infNsVyrok8,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.10.2002, sp. zn. 7 Tdo 767/2002 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.767.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.767.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 767/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 24. října 2002 v neveřejném zasedání v Brně o dovoláních, která podali obvinění 1) MUDr. J. H., 2) M. N., 3) R. K., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. května 2002, sp. zn. 12 To 71/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 4 T 80/98, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných M. N. a R. K. o d m í t a j í . Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného MUDr. J. H. o d m í t á . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 26. 10. 2001, sp. zn. 4 T 80/98, byli shora uvedení obvinění (společně s dalšími dvěma osobami) uznáni vinnými trestným činem vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák., obvinění H. a K. ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a obviněný N. zčásti ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a zčásti samostatným jednáním. Za tento trestný čin a trestný čin neoprávněného podnikání podle §118 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. (jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 26. 9. 2000, sp. zn. 4 T 80/98) byl MUDr. H. odsouzen podle §118 odst. 2 a §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na 2 roky s podmíněným odkladem jeho výkonu na 3,5 roku. Podle §53 odst. 1 a §54 odst. 3 tr. zák. mu byl uložen peněžitý trest 1.000.000,- Kč s náhradním trestem odnětí svobody v trvání 1 roku. Obvinění N. a K. byli podle §235 odst. 1 tr. zák. odsouzeni k trestu odnětí svobody na 7, resp. 5 měsíců, s podmíněným odkladem jeho výkonu na 15, resp. 12 měsíců. Proti tomuto rozsudku podali všichni obvinění odvolání. Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 23. 5. 2002, sp. zn. 12 To 71/2002, z podnětu odvolání MUDr. H. podle §258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. zrušil výrok o vině ohledně tohoto obviněného ve vztahu k M. Z., D. Z. a M. M. a v tomto ohledu ho podle §226 písm. c) tr. ř. zprostil obžaloby. V rozsahu zrušením nedotčeného výroku o vině trestným činem vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. a za trestný čin neoprávněného podnikání podle §118 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. byl pak MUDr. H. podle §118 odst. 2 a §35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody na 1 rok a 10 měsíců, s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 let. Podle §53 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen také peněžitý trest ve výši 1.000.000,- Kč, s náhradním trestem odnětí svobody podle §54 odst. 3 tr. zák. v trvání 1 roku. Odvolání obviněných N. a K. byla zamítnuta podle §256 tr. ř. Proti rozsudku odvolacího soudu podali včas prostřednictvím obhájce dovolání obvinění N. a K., a to z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť (jak dovolatelé uvádí) soud hodnotil důkazy nesprávně. Shodně namítají, že rozhodnutí o vině je založeno na výpovědích \"svědků - údajných poškozených\", přičemž \"soud nezhodnotil několikrát uplatňovanou skutečnost, že jejich výpovědi byly tendenční, … když při hlavním líčení desítky svědků výpověď změnilo\". Jsou toho názoru, že rozhodnutí o jejich vině nemá podklad v důkazním řízení a trvají na tom, že se nikdy nedopustili jakýchkoli výroků, které by spočívaly ve vyhrožování újmou na zdraví nebo na majetku pro případ, že by dané osoby nesplnily přislíbený závazek převést kupónové knížky. Pokud by soud důsledně aplikoval volné hodnocení důkazů, musel by dospět k závěru, že výpovědi poškozených jsou nevěrohodné a neprokazují jejich vinu. Navrhli proto, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové k novému projednání a rozhodnutí. Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podal prostřednictvím obhájkyně z důvodu §265b odst. 1 písm. e) a g) tr. ř. také obviněný MUDr. H. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve vyjádření k dovolání obviněných K. a N. uvedl, že jimi uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nekoresponduje s obsahem odůvodnění dovolání, které tak bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Navrhl proto, aby jejich dovolání bylo v neveřejném zasedání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. K dovolání MUDr. H. uvedl, že ohledně uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se tento obviněný domáhá výlučně odlišného způsobu hodnocení důkazů soudy a jde proto v tomto směru o dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Ohledně uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. pak navrhl dovolání MUDr. H. zamítnout jako nedůvodné podle §265j tr. ř., přičemž vyslovil souhlas s tím, aby takto bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání. Pokud jde o dovolání obviněných N. a K., je nutno uvést, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. záleží v tom, že dovoláním napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Ze znění tohoto ustanovení vyplývá, že skutek tak, jak byl soudy zjištěn, je pro dovolací soud závazný a v dovolacím řízení nezpochybnitelný. Prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze proto pouze namítat, že daný skutek byl nesprávně posouzen jako určitý trestný čin, když jde o trestný čin jiný anebo že daný skutek nenaplňuje znaky žádného trestného činu. V žádném případě tedy nelze namítat, že soud nesprávně hodnotil důkazy, že vycházel z určitých důkazů a jiné nesprávně zcela pominul, že neprovedl navržené důkazy atp., protože tyto námitky nesměřují proti právnímu posouzení skutku, ale proti správnosti skutkových zjištění samotných. Právě takovéto námitky však oba tito obvinění uplatňují v podaném dovolání, když namítají nesprávnost hodnocení výpovědí poškozených soudem, že soud nezohlednil namítanou tendenčnost jejich výpovědí, že výrok o vině nemá podklad v důkazním řízení a při důsledném aplikování volného hodnocení důkazů, by soud musel dospět k jiným skutkovým zjištěním. Tyto námitky ohledně nesprávného hodnocení důkazů soudem ale dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nenaplňují. Dovolání obviněných N. a K. tak byla podána z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. a jako taková byla proto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuta. Pokud jde o dovolání obviněného MUDr. H., byl trestní spis soudem I. stupně předložen dovolacímu soudu s tím, že dovolání tohoto obviněného nebylo soudu doručeno a podání tohoto mimořádného opravného prostředku vyplývá pouze z vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství. Ve smyslu §265o odst. 2 tr. ř. provedl předseda senátu Nejvyššího soudu šetření k objasnění okolností podání dovolání tímto obviněným. Obhájkyně obviněného, která zpracovala dovolání MUDr. H., sdělila na žádost dovolacímu soudu, že dovolání podával obviněný osobně. Současně oznámila, že po dohodě s obviněným k datu 26. 9. 2002 ukončila jeho zastupování v této trestní věci. Jako přílohu svého sdělení zaslala dovolacímu soudu opis dovolání MUDr. H., návrh na odklad výkonu rozhodnutí, vyjádření Okresního státního zastupitelství v Semilech a vyjádření samotného obviněného. Tyto písemnosti byly dovolacímu soudu doručeny dne 18. 10. 2002 (podáno na poště 17. 10. 2002). Z přiloženého opisu dovolání ze dne 22. 7. 2002 vyplývá, že bylo sice adresováno Nejvyššímu soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Semilech, ale dne 23. 7. 2002 bylo podáno u Okresního státního zastupitelství v Semilech. Stejné podací razítko je také na opisu návrhu na odklad výkonu peněžitého trestu. Z vyjádření Okresního státního zastupitelství v Semilech vyplývá, že zde bylo dne 23. 7. 2002 doručeno dovolání obviněného MUDr. H., které bylo patrně nedopatřením zasláno dne 25. 7. 2002 Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně, když se zastupující státní zástupce pravděpodobně domníval, že toto dovolání bylo zasláno Okresním soudem v Semilech státnímu zastupitelství na vědomí. Obviněný MUDr. H. ve svém písemném vyjádření uvedl, že dne 23. 7. 2002 v budově Okresního soudu v Semilech, na podatelně ve IV. patře, kam byl poslán justiční stráží, osobně podal dovolání. Zde si nechal potvrdit kopii dovolání a obálku s dvěma opisy dovolání, adresovanou Nejvyššímu soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Semilech, zde zanechal. Uvádí dále, že byl překvapen, že je na razítku uvedeno Státní zastupitelství v Semilech, ale bylo mu vysvětleno, že tento jeho dokument postoupí Okresnímu soudu v Semilech. Po týdnu si telefonicky ověřoval, zda je vše v pořádku a bylo mu sděleno, že 25. 7. 2002 Okresní soud v Semilech jeho dovolání odeslal. Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v I. stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je?li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle §265e odst. 4 tr. ř. navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné. Z uvedeného vyplývá, že dovolání je řádně a včas podáno pouze tehdy, je?li v zákonné dovolací lhůtě podáno u některého z uvedených soudů anebo v této lhůtě podáno na poštu a adresováno rovněž některému z uvedených soudů. Přitom navrácení lhůty k podání dovolání zákon nepřipouští. Není-li proto dovolání řádně a včas uvedeným způsobem příslušnému soudu doručeno, jde o dovolání podané opožděně, a to bez ohledu na důvody a okolnosti, pro které se tak stalo. Protože obviněnému byl dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu doručen dne 10. 6. 2002, připadl poslední den dvouměsíční dovolací lhůty na den 12. 8. 2002 (pondělí - §60 odst. 3 tr. ř.). Dovolání obviněného nebylo doručeno soudu I. stupně ani soudu odvolacímu. Nejvyššímu soudu bylo pak dovolání doručeno společně s vyjádřením obhájkyně obviněného (a dalšími výše citovanými písemnostmi) až dne 18. 10. 2002 (podáno na poště 17. 10. 2002), tj. více než dva měsíce po uplynutí zákonné lhůty k podání dovolání. Nejvyšší soud proto podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. dovolání obviněného MUDr. H. odmítl, protože bylo podáno opožděně. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 24. října 2002 Předseda senátu: JUDr. Michal Mikláš

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/24/2002
Spisová značka:7 Tdo 767/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.767.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19