ECLI:CZ:NSS:2015:NA.291.2015:4
sp. zn. Na 291/2015 - 4
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: Š. L., o podání žalobce
ze dne 30. 10. 2015 proti rozhodnutí o přemístění žalobce k výkonu trestu do Věznice Kynšperk
nad Ohří,
takto:
Věc se p o s t u p u je Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
[1] Podáním ze dne 30. 10. 2015 doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 3. 11. 2015
se žalobce domáhal přemístění k výkonu trestu do věznice poblíž domova osob blízkých.
Poukázal v této souvislosti na §65 a §82 s. ř. s. a na blíže nespecifikované rozhodnutí,
kterým byl zařazen do výkonu trestu ve Věznici Kynšperk nad Ohří. Zmínil §9 odst. 3 zákona
č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů
(dále „zákon o výkonu trestu“), podle kterého umísťování odsouzených do jednotlivých věznic
v souladu s rozhodnutím soudu o zařazení do určitého typu věznice provádí generální ředitelství
Vězeňské služby ve spolupráci s ředitelem věznice, ve které odsouzený nastoupil k výkonu trestu.
Namítl, že v důsledku jeho přemístění dojde k významnému omezení návštěv ze strany jeho
manželky a pěti dětí, neboť Kynšperk nad Ohří se nachází zhruba 200 km od jejich bydliště,
a rodina nemá dostatek peněz na cestování.
[2] Žalobce poukázal jednak na §65 s. ř. s., upravující řízení o žalobě proti rozhodnutí
správního orgánu, a zároveň na §82 s. ř. s., upravující řízení o žalobě na ochranu
před nezákonným zásahem. Podání však neobsahuje všechny náležitosti dle s. ř. s. a nelze tudíž
jednoznačně identifikovat, o jaký žalobní typ se jedná. Zejména zde chybí označení žalobou
napadeného rozhodnutí, resp. označení zásahu, proti němuž se žalobce domáhá ochrany.
[3] Nejvyšší správní soud, na který se žalobce obrátil, však není příslušný
k rozhodování ani o žalobě proti rozhodnutí podle §65 a násl. s. ř. s., ani o žalobě na ochranu
před nezákonným zásahem podle §82 a násl. s. ř. s. Jeho působnost je vymezena v §12 s. ř. s.,
podle kterého Nejvyšší správní soud jakožto vrcholný orgán správního soudnictví zajišťuje
jednotu a zákonnost rozhodování zejména tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech
proti rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví a v dalších případech stanovených
zákonem (např. ve věcech politických stran a politických hnutí podle §94 a násl. s. ř. s.
nebo o kompetenčních žalobách podle §97 a násl. s. ř. s.).
[4] Podle §7 odst. 1 s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení
věcně příslušný krajský soud. Podle §7 odst. 2 s. ř. s. je zásadně k řízení místně příslušný soud,
v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni
nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.
[5] Byť žalobce v žalobě výslovně neoznačil žalovaného, poskytl vodítko k jeho specifikaci,
a to shora citovaný §9 odst. 3 zákona o výkonu trestu, podle kterého generální ředitelství
Vězeňské služby ve spolupráci s ředitelem věznice rozhoduje o umísťování odsouzených
do konkrétní věznice.
[6] Podle §9 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), platí, že v obvodu
hlavního města Prahy působnost krajského soudu vykonává Městský soud v Praze a působnost
okresních soudů vykonávají obvodní soudy.
[7] Na podkladě shora uvedeného dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že za stávající
procesní situace je třeba postoupit podání Městskému soudu v Praze (srov. §7 odst. 4 s. ř. s.).
Vzhledem ke shora popsaným nedostatkům podání nelze předjímat následný postup ve věci
samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 18. listopadu 2015
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu