ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.779.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 779/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 17. 10. 2002 o dovolání obviněného P. V., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2002, č. j. 9 To 524/2001 - 404, a usnesení téhož soudu ze dne 16. 1. 2002, č. j. 9 To 524/2001 - 399, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 2 T 165/97, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2002, č. j. 9 To 524/2001 - 404 odmítá .
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2002, č. j. 9 To 524/2001 - 399 odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 24. 5. 2001, sp. zn. 2 T 165/97, byl obviněný P. V. uznán vinným trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 k §222 odst. 1 tr. zák. Podle §222 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému za použití §35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let.
K odvolání obviněného Krajský soud v Praze usnesením ze dne 16. 1. 2002, sp. zn. 9 To 524/2001, podle §257 odst. 1 písm. c) tr. ř. napadený rozsudek zrušil, jednání kvalifikované okresním soudem jako pokus trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 k §222 odst. 1 tr. zák., posoudil jako pokus trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 k §221 odst. 1 tr. zák., a s přihlédnutím k §11 odst. 1 písm. a) tr. ř., z důvodu uvedeného v čl. I. písm. a) rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 3. 2. 1998, trestní stíhání obviněného pro skutek kvalifikovaný podle §202 odst. 1 tr. zák. a podle §8 odst. 1 k §221 odst. 1 tr. zák. zastavil. Obviněný ve lhůtě stanovené zákonem prohlásil, že na projednání věci trvá. Krajský soud v Praze rozhodl v uvedené věci rozsudkem dne 16. 1. 2002, sp. zn. 9 To 524/2001, tak, že obviněného uznal vinným trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a pokusem podle §8 odst. 1 tr. zák. trestného činu ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. a s ohledem na znění §227 tr. ř. obviněnému trest neuložil.
Proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Praze a usnesení téhož soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém uvedl, že je podává z důvodu uvedeného v §265b písm. e) tr. ř. /správně mělo být uvedeno §265b odst. 1 písm. e) tr. ř./.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání podané proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2002, č. j. 9 To 524/2001 - 404, je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 tr. ř.), ve lhůtě stanovené zákonem (§265e odst. 1 tr. ř.).
Z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. lze dovolání podat, bylo-li proti obviněnému vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné. Nepřípustnost trestního stíhání obviněný spatřuje v tom, že trestní stíhání v jeho věci se vedlo neúměrně dlouho a tím došlo k porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. S ohledem na shora uvedenou skutečnost mělo být trestní stíhání obviněného s ohledem na znění §11 odst. 1 písm. j) tr. ř. zastaveno. Závěrem podaného dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2002, č. j. 9 To 524/2001 - 404 a usnesení téhož soudu ze dne 16. 1. 2002, č. j. 9 To 524/2001 - 399 zrušil a přikázal Okresnímu soudu Praha?východ, aby trestní stíhání odsouzeného ve smyslu §11 odst. 1 písm. j) tr. ř. zastavil.
Shora již bylo uvedeno, že z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. lze dovolání podat, bylo-li proti obviněnému vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné.
V uvedené trestní věci obviněného bylo upozorněno na to, že Krajský soud v Praze trestní stíhání obviněného s ohledem na znění §11 odst. 1 písm. a) tr. ř. z důvodu uvedeného v čl. I. písm. a) rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 3. 2. 1998 zastavil. Vzhledem k tomu, že obviněný sám požádal o pokračování v trestním řízení, byl téhož dne vyhlášen Krajským soudem v Praze rozsudek, kterým byl obviněný uznán vinným, avšak trest mu s ohledem na znění §227 tr. ř. uložen nebyl. S ohledem na shora uvedenou skutečnost se nemůže výše uvedený dovolací důvod uplatnit, a proto Nejvyšší soud dovolání obviněného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2002, sp. zn. 9 To 524/2001, podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Pokud obviněný podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2002, sp. zn. 9 To 524/2001, zde pouze stručně (§265i odst. 2 tr. ř.) musí Nejvyšší soud uvést, že dovolání proti usnesení o zastavení trestního stíhání nepřichází v úvahu, jestliže bylo trestní stíhání zastaveno z důvodu uvedeného v §11 odst. 1 písm. a) tr. ř., a v řízení pokračováno jen proto, že obviněný prohlásil, že na projednání věci trvá. S ohledem na shora uvedené bylo nutno dovolání obviněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2002, sp. zn. 9 To 524/2001, odmítnout podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť není přípustné.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. října 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann