ECLI:CZ:NS:2014:7.TZ.33.2014.1
sp. zn. 7 Tz 33/2014-15
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání dne 26. srpna 2014 v Brně v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jindřicha Urbánka a soudců JUDr. Petra Hrachovce a JUDr. Petra Angyalossyho, Ph.D. stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného P. N., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Kolíně ze dne 28. 6. 2013, č. j. 8 T 96/2013-33, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Kolíně ze dne 28. 6. 2013, sp. zn. 8 T 96/2013, b y l p o r u š e n zákon v ustanovení §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku v neprospěch obviněného P. N.
Tento trestní příkaz se zrušuje .
Zrušují se také další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Kolíně se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kolíně trestním příkazem ze dne 28. 6. 2013, sp. zn. 8 T 96/2013, uznal obviněného P. N. vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, který spáchal podle skutkových zjištění soudu tím, že dne 14. 6. 2013 kolem 21:35 hod. řídil po silnici č. ...., ve směru od J. na S., v obci S. S., okr. P.-v., nákladní vozidlo zn. Kia Pregio, RZ ......, ačkoliv ve smyslu §94a odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), pozbyl řidičské oprávnění na základě rozhodnutí Městského úřadu Sokolov, odboru dopravně správních agend ze dne 5. 9. 2006, sp. zn. ODSA-1422/26194/06-HB, které nabylo právní moci dne 4. 10. 2006, kterým mu byl vysloven zákaz řízení motorových vozidel na dobu dvanácti měsíců, a do současné doby nesplnil zákonem stanovené podmínky pro vrácení řidičského oprávnění stanovené v §102 odst. 1 a násl. zákona o silničním provozu. Podle §337 odst. 1 tr. zákoníku jej odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu osmnácti měsíců. Podle §73 odst. 1 tr. zákoníku mu uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel po dobu dvou let.
Proti tomuto trestnímu příkazu Okresního soudu v Kolíně podala ministryně spravedlnosti dne 26. 6. 2014 stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. N. Poukázala na usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 15 Tdo 876/2013, ze kterého vyplývá, že skutkovou podstatu přečinu podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku může naplnit jen obviněný, který jako řidič podle §123c odst. 3 zákona o silničním provozu pozbyl řidičské oprávnění na základě rozhodnutí jiného orgánu veřejné moci a řídí motorové vozidlo v době jednoho roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle §81 zákona o silničním provozu. Namítla, že pokud obviněný řídí motorové vozidlo po uplynutí této doby, byť nepožádal o navrácení řidičského oprávnění, nespáchá přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. V takovém jednáním je možné spatřovat pouze přestupek ve smyslu §125c odst. 1 písm. e), bod 1. zákona o silničním provozu, neboť řídí motorové vozidlo a v rozporu s §3 odst. 3 písm. a) zákona o silničním provozu není držitelem příslušného řidičského oprávnění podle §81 zákona o silničním provozu. Poukázala na to, že obviněný P. N. svým jednáním nespáchal přečin maření výkonu rozhodnutí orgánu veřejné moci, neboť obviněný řídil vozidlo až po uplynutí doby, na kterou mu bylo odebráno řidičské oprávnění. Namítla, že soud prvního stupně v rozporu s §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil provedené důkazy.
Ministryně spravedlnosti z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. rozhodl, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Kolíně ze dne 28. 6. 2013, č. j. 8 T 96/2013-33, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. N., a to v ustanovení §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku ve spojení s ustanovením §2 odst. 6 tr. ř., podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Kolíně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo a shledal, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného P. N.
Podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu nebo pro kterou takové oprávnění pozbyl, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Nejvyšší soud především poukazuje na usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 15 Tdo 876/2013, ze kterého vyplývá, že skutkovou podstatu přečinu podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku může naplnit jen obviněný, který jako řidič pozbyl řidičské oprávnění na základě rozhodnutí jiného orgánu veřejné moci a řídí motorové vozidlo v době jednoho roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění. Pokud obviněný řídí motorové vozidlo po uplynutí této lhůty, byť nepožádal o navrácení řidičského oprávnění, nespáchá přečin podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Po výkonu sankce zákazu řízení motorových vozidel, jež byla uložena rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, nepředstavuje řízení motorového vozidla v době, kdy pozbytí řidičského oprávnění jako důsledek takto uložené sankce stále trvá, výkon činnosti, kterou by mařil nebo podstatně ztěžoval výkon rozhodnutí jiného orgánu veřejné moci. Je tedy zřejmé, že po skončení lhůty jednoho roku již nemůže obviněný, který řídí motorové vozidlo, ač jako řidič pozbyl řidičské oprávnění, naplnit skutkovou podstatu přečinu podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, a to ani za situace, že mu řidičské oprávnění dosud nebylo vráceno. I v tomto případě totiž platí, že „zákaz řídit motorové vozidlo“ a povinnost obviněného jej respektovat, plynoucí z rozhodnutí orgánu veřejné moci, skončily – ve smyslu relevantním z hlediska naplnění zákonných znaků přečinu podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku – právě uplynutím této lhůty. V takovém jednání, které však není v souladu se zákonem, je možné spatřovat přestupek podle §125c odst. 1 písm. e) bod 1. zákona o silničním provozu, protože obviněný řídí motorové vozidlo, ačkoliv v rozporu s §3 odst. 3 písm. a) zákona o silničním provozu není držitelem příslušného řidičského oprávnění podle §81 zákona o silničním provozu.
Nejvyšší soud zjistil z trestního spisu Okresního soudu v Kolíně sp. zn. 8 T 96/2013, že z výpisu evidenční karty řidiče (č. l. 9-10 spisu), stejně jako z kopie rozhodnutí Městského úřadu Sokolov, odboru dopravně správních agend ze dne 5. 9. 2006, sp. zn. ODSH-1422/26191/06-HB (č. l. 11-12 spisu), které nabylo právní moci dne 4. 10. 2006, vyplývá, že obviněný P. N. byl uznán vinným přestupkem proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle §22 odst. 1 písm. h) zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a §22 odst. 1 písm. i) zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a to porušením §4 písm. a), b) zákona o silničním provozu a §16 zákona o silničním provozu, za což mu byl mimo jiné uložen podle §22 odst. 4 zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, §11 odst. 1 písm. c) zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a §12 odst. 1, 2 zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvanácti měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Z výpisu evidenční karty řidiče je dále zřejmé provedení blokace řidičského oprávnění obviněného pro všechny v dřívější době získané skupiny. Obviněný tedy vykonal sankci zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v období od 4. 10. 2006 do 4. 10. 2007.
Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že obviněný P. N. řídil nákladní vozidlo zn. Kia Pregio, RZ ......, až dne 14. 6. 2013 kolem 21.35 hod. po silnici č. ...., ve směru od J. na S., v obci S. S., okr. P.-v., přičemž byl kontrolován policejní hlídkou, která lustrací zjistila, že má platnou blokaci řidičského oprávnění. Obviněný tedy řídil motorové vozidlo bez řidičského oprávnění až po uplynutí lhůty, která mu byla stanovena rozhodnutím Městského úřadu Sokolov, odboru dopravně správních agend ze dne 5. 9. 2006, sp. zn. ODSH-1422/26191/06-HB. Nejvyšší soud shledal, že takové jednání obviněného nenaplňuje zákonné znaky skutkové podstaty přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Jedním ze zákonných znaků uvedeného přečinu je totiž „maření výkonu úředního rozhodnutí“, obviněný P. N. však řídil motorové vozidlo dne 14. 6. 2013, tedy až po uplynutí lhůty stanovené mu správním orgánem pro zákaz řízení všech motorových vozidel, a proto již fakticky ani nemohl mařit výkon rozhodnutí správního orgánu. Takové jednání však může naplňovat zákonné znaky přestupku podle §125c odst. 1 písm. e) bod 1. zákona o silničním provozu, neboť obviněný řídil motorové vozidlo, avšak v rozporu s §3 odst. 3 písm. a) zákona o silničním provozu nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění podle §81 tohoto zákona.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil zjištěné porušení zákona, podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí a zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Kolíně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud závěrem poukazuje na to, že neshledal porušení zákona v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. Okresní soud v Kolíně proto znovu ve věci rozhodne a je vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. srpna 2014
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek