ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.100.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 100/2012 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 22. února 2012 v Brně dovolání obviněné Ing. M. v. S. , rozené G., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 6. 2011, sp. zn. 9 To 255/2006, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 2 T 127/2005, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné Ing. M. v. S. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 25. 3. 2011, sp. zn. 2 T 127/2005, byla obviněná Ing. M. v. S. (dále jen „obviněná“) uznána vinnou společně se zemřelým obviněným B. J. v. S. jako spolupachatelka podle §9 odst. 2 tr. zák. účinného do 31. 12. 2009 trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. účinného do 31. 12. 2009 a byla odsouzena podle §187 odst. 2 tr. zák. účinného do 31. 12. 2009 k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. účinného do 31. 12. 2009 jí byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. účinného do 31. 12. 2009 jí byl uložen trest propadnutí věcí uvedených ve výroku rozsudku.
Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 2. 6. 2011, sp. zn. 9 To 255/2006 k odvolání obviněné podle §258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 25. 3. 2011, sp. zn. 2 T 127/2005, v celém rozsahu a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněná je vinna, že společně s již zemřelým odsouzeným B. J. v. S. v přesně nezjištěné době od letních měsíců roku 2003 do 15. 11. 2004 včetně v obci P. v rodinném domku v ulici K P. společně pěstovali a přechovávali rostliny rodu konopí (marihuanu), což je omamná látka uvedená v příloze č. 3 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, když při domovní prohlídce započaté dne 15. 11. 2004 v uvedeném rodinném domku bylo zajištěno 1961 kusů pěstovaných řízků rostliny marihuana výšky asi 12 cm s celkovou toxikomansky využitelnou hmotností 226,14 g a hmotností 11,985 g THC, dále rostlinný materiál marihuany v suchém stavu ve dvou plastových sáčcích i volně uskladněný s celkovou toxikomansky využitelnou hmotností 923,23 g a hmotností 108,401 g THC, knihy ohledně pěstování marihuany včetně prospektů k zařízení pěstírny, dále cigaretové krabičky s pěti kusy „jointů“ s celkovou toxikomansky využitelnou hmotností 4,4 g a hmotností 0,180 g THC a pětilitrový plastový postřikovač s kapalinou, čímž spáchala trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. účinného do 31. 12. 2009. Za tento trestný čin byla obviněná odsouzena podle §187 odst. 2 tr. zák. za použití §40 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon jí byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Podle §73 odst. 1 písm. c) tr. zák. soud vyslovil zabrání věcí uvedených ve výroku rozsudku.
Krajský soud v Plzni v odůvodnění svého rozsudku mimo jiné uvedl, že Okresní soud Plzeň-jih pochybil, když v odůvodnění svého rozhodnutí argumentoval tím, že rozhodl po provedeném hlavním líčení, byť v intencích nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. II. ÚS 1414/07, avšak s přihlédnutím ke sdělení, které vydalo plénum Ústavního soudu České republiky pod č. 426/2010 ve Sbírce zákonů. Krajský soud v Plzni se ztotožnil s námitkami obhajoby o procesním pochybení okresního soudu a poukázal na to, že uvedený soud byl vázán ustanovením §314h odst. 1 tr. ř. a byl povinen respektovat rozhodnutí a stanovisko soudu, a to nález Ústavního soudu z července 2010, sp. zn. PL ÚS 3/2009, v němž je jednoznačně uvedeno, že okresní soud nemůže přihlížet k tomu, co bylo nalezeno při prohlídce jiných prostor a pozemků. V této souvislosti odkázal na právní názor zmíněného nálezu a učinil závěr, že aniž by prováděl další dokazování, ze skutkových zjištění vypustil vše, co bylo zjištěno a zajištěno jinde než při domovní prohlídce v rodinném domku v P., K P., tedy v rodinném domě, který užívala obviněná společně se svým manželem, již zemřelým B. J. v. S. Pokud jde o námitku zákonnosti domovní prohlídky provedené v tomto rodinném domě, odkázal na odůvodnění předcházejícího rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. 9 To 255/2006, v němž se touto problematikou podrobně zabýval, stejně tak jako na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 2. 2007, sp. zn. 3 Tdo 161/2007. Odvolací soud zdůraznil, že domovní prohlídka byla řádně provedena a že námitka obhajoby, že důvodem této domovní prohlídky bylo pouze to, že při prohlídce jiných prostor a pozemků (kravína) byly zajištěny rostliny marihuany, nemá oporu v provedeném dokazování. Dodal, že ze spisového materiálu je evidentní, že existovalo podezření ze spáchání drogové trestné činnosti a je zřejmé, že policie by provedla prohlídku všech míst, které měly jakoukoliv souvislost s pobytem obviněné, popř. již zemřelého obviněného B. J. v. S.
Proti tomuto rozsudku podala obviněná prostřednictvím obhájců Mgr. M. Z. a Mgr. M. V. dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V dovolání především namítla, že výrok o vině je založen pouze na výsledcích domovní prohlídky provedené v domě v P., K P., že tento důkaz je důkazem nezákonným, neboť se procesně opírá o skutečnosti zjištěné při prohlídce jiných prostor a pozemků, na jejichž základě byl vydán soudní příkaz k domovní prohlídce, který byl stejným způsobem odůvodněn. Poukázala přitom na názor Ústavního soudu ve věci PL ÚS 3/2009, který dovodil nezákonnost prohlídky jiných prostor a pozemků. Namítla proto, že její vina nebyla prokázána beze všech pochybností, a že rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 6. 2011, sp. zn. 9 To 255/2006, bylo porušeno její právo na spravedlivý proces garantované v čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. Namítla také, že skutkový závěr krajského soudu je zásadně nesprávný, je ve zjevném rozporu s provedeným dokazováním a podle přesvědčení obviněné se jedná o extrémní rozpor mezi skutkovým zjištěním krajského soudu a provedenými důkazy a že v případě nařízení domovní prohlídky a použití jejích výsledků jako důkazu se jedná o klasický případ právní doktríny „ovoce z otráveného stromu“.
Navrhla proto, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 6. 2011, sp. zn. 9 To 255/2006, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce uvedl v písemném vyjádření k dovolání obviněné, že důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vyžaduje uplatnění právně relevantních námitek, že skutková zjištění učiněná soudy neznamenají naplnění zákonných znaků trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. Pouze dovolání formulované tímto způsobem by odpovídalo uplatněnému dovolacímu důvodu. Pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nejsou podřaditelné námitky proti skutkovým zjištěním soudu s odkazem na nepoužitelnost důkazů opatřených při domovní prohlídce podle §83 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší státní zástupce uvedl, že v posuzované věci nedošlo k tzv. extrémnímu nesouladu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními soudů. Obviněná zpochybňuje jako důkaz věcné důkazy nalezené při domovní prohlídce podle §83 odst. 1 tr. ř., která byla provedena v přípravném řízení a k níž vydal soud příkaz. Zdůraznil, že Krajský soud v Plzni postupoval v souladu s ustanovením §314h odst. 1 tr. ř., neboť byl vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Ústavní soud, a své závěry o vině obviněné neformuloval na základě věcných důkazů nalezených při prohlídce jiných prostor a pozemků podle §83a odst. 1 tr. ř., kterou provedl policejní orgán v přípravném řízení a k níž dal souhlas státní zástupce. Domovní prohlídka byla provedena řádně a věcné důkazy mohou sloužit jako podklad pro závěr o vině obviněné. Nejvyšší státní zástupce poukázal na to, že odvolací soud konstatoval, že námitka obviněné, že důvodem domovní prohlídky bylo to, že při prohlídce jiných prostor a pozemků byly zajištěny rostliny marihuany, nemá oporu v provedeném dokazování. Okolnost, že obviněná nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudu a že se neztotožňuje se způsobem, jakým soudy hodnotily provedené důkazy, není podle názoru nejvyššího státního zástupce dovolacím důvodem.
Proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněné podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl a aby o dovolání rozhodl v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněné bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Zjistil, že základní námitkou obviněné o údajné nezákonnosti důkazů týkajících se domovní prohlídky se řádně zabývaly soudy obou stupňů, zejména odvolací soud ve svém rozhodnutí. Otázka, zda lze důkaz použít v trestním řízení či nikoliv, se týká dokazování a spadá pod tzv. skutkové námitky, jimiž se dovolací soud zásadně nemůže zabývat vzhledem k zákonnému vymezení dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněná neuplatnila námitku nesprávného právního posouzení skutku nebo jiného nesprávného hmotně právního posouzení. Přitom popis skutku obsažený ve výroku napadeného rozsudku ve věci samé, je východiskem pro existenci důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud nepřisvědčil námitce tzv. extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními soudů. Neshledal ani, že by došlo k porušení práva obviněné na spravedlivý proces, které je zaručeno v článku 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod. Právní kvalifikace skutku jako trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. účinného do 31. 12. 2009, který spáchala jako spolupachatelka podle §9 odst. 2 tr. zák. účinného do 31. 12. 2009, je správná.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněné podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání, které bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání, které konal za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. února 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek