Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13.03.2013, sp. zn. 8 Tdo 212/2013 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:8.TDO.212.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:8.TDO.212.2013.1
sp. zn. 8 Tdo 212/2013-13 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. března 2013 v trestní věci obviněného mladistvého „tulipána“*), o dovolání poškozeného J. H., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, soudu pro mládež, ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. 55 Tmo 23/2012, jako soudu stížnostního vedené u Okresního soudu v České Lípě, soudu pro mládež, pod sp. zn. 8 Tm 36/2012, takto: Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání poškozeného J. H. odmítá . Odůvodnění: Okresní soud v České Lípě, soudu pro mládež, rozhodl v trestní věci obviněného mladistvého „tulipána“ (dále jen „mladistvý“) usnesením ze dne 8. 10. 2012, sp. zn. 8 Tm 36/2012 tak, že podle §222 odst. 2 tr. ř. postoupil Městskému úřadu v N. B. skutek, kterého se měl mladistvý dopustit společně s další spoluobviněným tak, že ve dnech 9. 10. 2011 a 10. 10. 2011 v obci R., v bývalém rekreačním středisku B., po žebříku vylezli na střechu jedné z budov a pomocí kleští z ní odtrhali 93 ks hliníkových (alukrytových) střešních šablon, část jich odvezli do sběrny surovin, s částí byli přistiženi na místě činu, majiteli J. H., tak způsobili škodu odcizením 7.905,- Kč a poškozením střechy 10.850,- Kč, čímž měl spáchat provinění krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku. Proti tomuto usnesení soudu prvního stupně podal stížnost pouze poškozený J. H., již Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, soud pro mládež usnesením ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. 55 Tmo 23/2012, podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podanou osobou neoprávněnou zamítl. Poškozený J. H. toto posledně jmenované usnesení stížnostního soudu napadl podáním označeným jako „dovolání“, jež Okresní soud v České Lípě obdržel dne 13. 2. 2013. V jeho obsahu uvedl, že tak činí v souladu s poučením uvedeným v napadeném usnesení proto, aby byla napravena nesprávnost tohoto rozhodnutí. Současně požádal o ustanovení obhájce k odstranění vad tohoto podání. Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda jsou ve vztahu k podanému dovolání splněny všechny formální náležitosti. Shledal, že dovolání směřuje proti usnesení soudu druhého stupně, jímž byla zamítnuta stížnost proti usnesení, kterým byla věc mladistvého postoupena podle §222 odst. 2 tr. ř. Městskému úřadu v N. B. k posouzení jako přestupek. Jedná se tedy o pravomocné rozhodnutí soudu, který rozhodl ve druhém stupni, a je tudíž splněna podmínka přípustnosti dovolání zakotvená v §265a odst. 1, 2 písm. d), h) tr. ř. Dále zkoumal, zda dovolatel J. H. je osobou oprávněnou dovolání podat a zjistil z obsahu spisu i popsaných shora uvedených skutkových okolností, že dovolatel J. H. je v projednávané věci poškozeným (§43 a násl. tr. ř.) a není tudíž osobou oprávněnou dovolání podat. Podle §265d odst. 1 tr. ř. jsou osobami oprávněnými podat dovolání nejvyšší státní zástupce na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného, a obviněný pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Z dikce tohoto ustanovení je zřejmé, že tento výčet osob oprávněných k podání dovolání je taxativní, což znamená, že žádná jiná osoba není oprávněna dovolání podat. Právo podat dovolání proto poškozenému nepřísluší. J. H., který má postavení poškozeného, proto nebyl oprávněn dovolání v trestní věci obviněného mladistvého „tulipána“ vedené u Okresního soudu v České Lípě, soudu pro mládež, pod sp. zn. 8 Tm 36/2012, podat. Pokud poškozený ve svém podání označeném jako „dovolání“ odkazoval na obsah poučení, kterého se mu ze strany Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, soudu pro mládež, v napadeném usnesení dostalo, je potřeba uvést, že z jeho obsahu neplyne, že poškozený je oprávněn dovolání podat. V poučení je – mimo jiné – výslovně uvedeno, že „Proti tomuto rozhodnutí mohou obviněný a nejvyšší státní zástupce podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí“. Jiná osoba oprávněná k podání dovolání zde uvedena není, a proto nelze než konstatovat, že poučení obsažené na straně 2 napadeného usnesení je zcela správné a odpovídající zákonu, neboť plně koresponduje se shora citovaným ustanovením §265d odst. 1 tr. ř. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že J. H. je v nyní posuzované věci ve vztahu k podání dovolání osobou neoprávněnou, a proto Nejvyšší soud jeho dovolání podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 13. března 2013 Předsedkyně senátu: JUDr. Milada Šámalová *) byl použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:NEUVEDEN
Datum rozhodnutí:03/13/2013
Spisová značka:8 Tdo 212/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:8.TDO.212.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Poškozený
Dotčené předpisy:§265d odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Podána ústavní stížnost sp. zn. III. ÚS 1840/13
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-26