ECLI:CZ:NSS:2005:KONF.49.2005
sp. zn. Konf 49/2005-4
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Karel Podolka a soudci JUDr.
Roman Fiala, JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Petr Příhoda a JUDr.
Marie Žišková, o návrhu Městského soudu v Brně na rozhodnutí sporu o pravomoc mezi
tímto soudem a Krajským soudem v Brně, za účasti žalobce por. Bc. Z . Č., zastoupeného
JUDr. Jiřinou Surynkovou, advokátkou se sídlem Brno, Rašínova 2, a žalované Policie
České republiky, správy Jihomoravského kraje, se sídlem Brno, Kounicova 24, v e věci
žaloby proti rozhodnutí ředitele Policie České republiky, správy Jihomoravského kraje, ze
dne 19. 4. 2000, č. 423, o propuštění ze služebního poměru, vedené u Městského soudu v
Brně pod sp. zn. 18 C 82/2003,
takto:
I. Příslušný vydat rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí ředitele Policie
České republiky, správy Jihomoravského kraje, ze dne 19. 4. 2000, č. 423, o
propuštění ze služebního poměru, je soud ve správním soudnictví.
II. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 2. 2003, čj. 30 Ca
454/2000-60, se zrušuje.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 25. 5. 2005, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne
14. 6. 2005, navrhl Městský soud v Brně, aby zvláštní senát rozhodl ve sporu o pravom oc
podle ustanovení §1 odst. 1 písm. b) zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, který vznikl mezi ním a Krajským soudem v Brně ve věci vedené u
Městského soudu v Brně pod sp. zn. 18 C 82/2003.
Ze spisu tohoto městského soudu, jakož i z vyžádaného spisu Krajského soudu v
Brně sp. zn. 30 Ca 454/2000, vyplynuly tyto podstatné skutečnosti:
Rozhodnutím ředitele Policie České republiky, Městského ředitelství Brno, ze dne
28. 1. 2000, č. 31/2000, bylo s poukazem na ustanovení §106/1d zákona č. 186/1992 Sb.,
o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
vysloveno, že por. Bc. Z. Č. se propouští ze služebního poměru příslušníka Policie České
republiky pro úmyslné porušení služební přísahy a poruše ní služební povinnosti.
Rozhodnutím ředitele Policie České republiky, správy Jihomoravského kraje, ze dne
19. 4. 2000, č. 423, bylo citované rozhodnutí správního orgánu potvrzeno a odvolání
bývalého por. Bc. Z. Č. zamítnuto.
Žalobou, doručenou dne 22. 5. 2000 Městskému soudu v Brně, se žalobce por. Bc. Z .
Č. proti žalované „Policii České republiky správě Jihomoravského kraje“ domáhal zrušení
obou uvedených rozhodnutí. Usnesením ze dne 16. 8. 2000, čj. 30 C 124/2000-28,
Městský soud v Brně vyslovil svoji věcnou nepříslušnost s tím, že věc bude postoupena
Krajskému soudu v Brně jako soudu věcně a místně příslušnému. Soud dospěl k závěru,
že jde o žalobu proti rozhodnutí orgánu veřejné správy a věc náleží do věcné příslušnosti
krajských soudů rozhodujících věci správního soudnictví podle zákona č. 150/2002 Sb., o
soudním řádu správním. Proto postupoval podle ustanovení §104a odst. 1 o. s. ř. Krajský
soud v Brně usnesením ze dne 3. 2. 2003, čj. 30 Ca 454/2000-60, odmítl žalobu proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 4. 2000, č. 423, s tím, že se jedná o rozhodnutí
správního orgánu v soukromoprávní věci. Soud zdůraznil, že vzhledem k tomu, že od
1. 1. 2003 je možno podle ustanovení §244 a násl. o. s. ř. takovou věc projednat pouze
v občanskoprávním řízení, je ze strany žalobce nezbytné, pokud chce pokračovat v řízení,
podat v dané věci žalobu podle ustanovení §246 o. s. ř. k okresnímu soudu, a to ve lhůtě
jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení. Žalobce na základě poučení, které se mu
dostalo v uvedeném usnesení Krajského soudu v Brně, podal žalobu u Městského soudu
v Brně se shodným označením účastníků řízení i se stejným návrhem rozsudečného
výroku.
Poté městský soud podal zvláštnímu senátu zmíněný návrh, v němž dovodil, že se
jedná o přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné
pravomoci v soukromoprávní věci. Jde totiž o „druhostupňové odvolací rozhodnutí
správního orgánu ve věci služebního poměru příslušníka Policie České republiky vydané
na základě ustanovení §106/1d zákona č. 186/1992 Sb.“.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi obecným soudem a soudem ve správním
soudnictví vycházel zvláštní senát z následujících závěrů:
Věci vyplývající ze služebního poměru příslušníků Policie České republiky nelze pro
jejich povahu považovat za věci soukromoprávní (především pracovněprávní). Služební
poměr je (i byl) charakterizován jako institut veřejného práva; byl a je považován za
právní poměr státně zaměstnanecký. Tento právní poměr nevzniká smlouvou, ale
správním (vrchnostenským) aktem služebního orgánu (§5 cit. zákona - rozhodnutím o
přijetí do služebního poměru) a po celou dobu svého průběhu se výrazně odlišuje od
poměru pracovního, který je naopak typickým poměrem soukromoprávním, v němž
účastníci mají rovné postavení.
To se projevuje v právní úpravě týkající se změny služebního poměru (část první,
hlava I cit. zákona), služební kázně (část první, hlava II téhož zákona), skončení
služebního poměru a nároků s ním souvisících (část první, hlava VIII tohoto zákona),
jakož i dalších případů rozhodování služebních orgánů. Nejinak je tomu u rozhodování o
odpovědnosti policisty za škodu způsobenou státu (část první, hlava VII cit. zákona).
Právní povaha služebního poměru příslušní ků Policie České republiky postihuje zvláštní
povahu „zaměstnavatele“ jako primárního nositele veřejné moci, potřebu pevného
začlenění policisty do organismu veřejné moci a účast na jejím výkonu. Tato potřeba
zasahuje tak daleko, že tu nejde o modifikaci soukromoprávního poměru, ale (stejně jako
u některých dalších kategorií veřejných a zvláště státních zaměstnanců) o specifický státně
zaměstnanecký poměr veřejného práva. Vodítkem může být i charakter právní úpravy,
kdy právě u služebních poměrů má tato úpr ava kodexový charakter a použití zákoníku
práce je buď vůbec nebo z převážné části vyloučeno.
Co do další argumentace je možno pro stručnost odkázat na rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 30. 10. 2003, čj. 6 As 29/2003-97, publikovaný ve Sbírce
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 415/2004.
Z těchto důvodů zvláštní senát vyslovil, že rozhodnout o žalobě proti rozhodnutí
ředitele Policie České republiky, správy Jihomoravského kraje, ve věci žalobcova
propuštění ze služebního poměru náleží soudu ve správním soudnictví (§5 odst. 1 zákona
č. 131/2002 Sb.). Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je závazné pro strany
kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány i soudy (§
5 odst. 5 téhož zákona ). Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení krajského
soudu, které výroku, jímž byla kompetence určena, odporuje.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. srpna 2005
JUDr. Karel Podolka
předseda zvláštního senátu