezi důležité důvody patří i zajištění požadavku na zabezpečení objektivity řízení a spravedlivého rozhodnutí, tudíž rovněž vyloučení všech soudců příslušného soudu z rozhodování ve smyslu §30 odst. 1 tr. ř. Vrchní soud v Praze v této souvislosti poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. 7 Td 27/2018, a ztotožnil se s názorem tam vyjádřeným, podle něhož pokud je obviněný soudcem soudu, kterému věc jinak místně přísluší, není vhodné, aby tento soud věc projednával a rozhodl.
8. S ohledem na shora uvedené Vrchní soud v Praze navrhl, aby mu Nejvyšší soud předmětnou věc obviněného Z. S. odňal a přikázal ji k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci. Připomněl současně, že Nejvyšší soud již v minulosti opakovaně v související trestní kauze obviněného rozhodl o odnětí věci Vrchnímu soudu v Praze a jejím přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci, konkrétně např. v případech vedených u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Td 45/2021, sp. zn. 7 Td 2/2022 a sp. zn. 7 Td 19/2022.
9. Nejvyšší soud projednal předložený návrh Vrchního soudu v Praze a dospěl k následujícímu závěru.
10. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít v kterémkoliv stadiu trestního řízení.
11. Nejvyšší soud konstatuje, že ze spisového materiálu vyplývají skutečnosti podrobně popsané v návrhu Vrchního soudu v Praze na delegaci věci vedené tímto soudem pod sp. zn. 1 Ntd 1/2023. Především je zřejmé, že trestní věc obviněného jako taková se nachází po podání obžaloby ve fázi řízení před soudem prvního stupně, konkrétně Obvodním soudem pro Prahu 4. Dále je zřejmé, že Obvodní soud pro Prahu 4 předložil tuto věc usnesením ze dne 24. 3. 2023, sp. zn. 52 T 34/2023, Vrchnímu soudu v Praze s návrhem na určení místní příslušnosti soudu ve věci obviněného, resp. svojí podstatou spíše s návrhem na delegaci (což ovšem pro níže Nejvyšším soudem vyslovené závěry není nijak podstatné) věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 52 T 34/2023 Městskému soudu v Praze. Důvodem mělo být, že je u Městského soudu v Praze jako u soudu prvního stupně vedena objektivně (skutkově) i subjektivně (v osobě obviněného) úzce související trestní věc pod sp. zn. 74 T 12/2022, která by měla být projednána s věcí vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 52 T 34/2023 ve společném řízení. Vrchní soud v Praze pak navrhl delegaci, a to stran zmíněné dílčího rozhodnutí tohoto soudu o předloženém návrhu na určení místní příslušnosti soudu (o návrhu na delegaci).
12. Soudem příslušným k takovému rozhodnutí (ať již ve smyslu §24 odst. 1 nebo §25 tr. ř.) je Vrchní soud v Praze, který však zpochybnil vhodnost toho, aby učinil rozhodnutí o předmětném návrhu Obvodního soudu pro Prahu 4, a to s ohledem na již zmíněné úzké propojení Vrchního soudu v Praze s osobou jejího ještě v nedávné době aktivně působícího soudce Z. S., který je v dané trestní věci obviněným, a s ohledem na charakter stíhané trestné činnosti, týkající se přímo rozhodovací činnosti Vrchního soudu v Praze.
13. K předložené argumentaci Nejvyšší soud uvádí, že je nepochybné, že podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na to, aby jeho záležitost byla projednána (mimo jiné) nezávislým a nestranným soudem. Listina základních práv a svobod pak v čl. 36 odst. 1 stanoví, že každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu.
14. Dále je namístě přisvědčit tvrzení Vrchního soudu v Praze, podle kterého důležitým důvodem pro odnětí a přikázání věci ve smyslu §25 tr. ř. může být i vyloučení všech soudců příslušného soudu z rozhodování (viz rozhodnutí publikované pod č. 7/1984 Sb. rozh. tr.). V návaznosti na zmíněný závěr již také Nejvyšší soud v minulosti dovodil (byť každou věc je nutné posuzovat individuálně), že pokud jeden z obviněných je soudcem soudu, kterému věc jinak místně přísluší, není vhodné, aby tento soud věc projednával a rozhodl. Tento závěr nemůže zpochybnit úvaha o profesionalitě a z ní plynoucí nestrannosti soudců, kteří by věc projednávali, ale je nutno přihlédnout také k tomu, jak by skutečnost, že soudci rozhodují o trestní věci svého blízkého kolegy, byla přijímána navenek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 11 Td 3/2006, nebo ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. 7 Td 27/2018).
15. K dané věci je potřebné uvést, že – obdobně jako v případě návrhů na delegaci, podaných dříve v souvislosti s touž věcí, kdy Nejvyšší soud rozhodoval usneseními pod sp. zn. 7 Td 45/2021, 7 Td 2/2022, 7 Td 19/2022 a 7 Td 61/2022 – se i zmíněný návrh Obvodního soudu pro Prahu 4, o němž má rozhodovat Vrchní soud v Praze (sp. zn. 1 Ntd 1/2023) týká trestního řízení, v němž je dřívější soudce Vrchního soudu v Praze Z. S. obviněným, k zániku jehož funkce (uplynutím mandátu) došlo ke dni 31. 12. 2020. Obviněný Z. S. je přitom trestně stíhán pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku dílem v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle §230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku účinného do 27. 6. 2022, kterých se měl údajně dopustit právě v souvislosti s výkonem funkce soudce. Lze přitom mít nepochybně za to, že jeho vazby na Vrchní soud v Praze a k jednotlivým soudcům a zaměstnancům soudu jsou stále relativně čerstvé a osoba obviněného Z. S. je s Vrchním soudem v Praze nadále spojována nejen samotnými osobami soudců a zaměstnanců Vrchního soudu v Praze, ale také širokou veřejností. Dlouholeté působení Z. S. na Vrchním soudu v Praze je okolností, která může zavdat důvod k pochybnosti o nestrannosti mnoha soudců uvedeného soudu, a to za situace, pokud byli členy téhož pracovního kolektivu (zejména trestního úseku) s pravidelným kontaktem. Mnoho kolegů obviněného Z. S. navíc, jak již bylo řečeno, vystupuje v předmětném trestním řízení v postavení svědků.
16. Lze doplnit, že v podstatě totéž, resp. ještě intenzivněji, se týká i výše zmíněné věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 T 12/2022, která by s věcí vedenou Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. 52 T 34/2023 měla být projednána (podle návrhu) ve společném řízení. I v této věci (vedené u Městského soudu v Praze) je obviněným mimo jiné Z. S., a rovněž se velmi úzce týká činnosti Vrchního soudu v Praze a údajných protiprávních aktivit obviněného Z. S. na jeho půdě (mělo se zjednodušeně řečeno jednat o nabídky ovlivňování rozhodnutí v odvolacích řízeních vedených u Vrchního soudu v Praze).
17. Souhrnně řečeno, obviněný Z. S. byl do 31. 12. 2020 soudcem Vrchního soudu v Praze, žalovaná trestná činnost se měla stát na jeho půdě a měl se jí dopustit v souvislosti se svou funkcí, a také někteří svědci vystupující ve věci jsou či byli činní u tohoto soudu. Nepochybně by nepůsobilo věrohodně, aby Vrchní soud v Praze v této konkrétní věci rozhodoval. Zde je potřeba přisvědčit potřebě vyloučení, objektivně nahlíženo, oprávněných pochybností o nestrannosti soudců Vrchního soudu v Praze v trestní věci jejich nedávného přímého kolegy na trestním úseku.
18. Nejvyšší soud proto, s ohledem na možnou podjatost soudců Vrchního soudu v Praze, shledal v uvedených skutečnostech důležité důvody pro odejmutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Ntd 1/2023 tomuto soudu ve smyslu §25 tr. ř., a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci, a proto rozhodl ve výroku popsaným způsobem.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 28. 6. 2023
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu