ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.852.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 852/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 17. srpna 2011 dovolání obviněného P. B. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 6 To 8/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 T 8/2010 a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. B. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 1. 12. 2010, sp. zn. 1 T 8/2010, byl obviněný P. B. (dále jen:,,obviněný“) uznán vinným trestným činem kuplířství podle §204 odst. 1 tr. zák. a byl odsouzen podle §204 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání jednoho a půl roku. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Podle §53 odst. 1 tr. zák. a §54 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 300.000,- Kč. Podle §54 odst. 3 tr. zák. byl obviněnému pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu pořádání tanečních vystoupení a poskytování ubytovacích služeb v trvání tří let.
Proti tomuto rozsudku podali odvolání obviněný proti všem výrokům rozsudku a státní zástupce v neprospěch obviněného proti výroku o vině i trestu. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 6 To 8/2011 podle §256 tr. ř. zamítl odvolání obviněného i státního zástupce jako nedůvodná.
Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 6 To 8/2011, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Obviněný namítl, že skutek, který je mu kladen za vinu, není trestným činem. Nepopírá, že pronajímal pokoje, ale bylo podle něj věcí pronajímatelek, k jakému účelu použijí pronajaté pokoje. Obviněný poukázal na to, že svou činnost provozuje zcela legálně, stejně jako celá řada dalších podniků – nočních klubů se striptýzovými vystoupeními. Je přesvědčen, že v jeho případě byl porušen princip rovnosti, pokud nejsou trestně stíháni i jiní provozovatelé obdobných podniků. Podle obviněného skutková zjištění popsaná ve výrokové části rozsudku soudu prvního stupně jsou v extrémním rozporu se skutkovým stavem věci, který vyplývá z provedených důkazů. Podle obviněného z dokazování především nelze dovodit, že by profitoval z prostituce provozované jinou osobou.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 , 2 tr. ř. zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 6 To 8/2011, i rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2010, sp. zn. 1 T 8/2010, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc znovu projednal a rozhodl, případně aby Nejvyšší soud sám rozhodl podle §265m odst. 1 tr. ř. tak, že se obviněný podle §226 písm. b) tr. ř. zprošťuje obžaloby.
Nejvyšší státní zástupce uvedl, že obviněný P. B. v dovolání neuplatnil žádnou námitku, kterou by bylo možné podřadit pod uplatněné dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Obviněný totiž v dovolání pouze prezentoval svoji vlastní verzi skutkového děje, která je v rozporu se skutkovým dějem, který byl zjištěn v průběhu provedeného dokazování. Pokud obviněný namítl extrémní rozpor mezi obsahem provedených důkazů a skutkovými zjištěními, i v tomto případě extrémní rozpor vázal ke skutkovým zjištěním, která sám prosazuje. Skutková zjištění tak, jak jsou uvedena ve výroku o vině, zcela zjevně vyplývají z provedených důkazů, z nichž je třeba vyzdvihnout zejména výpovědi dívek, které v nočním klubu A. pracovaly, ať již v inkriminované době nebo v době jí předcházející. Obviněný uplatnil také dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Ten by v posuzovaném případě přicházel do úvahy pouze v alternativě vymezené zákonnou dikcí „bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku a v řízení tomuto rozhodnutí předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k)“. Tuto alternativu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. obviněný vázal na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Protože dovolací námitky obviněného obsahově neodpovídají dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neodpovídají ani dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř., a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav věci zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit.
Nejvyšší soud zjistil, že obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním a proti způsobu hodnocení důkazů. Za námitky skutkového charakteru je nutno považovat námitky obviněného, že pouze pronajímal pokoje a že z provedeného dokazování nevyplývá spojitost mezi jeho osobou a provozováním prostituce. Stejně tak se nelze v dovolání zabývat námitkou, že svou činnost provozuje legálně a že není odpovědný za to, k jakému účelu byly využity pronajaté pokoje. Tím obviněný napadl způsob hodnocení důkazů, jakož i učiněná skutková zjištění, jimiž je dovolací soud vázán.
V řízení o dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva.
Nejvyšší soud může s ohledem na zásady vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces zasáhnout do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Takový rozpor je dán zejména tehdy, jestliže skutková zjištění nemají žádnou obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato skutková zjištění učiněna apod. Extrémní rozpor může nastat i tehdy, jestliže se skutková zjištění opírají výlučně nebo alespoň v rozhodující míře o důkaz, který je zatížen nějakou podstatnou vadou a je proto nepoužitelný, a skutková zjištění nevyplývají z ostatních důkazů. V posuzované věci se nejedná o žádný rozpor, natož extrémní, mezi provedenými důkazy a právním posouzením skutku. Skutková zjištění mají své zakotvení v provedených důkazech, které soudy obou stupňů hodnotily důsledně podle zásady volného hodnocení důkazů stanovené §2 odst. 6 tr. ř. v souladu s jejich obsahem a při jejich hodnocení nevybočily ze zákonných mezí volného hodnocení důkazů. Dovolací soud proto shledal i tuto výhradu obviněného zjevně neopodstatněnou. Neshledal existenci nesouladu, natož extrémního, mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Obviněný ani tento nesoulad řádně nekonkretizoval a omezil se jen na námitku uvedenou shora.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Z toho je zřejmé, že tento důvod dovolání má dvě alternativy uplatnění. Podstata dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je tedy v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek. Druhou alternativou je tedy skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud – ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně – neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Z obsahu dovolání je patrné, že obviněný uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě. Nejvyšší soud však neshledal v rámci řízení před soudem prvního stupně žádnou vadu, která by naplnila dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný důvod dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř., a proto není dán ani důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Uplatnění tohoto dovolacího důvodu je vázáno na existenci vad podřaditelných pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. již v řízení před soudem prvního stupně.
Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť uplatněné námitky obviněného nenaplňují uplatněné důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. srpna 2011
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek