Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.08.2012, sp. zn. 7 Tdo 949/2012 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.949.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.949.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 949/2012-23 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 29. srpna 2012 v Brně dovolání obviněného O. L. , proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2012, sp. zn. 61 To 159/2012, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 2 T 50/2011, a rozhodl takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného O. L. odmítá . Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 13. 3. 2012, sp. zn. 2 T 50/2011, uznal obviněného O. L. (dále jen „obviněný“) vinným přečinem nebezpečného pronásledování podle §354 odst. 1 písm. c), d) tr. zákoníku, který spáchal podle skutkových zjištění soudu tím, že „od 1. 1. 2010 nejméně do 8. 10. 2010 zasílal prostřednictvím veřejné počítačové sítě Internet cestou služby T-Zone na mobilní telefon poškozené E. N. , desítky textových zpráv s oplzlým textem s vulgárním sexuálním obsahem, když četnost, frekvence a obsah těchto textových zpráv vedly poškozenou k obavám ze sexuálně motivovaného útoku, vyvolaly v ní dojem, že ji neustále sleduje, navodily v ní podezřívavost vůči jejímu okolí, včetně blízkých osob, negativně ovlivnily její citový a sexuální život, znesnadnily její schopnost soustředit se na studium a donutily ji ke změně obvyklých životních návyků, přičemž tyto textové zprávy jí byly doručovány na různých místech v P. i jinde, kde se zrovna pohybovala, zejména v jejím zaměstnání v knihovně F. f. v P. , nám. J. P. nebo v místě pobytu v P., N. Podle §354 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Podle §84 tr. zákoníku a §85 tr. zákoníku výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu jednoho roku a současně vyslovil nad obviněným dohled pracovníka Probační a mediační služby. Podle §85 odst. 2 tr. zákoníku a §48 odst. 4 tr. zákoníku uložil obviněnému povinnost zdržet se jakéhokoliv kontaktu s poškozenou E. N. , a podrobit se ochrannému léčení sexuologickému ve formě ambulantní. Podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku uložil obviněnému trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to jednoho kusu stolního počítače zn. TAC černé barvy bez výrobního čísla, jednoho kusu wi-fi ADSL2+/ISDN, Router zn. ZyWEL P-660HW-T3 v2 a síťového adaptéru DVE®, model č. DVR-121AACUP-4818. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 5. 2012, sp. zn. 61 To 159/2012, podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil z podnětu odvolání obviněného O. L. podaného proti všem výrokům rozsudku napadený rozsudek ve výroku o trestu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnému při nezměněném výroku o vině uložil podle §67 odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku peněžitý trest. Podle §68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku uložil peněžitý trest ve dvaceti denních sazbách po 500,- Kč (tj. 10.000,- Kč). Podle §69 odst. 1 tr. zákoníku stanovil obviněnému pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho měsíce. Obviněný podal proti tomuto rozsudku prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Obviněný namítl, že soud nedodržel zákonné podmínky pro alternativní vyřešení sporu podmíněným zastavením trestního stíhání podle §307 tr. ř. a nijak neodůvodnil, proč nebylo možno postupovat podle §307 tr. ř. Obviněný uvedl s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, že rozhodnutí v jeho věci se mu jeví jako exces z ustálené rozhodovací praxe soudů a případ nerespektování stávajících zákonných pravidel, přičemž došlo i k porušení jeho práva na spravedlivý proces. Dále namítl, že mu byl uložen nepřiměřeně přísný trest. Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2012, sp. zn. 61 To 159/2012, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 3. 2012, sp. zn. 2 T 50/2011, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 1, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší státní zástupce ve vyjádření k dovolání uvedl, že jestliže soud po provedeném dokazování učinil správné rozhodnutí o vině, což nezpochybňuje ani obviněný, nelze mu v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vytýkat, že měl postupovat podle §307 odst. 1 tr. ř. Podmíněné zastavení trestního stíhání podle §307 odst. 1 tr. ř. je fakultativním způsobem vyřízení věci a pokud soud prvního stupně nevyužije této možnosti, pak není možno takový závěr v rámci mimořádných opravných prostředků jakkoliv zpochybňovat. Jestliže soud nepoužil odklonu v trestním řízení, neznamená to, že by tím porušil zákon. Dále uvedl, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. nemůže být naplněn námitkou, že uložený trest je nepřiměřeně přísný. Nejvyšší státní zástupce z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem. Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud se zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů. Nejvyšší soud shledal, že obviněný neuplatnil žádnou námitku, kterou by byl naplněn dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. týkající se hmotně právního posouzení skutku. Obviněný ve svém dovolání uplatnil pouze procesní námitku týkající se požadavku na podmíněné zastavení jeho trestního stíhání podle §307 tr. ř. Tato námitka se netýká hmotně právního posouzení skutku ani jiného hmotně právního posouzení a není proto způsobilá naplnit dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. K důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kriterií uvedených v §39 až §42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. (srov. rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.) Obviněný namítl nepřiměřenou přísnost trestu, který mu byl uložen. Taková námitka nenaplňuje dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že podmíněné zastavení trestního stíhání podle §307 tr. ř. je fakultativním způsobem vyřízení trestní věci. Je výlučně v kompetenci soudu prvního stupně, zda v konkrétním případě shledá, zda byly naplněny všechny zákonné předpoklady pro tento alternativní způsob vyřízení trestní věci. Soud nemusí rozhodnout o podmíněném zastavení trestního stíhání ani tehdy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v §307 odst. 1 tr. ř. Pokud soud nevyužije možnosti tohoto alternativního způsobu meritorního rozhodnutí, není možno tento závěr soudu jakkoliv zpochybňovat, neboť nevyužil-li soud možnosti, kterou mu zákon dává, neznamená to, že by tímto postupem porušil zákon. Obiter dictum lze dodat, že Nejvyšší soud vyslovil v rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 14. 9. 2011, sp. zn. 15 Tz 43/2011, právní názor, že trestní řád neumožňuje odvolacímu soudu, aby v rámci odvolacího řízení podmíněně zastavil trestní stíhání obviněného. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b odst. 1 tr. ř., a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Předsedkyně senátu soudu prvního stupně neučinila návrh na odložení výkonu rozhodnutí podle §265h odst. 3 tr. ř. Před rozhodnutím o dovolání ani předseda senátu Nejvyššího soudu neshledal podle §265o odst. l tr. ř. důvod k tomu, aby odložil výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. srpna 2012 Předseda senátu JUDr. Jindřich Urbánek

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§265b odst.1 písm. h) tr.ř.
Datum rozhodnutí:08/29/2012
Spisová značka:7 Tdo 949/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.949.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Nebezpečné pronásledování
Dotčené předpisy:§354 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku
§354 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-01