ECLI:CZ:NSS:2012:8.AS.64.2012:12
sp. zn. 8 As 64/2012 - 12
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: L. S. S., ve věci
nejasného podání ze dne 18. 10. 2011, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského
soudu v Ostravě ze dne 17. 4. 2012, čj. 5 Na 19/2011 - 13,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 4. 2012, čj. 5 Na 19/2011 - 13,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I.
1. Podáním ze dne 18. 10. 2011 se žalobkyně domáhala soudní ochrany ve věci zrušení
trvalého pobytu ohlašovnou Městského úřadu Hranice ke dni 19. 11. 2010.
2. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 2. 2. 2012, čj. 5 Na 19/2011 - 6, vyzval
žalobkyni k odstranění vad podání, které nesplňovalo náležitosti podle §37 odst. 3, §71, §82
a násl. s. ř. s.
3. Podáním ze dne 25. 2. 2012 žalobkyně požádala, aby jí byl ustanoven zástupce
Mgr. Radek Lát, advokát se sídlem Smilova 547, Pardubice.
4. Krajský soud usnesením ze dne 17. 4. 2012, čj. 5 Na 19/2011 - 13 nevyhověl žádosti
žalobkyně. Uvedl, že zákonné předpoklady pro ustanovení zástupce nebyly splněny,
protože žalobkyně nepožádala o osvobození od soudních poplatků ani nedoložila,
že nemá dostatečné prostředky k jejich úhradě.
II.
5. Žalobkyně (stěžovatelka) brojila proti usnesení krajského soudu blanketní kasační
stížností.
6. Uvedla, že zdrojem jejích příjmů je plný invalidní důchod třetího stupně, a požádala
o ustanovení advokáta Mgr. Radka Láta i pro toto řízení.
7. Dne 7. 6. 2012 stěžovatelka doplnila kasační stížnost rukou psaným podáním jen obtížně
a částečně čitelného a nejasného obsahu.
III.
8. Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3, 4 s. ř. s.).
9. Kasační stížnost je důvodná.
10. Nejvyšší správní soud se nejprve zabý val přípustností kasační stížnosti, protože obsah
spisu vyvolával pochybnosti o splnění některých podmínek řízení.
11. Především stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti [§2
odst. 2 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních p oplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
a položka 19 Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu tohoto zákona] a nebyla zastoupena
advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.). Soud však přihlédl k povaze rozhodnutí, proti němuž kasační
stížnost směřuje, tedy usnesení o neustanovení zástupce pro řízení před krajským soudem.
Již v rozsudku ze dne 28. 4. 2004, čj. 6 Azs 27/2004 - 41, zdejší soud vyslovil, že „[s] ohledem
na povahu rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje, by trvání na splnění poplatkové povinnost i
znamenalo řetězení řešeného problému, které by ve svém důsledku popíralo smysl samotného řízení,
jehož předmětem je posouzení zákonnosti rozhodnutí o zastavení předchozího řízení, které bylo následkem
nesplnění právě této povinnosti ze strany stěžovatele , tedy povinnosti zaplatit soudní poplatek. Nejvyšší správní
soud se proto po zvážení všech okolností případu postavil na stanovisko, že opětovné nesplnění této povinnosti
nelze považovat za překážku, jež by bránila posouzení kasační stížnosti a vydání mer itorního rozhodnutí.“
V případě nedostatku zastoupení stěžovatele advokátem je třeba postupovat analogicky
(viz např. rozsudek ze dne 28. 7. 2011, čj. 8 As 65/2010 - 106).
12. Dále kasační stížnost neobsahovala důvody, pro které stěžovatelka napadla usnesení
krajského soudu. Nejvyšší správní soud ovšem nevyzval stěžovatelku k odstranění této vady,
protože shledal, že usnesení krajského soudu je zatíženo vadou, která mohla mít za následek
nezákonné rozhodnutí o věci samé, kterou se soud musel zabývat z úřední povinnosti
a která sama o sobě vede ke zrušení napadeného rozhodnutí [§103 odst. 1 písm. d) ve spojení
s §109 odst. 4 s. ř. s.].
13. Krajský soud odůvodnil rozhodnutí o neustanovení zástupce tím, že stěžovatelka
nepožádala o osvobození od soudních poplatků, ani nedoložila, že nemá dostatečné prostředky
k jejich úhradě.
14. Žádost o osvobození od soudních poplatků ovšem není podmínkou pro ustanovení
zástupce podle §35 odst. 8 s. ř. s. Soudní řád správní vyžaduje pouz e to, aby byly splněny
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jinými slovy, majetková a výdělková situace
žadatele musí být taková, aby v případě jeho žádosti umožňovala osvobození žadatele
od soudních poplatků, ale žádost o takové osvobození nen í podmínkou pro ustanovení advokáta.
Pokud tedy např. žadatel o ustanovení advokáta, který by splňoval podmínky pro osvobození
od soudních poplatků, zaplatí z jakéhokoliv důvodu tyto poplatky a nepožádá o osvobození,
nejedná se o skutečnost, která by ustanovení advokáta automaticky vylučovala. Řada řízení
je ostatně od soudních poplatků osvobozena ze zákona (§11 zákona o soudních poplatcích)
a v takovém případě by podmínka předchozí žádosti o osvobození od soudních poplatků
postrádala jakýkoliv smysl. Krajský soud proto pochybil, pokud neustanovení advokáta odůvodnil
jen tím, že stěžovatelka nepožádala o osvobození od soudních poplatků.
15. Pro posouzení, zda jsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků,
je zároveň třeba, aby soud vyzval účast níka řízení k doložení osobních, majetkových
a výdělkových poměrů a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu. Soud zpravidla zašle účastníkovi
řízení formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních
poplatků “ s tím, nechť tento formulář účastník zašle vyplněný zpět soudu spolu se všemi
relevantními doklady, které se vztahují k tvrzeným skutečnostem o majetkových a výdělkových
poměrech. Předmětný formulář není jediným možným způsobem, jak účastník může prokázat,
že nemá dostatečné prostředky. Účastník může nedostatek prostředků v soudem stanovené lhůtě
prokázat i jinak, ale vždy takovým způsobem, aby jím doložené doklady poskytovaly úplný obraz
o jeho majetkových poměrech.
16. Z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, že krajský soud rozhodl o neustanovení
zástupce, aniž by stěžovatelce zaslal výzvu k doložení osobních, majetkových a výdělkových
poměrů. Taková výzva není založena ani ve spisu. Pokud stěžovatelka nedoložila krajskému
soudu informaci o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech v důsledku opomenutí
krajského soudu vyzvat ji k doložení těchto informací, nelze jí takovou skutečnost klást k tíži.
Krajský soud proto zatížil své rozhodnutí vadou, která mohla mít za následek nezákonné
rozhodnutí o věci samé (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2007,
čj. 7 Afs 103/2007 - 77).
17. Závěrem Nejvyšší správní soud podotýká, že právo na bezplatné zastoupení je kromě
splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků vázáno i na potřebu ochrany zájmů
žadatele. Při posouzení této druhé podmínky soudy přihlíží nejen k majetkovým poměrům
žadatele, ale i k jeho osobní situaci (srov. rozsudky ze dne 30. 9. 2003, čj. 1 Azs 5/2003 - 46,
č. 108/2004 Sb. NSS, či ze dne 28. 4. 2004, čj. 6 Azs 27/2004 - 41, č. 486/2005 Sb. NSS).
Touto otázkou se krajský soud bude muset v dalším řízení také zabývat, dospěje -li na základě
řádně zjištěného skutkového stavu k závěru, že u stěžovatelky jsou splněny předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků.
18. Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou, proto usnesení krajského soudu
zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§110 odst. 1. s. ř. s.). V něm krajský soud rozhodne vázán
právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v tomto rozsudku (§110 odst. 4
s. ř. s.).
19. Krajský soud rozhodne v novém rozhodnutí rovněž o nákladech řízení o této kasační
stížnosti (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 23. července 2012
JUDr. Jan Passer
předseda senátu