ECLI:CZ:NSS:2005:KONF.29.2005:23
sp. zn. Konf 29/2005-23
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Karel Podolka a soudci JUDr.
Brigita Chrastilová, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Václav Novotný, JUDr. Pavel Pavlík a
JUDr. Petr Příhoda, o návrhu Okresního soudu v Olomouci na rozhodnutí sporu o
pravomoc mezi tímto soudem a Krajským soudem v Brně, za účasti žalobce T. I. C. C. R.,
a. s., zastoupeného Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem se sídlem v Praze 4, Zelený pruh
95/97, PSČ 140 00, a žalovaného Krajského úřadu Olomouckého kraje, se sídlem v
Olomouci, Jeremenkova 40a, PSČ 779 11, o zřízení věcného břemene, ve věci vedené u
Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 26 C 196/2003,
takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 9. 5. 2005 navrhl Okresní
soud v Olomouci, aby zvláštní senát rozhodl ve sporu o pravomoc podle zákona č.
131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, který vznikl mezi ním a
Krajským soudem v Brně, ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn.
26 C 196/2003.
Ze spisu vyplynuly tyto podstatné skutečnosti:
Žalobce podal u Krajského soudu v Brně žalobu proti rozhodnutí Okresního úřadu v
Prostějově, referátu regionálního rozvoje, ze dne 27. 9. 2002, čj. RR 412/2002 Ti, jímž
Okresní úřad v Prostějově potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu Městského úřadu v
Prostějově ze dne 1. 8. 2002, čj. SÚ 3208/02-Tom, kterým stavební úřad zamítl návrh na
zřízení věcného břemene pro stavbu Tranzitní telekomunikační trasy úsek V.-O.
Krajský soud v Brně žalobu usnesením ze dne 26. 2. 2003, čj. 30 Ca 400/2002-19,
odmítl s odkazem na ustanovení §68 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel ze závěru, že správní orgán rozhodl v mezích své
zákonné pravomoci v soukromoprávní věci, a poučil žalobce, že může ve lhůtě jednoho
měsíce od právní moci usnesení podat žalobu podle ustanovení §246 občanského
soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k místně příslušnému okresnímu soudu. Současně
poučil účastníky o možnosti podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení
usnesení.
Žalobce poté podal u Okresního soudu v Olomouci žalobu ze dne 24. dubna 2003,
jíž se domáhá zrušení označených rozhodnutí Městského úřadu a Okresního úřadu v
Prostějově a vrácení věci Krajskému úřadu Olomouckého kraje k dalšímu řízení.
Žalobce podal současně proti usnesení Krajského soudu v Brně ve lhůtě kasační
stížnost. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 8. prosince 2004, čj. 1 As 5/2003-44,
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2003, čj. 30 Ca 400/2002-19, zrušil a věc
vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, že napadené rozhodnutí Krajského
soudu v Brně o odmítnutí žaloby je třeba mít za nezákonné pro nesprávné posouzení
právní otázky týkající se právní povahy vyvlastnění, resp. nuceného omezení vlastnického
práva zřízením věcného břemene.
Okresní soud v Olomouci podal dne 9. května 2005 výše zmiňovaný návrh na
zahájení řízení o kompetenčním sporu, ve kterém uvedl, že je veden, pokud jde o
nedostatek jeho věcné příslušnosti úvahou, že předmětem řízení je otázka nuceného
omezení vlastnického práva věcným břemenem zřizovaným správním aktem. Správní
orgán tak rozhodoval ve veřejnoprávní a nikoli soukromoprávní věci, a proto je dána
pravomoc správních soudů. Odkázal přitom na rozhodnutí zvláštního senátu ze dne
26. 1. 2005, sp. zn. Konf 79/2004.
Zvláštní senát se před rozhodováním ve věci samé zabýval podmínkami, za nichž
vůbec může věc projednat a o ní rozhodnout.
Z ustanovení §1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb. plyne, že stranami kladného nebo
záporného kompetenčního sporu jsou buď soudy na straně jedné a orgány moci výkonné,
územní, zájmové nebo profesní samosprávy na straně druhé, nebo soudy v občanském
soudním řízení na straně jedné a soudy ve správním soudnictví na straně druhé. Podle
odst. 2 téhož ustanovení je kompetenčním sporem spor, ve kterém si jedna strana osobuje
pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž již
druhá strana vydala pravomocné rozhodnutí (tj. pozitivní kompetenční spor).
Kompetenčním sporem je též spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat
rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků (tj. negativní kompetenční
spor.).
Okresní soud v Olomouci označil ve svém návrhu jako druhou stranu negativního
kompetenčního sporu Krajský soud v Brně a navrhl, aby zvláštní senát rozhodl, že
příslušný vydat rozhodnutí ve věci je soud ve správním soudnictví (krajský soud) a
současně aby zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2003, čj. 30 Ca
400/2002-19. Za situace, kdy Krajský soud v Brně popřel svou pravomoc o věci
rozhodovat tím, že žalobu odmítl, ale jeho rozhodnutí zrušil v řízení o kasační stížnosti
Nejvyšší správní soud, nebyl zde důvod pro postup podle ustanovení §5 odst. 3 zákona č.
131/2002 Sb., které zvláštnímu senátu ukládá zrušit rozhodnutí, jímž strana
kompetenčního sporu nesprávně popřela svou pravomoc, a tím zde také nemohl
vzniknout kompetenční spor, o němž by mohl rozhodovat zvláštní senát. Proto byl návrh
Okresního soudu v Olomouci odmítnut podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §4
zákona č. 131/2002 Sb.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. listopadu 2005
JUDr. Karel Podolka
předseda zvláštního senátu