ECLI:CZ:NSS:2008:8.AFS.23.2008:69
sp. zn. 8 Afs 23/2008 - 69
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: J. S., zastoupeného
JUDr. Marií Karasovou, advokátkou se sídlem Výstavní 17/19, Brno, proti žalovanému:
Finanční ředitelství v Brně, se sídlem Náměstí Svobody 4, Brno, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 10. 1. 2003, čj. FŘ-110/163a/02-0107, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2007, čj. 30 Ca 144/2006 - 45,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně zamítl shora uvedeným rozsudkem žalobu žalobce proti shora
uvedenému rozhodnutí žalovaného.
Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. V jejím rámci
mj. zdůraznil, že mu byl rozsudek prokazatelně doručen až dne 31. 1. 2008, kdy si jej osobně
vyzvedl ze spisu a dodal, že předchozí doručování bylo zmatečné, na což byl krajský soud
písemně upozorněn.
Nejvyšší správní soud z obsahu spisu zjistil následující skutečnosti: Rozsudek krajského
soudu byl zástupkyni stěžovatele doručen do vlastních rukou dne 15. 8. 2007, doručenka
pak obsahuje mj. údaj o obsahu zásilky „30 Ca 144/2006 – 45 rozsudek“. Dne 27. 12. 2007
doručila zástupkyně stěžovatele krajskému soudu přípis, podle nějž stěžovatel náhodně zjistil,
že Finanční úřad v Blansku disponuje od srpna 2006 (zjevně se jedná o chybu v psaní,
neboť v návaznosti na dataci rozsudku a jeho doručování se může jednat pouze o srpen 2007)
předmětným rozsudkem krajského soudu sp. zn. 30 Ca 144/2006. Dále zástupkyně stěžovatele
tvrdí, že nahlédnutím do knihy došlé pošty zjistila, že jí byl doručen rozsudek krajského soudu
čj. 30 Ca 91/2003 - 103 a uvádí, že vydal-li krajský soud rozsudek ve věci sp. zn. 30 Ca 144/2006,
pak jí tento rozsudek nebyl doručen. Konečně zástupkyně stěžovatele dodala, že existuje-li
ve spisu krajského soudu jiný rozsudek než rozsudek čj. 30 Ca 91/2003 - 103, žádá o jeho
doručení. Z úředního záznamu ze dne 31. 1. 2008 pak vyplývá, že tohoto dne stěžovatel nahlédl
do spisu krajského soudu a vyžádal si rozsudek čj. 30 Ca 144/2006 - 45. Kasační stížnost pak byla
podána osobně dne 14. 2. 2008.
Nejvyšší správní soud pro úplnost podotýká, že rozhodnutí krajského soudu
v nyní posuzované věci navázalo na předchozí řízení u krajského soudu, ukončené rozsudkem
čj. 30 Ca 91/2003 - 103, proti němuž podal stěžovatel kasační stížnost a který byl poté Nejvyšším
správním soudem zrušen.
Podle §42 odst. 5 s. ř. s. se v případě absence zvláštní úpravy v soudním řádu správním
použijí pro doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení.
V posuzované věci je zřejmé, že podle údajů na doručence byla zástupkyni stěžovatele doručena
v předmětné obálce v souladu s §49 odst. 1 o. s. ř. jediná písemnost, a to rozsudek. V souladu
s §50f odst. 1 písm. b) o. s. ř. doručenka obsahuje údaj, že obsahem obálky byl rozsudek
a jednoznačné označení jeho čísla jednacího 30 Ca 144/2006 - 45. Podle §50f odst. 9 o. s. ř.
je pak třeba vycházet z presumpce správnosti údajů uvedených na doručence, nebude-li dokázán
opak. Nejvyšší správní soud na tomto místě konstatuje, že zástupkyně stěžovatele pouze uvedla,
že jí nebyl doručen rozsudek „čj. 30 Ca 144/2006“, a že jí byl doručen rozsudek
„čj. 30 Ca 91/2003 - 103“. Toto tvrzení ovšem nejen neprokázala, nýbrž ani žádné důkazy
k prokázání svého tvrzení nenavrhla. Nejvyšší správní soud proto uzavírá, vycházeje v souladu
s citovanými zákonnými ustanoveními z presumpce pravdivosti údajů uvedených na předmětné
doručence, že rozsudek Krajského soudu v Brně, čj. 30 Ca 144/2006 - 45, byl doručen zástupkyni
stěžovatele již dne 15. 8. 2007.
Poté Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení včasnosti podání kasační stížnosti.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí. V souladu s §40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků
uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li
takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední
den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní
den. Podle §106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u soudu, který napadené rozhodnutí
vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu.
Dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti byla středa 15. 8. 2007.
Posledním dnem k podání této stížnosti byla středa 29. 8. 2007. Kasační stížnost však byla
podána až dne 14. 2. 2008, tedy opožděně. Proto ji Nejvyšší správní soud podle §120 s. ř. s.
ve spojení s §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s. podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. března 2008
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu