ECLI:CZ:NSS:2006:KONF.109.2004
sp. zn. Konf 109/2004-13
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Michal Mazanec a soudci
JUDr. Roman Fiala, JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Karel Podolka, JUDr. Petr Příhoda a
JUDr. Marie Žišková, o návrhu Městského soudu v Praze na rozhodnutí sporu
o pravomoc mezi tímto soudem a Obvodním soudem pro Prahu 3, za účasti žalobce: Ing.
J. M., a žalovaného: Úřad práce hlavního města Prahy, pobočka v Praze 3, se sídlem Praha
3, Roháčova 13, 130 00, ve věci žaloby o náhradu škody ve výši 7974 Kč a o zaplacení
částky 61 500 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Ca
80/2004,
takto:
I. Příslušný vydat rozhodnutí o žalobě o náhradu škody ve výši 7974 Kč a
o zaplacení částky 61 500 Kč s příslušenstvím je Obvodní soud pro Prahu 3.
II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 11. 3. 2004, čj. 17 C
155/2004-5, se zrušuje.
Odůvodnění:
Návrhem došlým zvláštnímu senátu pro rozhodování některých kompetenčních
sporů se dne 15. 12. 2004 obrátil na tento senát Městský soud v Praze a požádal, aby
zvláštní senát rozhodl spor o věcnou příslušnost, vzniklý ve smyslu §1 odst. 1 písm. b)
zákona č. 131/2002 Sb. (v dalším textu „kompetenční spor“) mezi Obvodním soudem
pro Prahu 3 a Městským soudem v Praze ve věci u městského soudu zapsané pod sp. zn.
7 Ca 80/2004.
Z předložených spisů vyplynuly tyto pro rozhodnutí podstatné skutečnosti:
Dne 8. 3. 2004 podal Ing. J. M. (dále také jen „žalobce“) u Obvodního soudu pro
Prahu 3 žalobu „o náhradu škody z nezákonného zásahu žalovaného do práv žalobce“,
v níž požadoval, aby soud vydal rozsudek, jímž by uložil Úřadu práce hlavního města
Prahy, pobočce v Praze 3 (dále také jen „žalovaný“), povinnost zaplatit žalobci škodu ve
výši 7974 Kč a povinnost uhradit žalobci dlužné hmotné zabezpečení uchazeče o
zaměstnání v celkové výši 61 500 Kč včetně příslušenství. Žalobu odůvodnil tím, že poté
co byl dne 1. 7. 2003 zaregistrován u žalovaného jako uchazeč o zaměstnání, byl následně
z důvodu členství ve statutárním orgánu bytového družstva z evidence vyřazen a z tohoto
důvodu mu nebylo v době od 22. 9. 2003 do 21. 3. 2004 vyplaceno hmotné zabezpečení
uchazeče o zaměstnání v celkové výši 61 500 Kč a současně byl nucen uhradit zdravotní a
důchodové zabezpečení v době od 1. 7. 2003 do 21. 9. 2003 ve výši 7974 Kč.
Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 11. 3. 2004, čj. 17 C 155/2004-5,
vyslovil svoji nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení věc postoupil Městskému
soudu v Praze jako soudu věcně a místně příslušnému.
Městský soud v Praze poté podal zvláštnímu senátu v úvodu označený návrh. Popřel
svoji příslušnost a zdůvodňoval, že nejde o věc správního soudnictví, neboť pravomoc
správních soudů je uvedena v ustanovení §4 soudního řádu správního a věc nelze pod
žádné ustanovení tohoto paragrafu podřadit. Uvedl dále, že vydání rozhodnutí o
povinnosti zaplatit peněžité částky, které požaduje žalobce, nepatří do pravomoci
správního soudu, také proto, že správní soud je soudem přezkumným a nikoliv soudem
nalézacím. Vyslovil přesvědčení, že jde o věc, kde se žalobce domáhá žalobou na plnění
vydání rozhodnutí v občanském soudním řízení. Uzavřel, že žalobce se žalobou nemohl
domáhat přezkoumání správního rozhodnutí, zejména z toho důvodu, že do dne podání
žaloby, tj. do 8. 3. 2004, žalovaný žádné rozhodnutí ve věci hmotného zabezpečení
žalobce nevydal.
Obvodní soud pro Prahu 3 se k návrhu vyjádřil tak, že trvá na své věcné
nepříslušnosti a že k vydání rozhodnutí je příslušný Městský soud v Praze.
K návrhu se vyjádřil také žalovaný, který uvedl, že příslušný je Městský soud v Praze,
neboť „je požadováno plnění, které může být žalovanou stranou poskytováno jen na
základě pravomocného rozhodnutí věcně a místně příslušného správního orgánu“, a
odkázal na ustanovení §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi obecným soudem a soudem ve správním
soudnictví se zvláštní senát řídil následující úvahou:
Podle §4 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, rozhodují soudy ve
správním soudnictví a) o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy
orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo
právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech
a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen „správní
orgán“), b) o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, c) o ochraně před nezákonným
zásahem správního orgánu, a d) o kompetenčních žalobách.
Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 3 domáhal vydání
rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci peněžité plnění
z titulu náhrady škody způsobené nezákonným zásahem žalovaného do práv žalobce.
Škoda mu měla vzniknout v důsledku „neformálního“ vyřazení z evidence uchazečů o
zaměstnání jednak z důvodu, že mu nebylo vyplaceno hmotné zabezpečení uchazeče o
zaměstnání a jednak z důvodu, že si musel uhradit zdravotní a důchodové zabezpečení.
Formulací žalobního petitu znějícího na plnění (na zaplacení) tak žalobce vymezil
předmět řízení (náhrada škody).
Žalovaný do dne podání žaloby, tj. do 8. 3. 2004, nevydal žádné rozhodnutí o
vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání. Teprve dne 29. 3. 2004 vydal
rozhodnutí čj. ABD-1206/2004-03/03 o přiznání hmotného zabezpečení žalobci. Lze
proto souhlasit s Městským soudem v Praze, že žalobce se žalobou podanou u
Obvodního soudu pro Prahu 3 nedomáhal (a ani domáhat nemohl) zrušení správního
rozhodnutí. Protože žalobce žalobou také nenapadl ani nečinnost žalovaného [přestože se
na několika místech v žalobě o nečinnosti žalovaného zmiňuje, žalobní petit na odstranění
nečinnosti nemíří (§81 odst. 2 s. ř. s.)] ani se – nepochybně podle petitu – nedomáhal
ochrany před nezákonným zásahem (§82 a násl. s. ř. s.), není – u takto formulované
žaloby – dána pravomoc správního soudu. Postup Obvodního soudu pro Prahu 3, který
usnesením ze dne 11. 3. 2004, čj. 17 C 155/2004-5, vyslovil svou nepříslušnost a po
právní moci usnesení věc postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu věcně i místně
příslušnému, tak nebyl správný.
Na okraj lze poznamenat, že obvodní soud věc postoupil městskému soudu
s poukazem na ustanovení §7 odst. 6 s. ř. s. Takový postup není procesně správný, a to
nejen proto, že zmíněné ustanovení řeší postoupení věci mezi soudy činnými ve správním
soudnictví, navíc, jde-li jen o otázku místní nepříslušnosti. Měl-li obvodní soud za to (jak
shora uvedeno, tento názor ale s ohledem na žalobní petit neobstojí), že věc náleží soudu
správnímu, bylo možno postupem podle §104b odst. 1 o. s. ř. řízení zastavit a
navrhovatele současně poučit o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního
orgánu ve správním soudnictví; zde – jak uvedeno – ale v době podání žaloby žádné
správní rozhodnutí nebylo. Obvodní soud také mohl – pokud by měl za to, že tu je
podána žaloba proti nečinnosti nebo žaloba na ochranu před nezákonným zásahem –
vyslovit, že není soudem věcně příslušným a věc postoupit soudu správnímu postupem
podle §104b odst. 2 o. s. ř.
Pro úplnost zvláštní senát dodává, že otázkou, zda je správní orgán oprávněn či
povinen o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání vydat rozhodnutí s náležitostmi
uloženými správním řádem a možností brojit proti němu opravnými prostředky se
Nejvyšší správní soud již zabýval v rozhodnutí ze dne 26. 10. 2004, čj. 6 Ans 1/2003-101,
publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 9/2005 pod poř. č.
652.
Zvláštní senát zruší v souladu s §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. rozhodnutí,
kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv
podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na
zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení
Obvodního soudu pro Prahu 3, neboť výroku, jímž byla pravomoc určena, odporuje.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro
správní orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Obvodní soud pro
Prahu 3 pokračovat v původním řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 31. května 2006
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senátu