ECLI:CZ:NSS:2015:9.AS.236.2014:40
sp. zn. 9 As 236/2014 - 40
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalovanému: Okresní soud ve Strakonicích, se sídlem Smetanova 455, Strakonice, o žalobě na
ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 8. 20 14, č. j. 10 A 34/2014 – 29,
takto:
I. Žalobci se n e u s t a n o v u je zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
II. Kasační stížnost se zamítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí proti shora označenému usnesení
Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), jímž bylo zastaveno řízení
o žalobě pro nezaplacení soudního poplatku.
I. Vymezení věci
[2] Stěžovatel se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu domáhal
vydání rozsudku, kterým by bylo zakázáno předsedovi Okresního soudu ve Strakonicích, aby
pokračoval v porušování jeho práva na chránění si svých osobních a soukromých údajů a dále
navrhuje přikázat žalovanému, aby obnovil stav před zásahem ke dni, kdy dal do oběhu vadný
tiskopis, a konečně, aby bylo určeno, že pokyn Ministerstva spravedlnosti, č. j. 126/2009,
je v naprostém nesouladu s právním řádem ČR a jeho aplikací správou Okresního soudu
ve Strakonicích je soustavně porušováno jeho právo na ochranu soukromého života.
[3] Krajský soud usnesením ze dne 21. 3. 2014, č. j. 10 A 34/2014 - 2, stěžovatele vyzval
k úhradě soudního poplatku za žalobu před nezákonným zásahem správního orgánu. Dne 4. 4.
2014 byla soudu doručena žádost o osvobození od soudních poplatků spolu s čestným
prohlášením, které mělo prokázat naprostý nedostatek finančních prostředků stěžovatele.
S ohledem na neurčitost a neúplnost shora uvedeného prohlášení zaslal soud stěžovateli dne
7. 4. 2014 formulář prohlášení o majetkových, výdělkových a osobních poměrech. Usnesením
ze dne 22. 4. 2014, č. j. 10 A 34/2014 - 11, byla jeho žádost o osvobození od soudních poplatků
zamítnuta. Kasační stížnost proti tomuto usnesení Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne
3. 7. 2014, č. j. 9 As 158/2014 - 10, zamítl.
[4] Dne 16. 7. 2014 soud vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 7 dnů
od doručení výzvy s tím, že jej současně poučil o tom, že řízení zastaví, pokud nebude poplatek
ve stanovené lhůtě zaplacen.
[5] Vzhledem k tomu, že soudní poplatek za žalobu nebyl ve stanovené lhůtě uhrazen,
rozhodl krajský soud o zastavení řízení.
II. Obsah kasační stížnosti
[6] Proti usnesení krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost, protože se domnívá,
že je nezákonné. Své nesouhlasné stanovisko podpořil nejen zcela obecnými, zčásti
nesrozumitelnými, ale také konkrétními námitkami vůči napadenému usnesení. Je přesvědčen,
že soudcovská lhůta není věcí libovůle soudce, má být proto přiměřená. Krajský soud
nezdůvodnil, proč výzvu na č. l. 24 soudního spisu vydal již 16. 7. 2014. Má za to, že odůvodnění
napadeného usnesení je v rozporu s výrokem.
[7] S ohledem na výše uvedené se domáhá zrušení napadeného usnesení krajského soudu.
V řízení o kasační stížnosti požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce.
[8] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[9] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost je podána osobou k tomu oprávněnou, je podána včas, jde
o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, důvody kasační stížnosti odpovídají
důvodům podle §103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Vzhledem k tomu, že stěžovatel v kasační
stížnosti požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, Nejvyšší správní
soud se nejprve zabýval těmito žádostmi.
[10] Vzhledem k předmětu posuzované věci (kasační stížnost směřující proti usnesení
o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku) netrval soud na zaplacení soudního
poplatku a povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. Trvání na těchto
požadavcích by totiž značilo jen řetězení téhož problému (k danému srov. rozsudky Nejvyššího
správního soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. 1 Afs 65/2007 - 37, a ze dne 13. 9. 2007,
č. j. 9 As 43/2007 - 77). O žádosti o osvobození od soudních poplatků proto Nejvyšší správní
soud nerozhodoval. Bylo však nutno se zabývat žádostí stěžovatele o ustanovení zástupce
a v souvislosti s tím vyhodnotit potřebu zastoupení v řízení o kasační stížnosti.
[11] Ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s. vymezuje dvě podmínky pro ustanovení zástupce:
1) navrhovatel naplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a 2) ustanovení
zástupce je nezbytné k ochraně jeho práv. Z výše uvedených důvodů se soud nezabýval splněním
první podmínky, hodnotil však, zda je ustanovení zástupce nezbytné k ochraně práv stěžovatele.
Dospěl k závěru, že tato podmínka nebyla v řešené věci naplněna. Kasační stížnost má v rámci
daných možností předepsané náležitosti a lze z ní seznat, z jakého důvodu stěžovatel považuje
napadené usnesení za nezákonné a čeho se domáhá. Předmětem posouzení je nadto otázka, zda
byly splněny podmínky pro zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Z podstaty věci
se jedná o nikoliv složitou, právně nepřehlednou otázku, ale o otázku poměrně jednoduchou.
Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že v daném řízení není nezbytně třeba stěžovateli
ustanovit zástupce k ochraně jeho práv, proto jeho žádosti o ustanovení zástupce pro řízení
o kasační stížnosti nevyhověl.
[12] Nejvyšší správní soud následně přezkoumal napadené usnesení krajského soudu
v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, zkoumal při tom, zda netrpí vadami,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru,
že kasační stížnost není důvodná.
[13] Podle §47 písm. c) s. ř. s. bude řízení zastaveno, stanoví -li tak tento nebo zvláštní zákon.
Podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o soudních poplatcích“) platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním
návrhu na zahájení řízení (zde: žaloby), odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud
vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud
řízení zastaví. Podle §9 odst. 3 téhož zákona soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení
zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.
[14] V posuzovaném případě byl stěžovatel řádně k zaplacení poplatku vyzván, byla mu
stanovena lhůta a byl poučen o následcích nesplnění výzvy. Následný postup krajského soudu,
který zamítl žádost stěžovatele o osvobození od soudního poplatku, aproboval Nejvyšší správní
soud. Krajský soud byl proto oprávněn opětovně vyzvat stěžovatele k zaplacení soudního
poplatku ve stanovené lhůtě. Nemusel odůvodňovat, proč přistoupil k vydání výzvy dne
16. 7. 2014. Časový harmonogram procesního postupu je na uvážení soudu.
[15] Brojí-li pak stěžovatel proti tomu, soudcovská lhůta není věcí libovůle soudce a má být
přiměřená, je třeba konstatovat, že je to právě soudcovská lhůta, která je plně v diskreci
konkrétního soudce. Marné uplynutí soudcovské lhůty nezpůsobuje nemožnost vytknuté vady
podání odstranit později, dokud soud z jejich neodstranění nevyvodí zákonem předvídané
následky (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 10. 2000,
sp. zn. 20 Cdo 1899/2000). Stanovenou sedmidenní lhůtu k zaplacení soudního poplatku nelze
označit ani jako extrémně krátkou. Nelze přehlédnout, že k samotnému zastavení řízení krajský
soud přikročil nikoli těsně po jejím uplynutí, ale až o 14 dnů později. Navíc je třeba upozornit,
že lhůty stanovené výzvami jsou lhůtami dodatečnými, neboť splatnost poplatku je dána
samotným podáním žaloby dle §4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích. Stěžovatel tak
měl fakticky skoro 6 měsíců na to, aby poplatek zaplatil. Byl o následcích nezaplacení soudního
poplatku řádně poučen, a proto musí nést následky spojené s jeho neuhrazením.
[16] Krajský soud postupoval přesně podle toho, co mu ukládá soudní řád správní a zákon
o soudních poplatcích. V žádném případě nelze hovořit o tom, že by výrok napadeného
rozhodnutí nekorespondoval s jeho odůvodněním. Odůvodnění usnesení krajského soudu
rekapituluje dosavadní průběh řízení a k onstatuje, proč krajský soud přistoupil k zastavení řízení
o žalobě.
[17] K dalším kasačním tvrzením soud konstatuje, že šlo dílem o nekonkrétní tvrzení, z nichž
nebylo možno identifikovat stěžovatelovy projednatelné námitky proti napadenému usnesení
krajského soudu či o tvrzení zmatená, vzájemně si odporující, dílem šlo o vyjádření
stěžovatelových názorů k postupu soudu či povinnostem účastníků bez užší vazby k předmětu
nynějšího řízení před Nejvyšším správním soudem.
IV. Závěr
[18] Nejvyšší správní soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační stížnost
není důvodná, proto ji dle §110 odst. 1, věty poslední, s. ř. s. zamítl. O věci rozhodl bez jednání
postupem podle §109 odst. 2 s. ř. s., dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní
soud zpravidla bez jednání.
[19] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 1, větu první, s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., dle kterých nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný
úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti
účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Stěžovatel v soudním řízení úspěch neměl, proto nemá
právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů
řízení, nevznikly v řízení o kasační stížnosti žádné náklady.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. února 2015
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu