ECLI:CZ:NSS:2013:KONF.32.2013:11
sp. zn. Konf 32/2013 - 11
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Michala Mazance,
JUDr. Romana Fialy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Marie Žiškové,
rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, IČO 70106975, se sídlem v Praze 9,
Sokolovská 219 (adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí
kompetenčního sporu mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 6, a dalších účastníků sporu
vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 17 EC 59/2011, ve věci žaloby
o zaplacení 5000 Kč s příslušenstvím: žalobkyně UPC Česká republika s. r. o., se sídlem
v Praze 4, Závišova 502/5, a žalovaného V. I.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6
pod sp. zn. 17 EC 59/2011 je s o u d.
II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 11. 2012, čj. 17 EC 59/2011 - 13,
se ve výrocích II., III. a IV. z r u š u j e.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným dne 21. 6. 2013 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon
č. 131/2002 Sb.“), se Český telekomunikační úřad (dále jen „ČTÚ“) domáhá, aby zvláštní senát
rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu §1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb. mezi ním
a Obvodním soudem pro Prahu 6 ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 17 EC 59/2011,
týkající se zaplacení smluvní pokuty ve výši 5000 Kč s příslušenstvím.
Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Žalobkyně podala u Obvodního soudu pro Prahu 6 dne 30. 3. 2011 návrh na vydání
elektronického platebního rozkazu, prostřednictvím něhož nárokovala vůči žalovanému částku
5000 Kč s příslušenstvím jakožto smluvní pokutu za nevrácení zapůjčeného modemu, který měl
podle smluvních podmínek žalovaný vrátit do sedmi dnů ode dne ukončení smlouvy
o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.
Obvodní soud pro Prahu 6 nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem
tak, že žalovaný má povinnost zaplatit žalobkyni 5000 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu,
že se platební rozkaz nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, Obvodní soud
pro Prahu 6 jej usnesením ze dne 23. 11. 2012, čj. 17 EC 59/2011 - 13, zrušil (výrok I.). Současně
řízení zastavil (výrok II.), věc postoupil ČTÚ (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení (výrok IV.). Tento svůj postup odůvodnil tím,
že žalobkyně požaduje smluvní pokutu za porušení povinnosti stanovené smlouvou
o poskytování služeb elektronických komunikací na základě zákona č. 127/2005 Sb.,
o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o elektronických komunikacích), o čemž má na základě §129 tohoto zákona rozhodnout ČTÚ.
Žalobkyně podala proti tomuto usnesení odvolání, ve kterém (s odkazem na usnesení
zvláštního senátu ze dne 13. 10. 2005, čj. Konf 99/2004 - 5, publikované pod č. 1478/2008 Sb.
NSS) uvedla, že k rozhodování o smluvních sankcích plynoucích z porušení povinností
vztahujících se k výpůjčce je příslušný soud, nikoli ČTÚ. Obvodní soud pro Prahu 6 svým
usnesením ze dne 6. 2. 2013, čj. 17 EC 59/2011 - 22, odvolání odmítl jako opožděné.
Dne 21. 6. 2013 podal ČTÚ návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu podle
zákona č. 131/2002 Sb. ve věci povinnosti žalovaného uhradit smluvní pokutu za nevrácení
zapůjčeného zařízení. Tento svůj návrh odůvodňuje tím, že pravomoc ČTÚ je dána pouze
v případě sporů o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických
komunikací, eventuálně o ujednáních na ně úzce navazujících; dohoda o povinnosti zaplatit
smluvní pokutu za nevrácení zapůjčeného zařízení takovým ujednáním podle ČTÚ není. Tento
svůj závěr opírá i o usnesení zvláštního senátu ze dne 9. 9. 2008, čj. Konf 27/2008 - 7,
publikované pod č. 1738/2009 Sb. NSS. Z těchto důvodů ČTÚ navrhuje, aby zvláštní senát
usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 11. 2012, č. j. 17 EC 59/2011 - 13, zrušil
a zároveň rozhodl, že příslušným vydat rozhodnutí v dané věci je soud.
Zvláštní senát dospěl k řešení vzniklého kompetenčního sporu následovně:
Obvodní soud pro Prahu 6 v předcházejícím soudním řízení popřel svou pravomoc věc
rozhodnout a rovněž navrhovatel (ČTÚ) popírá svou pravomoc ve věci rozhodnout poté,
co mu byla postoupena; zvláštní senát proto shledal, že se jedná o negativní (záporný)
kompetenční spor ve smyslu §1 odst. 2 věty druhé zákona č. 131/2002 Sb., k jehož projednání
a rozhodnutí je tímto zákonem povolán.
Podle §7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“),
projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení spory a jiné právní věci,
které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, pokud
je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.
Podle §129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích ČTÚ rozhoduje spory mezi
osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem,
na straně druhé, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.
K otázce pravomoci ve věci smluvní pokuty za nevrácené zapůjčené zařízení,
jehož prostřednictvím žalobkyně poskytovala žalovanému službu elektronických komunikací,
existuje ustálená judikatura zvláštního senátu. Již v usnesení ze dne 13. 10. 2005,
čj. Konf 99/2004 - 5, na který odkazovala žalobkyně ve svém odvolání, dospěl zvláštní senát
k závěru, že „[s]pory o nároky plynoucí z porušení povinnosti vypůjčitele vrátit zařízení sloužící k přijímání
signálu digitálního satelitního vysílání, které mu osoba vykonávající komunikační činnost coby půjčitel předala
v návaznosti na uzavření smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací, není sporem týkajícím
se povinností uložených zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, nebo na jeho základě,
o němž by měl rozhodovat Český telekomunikační úřad (§129 odst. 1 tohoto zákona), nýbrž sporem
vyplývajícím ze soukromoprávního vztahu. Rozhodnout o takovém sporu proto přísluší soudu (§7 odst. 1
o. s. ř.).“ Podobně se vyjádřil zvláštní senát i v usnesení ze dne 9. 9. 2008, čj. Konf 27/2008 - 7:
„Smluvní pokuta je typickým soukromoprávním institutem; jde o způsob zajištění závazku, jehož účelem
je zpravidla peněžitá sankce za porušení či nesplnění (smluvní) povinnosti (§544 odst. 1 občanského zákoníku).
Při posuzování pravomoci k rozhodování sporů na úseku elektronických komunikací, jejichž předmětem je právě
nárok na smluvní pokutu, je však nutné především vycházet z charakteru povinnosti, která byla porušena. Vztah
mezi porušenou povinností a nárokem na smluvní pokutu je totiž vztahem příčiny a následku, které nelze
posuzovat odděleně; existence porušení povinnosti je přitom určující pro existenci nároku na smluvní pokutu,
nikoliv obráceně. O smluvní pokutě tedy bude rozhodovat ten orgán, který je podle zákona příslušný
k rozhodování sporů o porušení povinnosti, za něž je smluvní pokuta vymáhána. (…) Předmětem řízení v této
věci je však smluvní pokuta za porušení povinnosti vrátit vypůjčený satelitní komplet poté, co byla smlouva
ukončena. Výpůjčka věcí je přitom běžný soukromoprávní vztah a rozhodování o smluvních sankcích plynoucích
z porušení povinností vztahujících se k výpůjčce tedy přísluší soudu.“ Z poslední doby lze zmínit
např. usnesení ze dne 29. 5. 2012, čj. Konf 30/2012 - 14, ve kterém zvláštní senát konstatoval:
„Nelze zpochybnit, že bez zapůjčeného zařízení by nebylo možné služby na základě zákona o elektronických
komunikacích provozovat, to ovšem z výpůjčky nečiní službu elektronických komunikací. Přestože k výpůjčce
došlo v souvislosti s uzavřením smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací, rozhodování
o smluvní pokutě vyplývající z porušení povinnosti vrátit vypůjčené zařízení zákon o elektronických
komunikacích nesvěřuje Českému telekomunikačnímu úřadu; tato věc tedy patří do příslušnosti soudů.“ (dále
srov. např. usnesení zvláštního senátu ze dne 8. 3. 2011, čj. Konf 75/2010 - 12, ze dne
30. 3. 2011, čj. Konf 13/2011 - 12, ze dne 3. 5. 2011, čj. Konf 14/2011 - 10, ze dne 5. 10. 2011,
čj. Konf 3/2011 - 10, ze dne 9. 11. 2011, čj. Konf 56/2011 - 13, a ze dne 9. 5. 2012,
čj. Konf 13/2012 - 17; dostupná z www.nssoud.cz).
V nyní posuzovaném kompetenčním sporu se jedná o typově totožnou věc,
tedy o smluvní pokutu za nevrácené zapůjčené zařízení (zde modem), prostřednictvím něhož
žalobkyně poskytovala žalovanému službu elektronické komunikace. S ohledem na výše
uvedenou judikaturu je patrné, že podle názoru zvláštního senátu rozhodování v této věci
nesvěřuje právní úprava ČTÚ, ale je zde založena obecná pravomoc soudu podle §7 odst. 1
o. s. ř. V nyní posuzované věci neshledal zvláštní senát žádný důvod k odchýlení se od své
dosavadní judikatury, a proto rozhodl, že příslušným vydat rozhodnutí ve věci vedené
u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 17 EC 59/2011 je soud.
Podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zvláštní senát zruší rozhodnutí, kterým strana
kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí
zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její
pravomoci. Proto zvláštní senát zrušil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne
23. 11. 2012, čj. 17 EC 59/2011 - 13, a to ve výrocích II, III. a IV. Zvláštní senát nepřistoupil
ke zrušení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 6. 2. 2013, č. j. 17 EC 59/2011 - 22,
kterým bylo odvolání žalobkyně odmítnuto pro opožděnost, neboť dané usnesení nemá jiné
procesní dopady než konstatování neúčinnosti podaného odvolání, a jeho odstranění proto není
pro pokračování řízení před Obvodním soudem pro Prahu 6 potřebné (srov. opačně usnesení
zvláštního senátu ze dne 31. 5. 2004, čj. Konf 17/2004 - 9, publikované pod č. 307/2004 Sb.
NSS).
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány i soudy. Dále tedy bude Obvodní soud pro Prahu 6 pokračovat v řízení o této věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 30. října 2013
JUDr. Pavel Simon
předseda zvláštního senátu