ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.527.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 527/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 21. května 2003 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného V. V., které podal proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 11. 2002, sp. zn. 5 To 357/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 1 T 63/98, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 2. 7. 2002, sp. zn. 1 T 63/98, byl obviněný uznán vinným dvěma trestnými činy znásilnění podle §241 odst. 1 tr. zák. a trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., kterých se dopustil jednáním uvedeným ve výrokové části rozsudku soudu I. stupně. Za to byl odsouzen podle §241 odst. 1 a §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody na 7 let, pro jehož výkon byl zařazen podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 10. 2001, sp. zn. 4 T 98/2001.
Z podnětu odvolání Okresního státního zástupce v Karviné byl rozsudek soudu I. stupně podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušen ve výroku o trestu rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 11. 2002, sp. zn. 5 To 357/2002, a za podmínek §259 odst. 3 tr. ř. byl obviněnému podle §241 odst. 1 a §35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný trest odnětí svobody na 4 roky. Pro výkon tohoto trestu byl obviněný zařazen podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 29. 4. 1998, sp. zn. 3 T 115/97. Odvolání obviněného bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodů uvedených v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. V odůvodnění dovolání namítá, že v řízení před soudy byl vadně interpretován zákon v otázkách, zda přísluší znalcům hodnotit speciální věrohodnost svědka a obviněného, zda znalcům zákon přiznává právo stížnosti proti usnesení o jejich přibrání za účelem vypracování znaleckého posudku a zda je v pravomoci odvolacího soudu přikázat soudu I. stupně, že určitý důkaz nesmí provádět. V podrobnostech pak polemizuje s postupem odvolacího soudu v těchto otázkách, který považuje za nezákonný a v rozporu se zásadami spravedlivého procesu a rovnosti. Protože dovoláním napadený rozsudek považuje za „vynesen po procesně vadném řízení, které vyplývalo z nesprávného právního posouzení“, navrhl, aby byl tento zrušen a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu lze proto především namítat, že daný skutek, jak byl soudem zjištěn, nevykazuje všechny znaky trestného činu jímž byl obviněný uznán vinným, že jde o trestný čin jiný anebo dané jednání vůbec není trestným činem. V rámci jiného nesprávného hmotně právního posouzení pak lze namítat nesprávnost aplikace jiných ustanovení trestního práva hmotného nebo jiných mimotrestních norem této povahy. Nelze proto namítat nesprávnost zjištěného skutkového stavu anebo nesprávnost postupu soudu při hodnocení důkazu, že nebyly provedeny navržené důkazy, ale ani nesprávnost postupu soudu podle jiných ustanovení trestního práva procesního. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek není dalším odvoláním, řídí se proto přísnějším procesním režimem a lze jej úspěšně podat pouze z důvodů taxativně uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Nestačí ale pouze formálně uplatnit některý ze zákonných důvodů dovolání.
Podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem je, aby konkrétně uvedené námitky v dovolání také uplatněný dovolací důvod skutečně naplňovaly. Není-li tomu tak, jde o dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. a musí být odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Tak je tomu i v případě dovolání obviněného v této trestní věci. Obviněný sice formálně uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jeho námitky směřují výhradně proti postupu soudu podle norem trestního práva procesního a nikoli hmotného. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tak tyto námitky nenaplňují.
Totéž platí i ohledně uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Ač obviněný tento dovolací důvod uplatnil, v odůvodnění dovolání vůbec neuvádí, které procesní podmínky stanovené zákonem nebyly splněny nebo který z důvodů dovolání uvedených v písmenech a) až k) §265b odst. 1 tr. ř. byl dán v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí. Rovněž tento uplatněný důvod dovolání tak námitky uvedené v dovolání nenaplňují.
Protože dovolání tak bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř., bylo podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. května 2003
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš