ECLI:CZ:NSS:2017:NAD.254.2017:56
sp. zn. Nad 254/2017 - 56
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
JUDr. Pavla Molka a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: nezl. H. P. L., zastoupena
Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo
zahraničních věcí, se sídlem Loretánské náměstí 5/101, Praha 1, o návrhu Krajského soudu
v Brně na rozhodnutí o místní příslušnosti,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci je m í s t n ě p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Žalobou adresovanou Městskému soudu v Praze se žalobkyně domáhala přezkoumání
rozhodnutí ministra zahraničních věcí ze dne 7. 10. 2016, č. j. 308309/2016-KKM, jímž byl
zamítnut její rozklad proti usnesení Velvyslanectví České republiky v Hanoji ze dne 4. 8. 2016,
č. j. 1828/2016-HANOI-II. Velvyslanectví tímto rozhodnutím odložilo žádost žalobkyně
ze dne 11. 4. 2016 o povolení k trvalému pobytu za účelem sloučení rodiny na území České
republiky.
[2] Usnesením ze dne 24. 5. 2017, č. j. 9 A 197/2016 - 39, Městský soud v Praze věc
postoupil Krajskému soudu v Brně, neboť dospěl k závěru, že tento soud je k projednání
a rozhodnutí věci místně příslušný. Městský soud dovodil, že v daném případě je třeba při určení
místní příslušnosti postupovat ve smyslu §7 odst. 2 s. ř. s. podle §172 odst. 6 zákona
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Z něj
vyplývá, že je v daném případě příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu
na území splnit ohlašovací povinnost. Dotazem na zástupce žalobkyně městský soud zjistil,
že pro případ povolení trvalého pobytu má žalobkyně zajištěno ubytování v obci X nacházející se
v Jihomoravském kraji. Tudíž by po vstupu na území ČR měla splnit ohlašovací povinnost
u Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, které plní podle §164 odst. 1 písm. n)
zákona o pobytu cizinců funkci ohlašovacího orgánu. Jeho místní příslušnost se stanoví podle
místa, kde je cizinec hlášen k pobytu, a pokud jej hlásit nemusí, tak podle místa, kde se zdržuje.
Proto městský soud věc postoupil Krajskému soudu v Brně.
[3] S těmito závěry vyjádřil krajský soud dne 19. 7. 2017 nesouhlas a věc podle §7 odst. 5
s. ř. s. předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Krajský soud
vyjádřil názor, že pravidlo uvedené v §172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců na danou věc
nedopadá. Dále krajský soud zdůraznil, že žádný z účastníků místní příslušnost nezpochybnil
a městský soud shledal, že není místně příslušný, až po vyžádání sdělení zástupce žalobkyně
ohledně zajištěného pobytu. Krajský soud zpochybnil důvěryhodnost tohoto sdělení a vyjádřil
obavu z možného budoucího vybírání příslušnosti soudu v případě, že by soudu postačilo pouhé
sdělení. Závěrem uvedl, že v případě nejistoty ohledně místa budoucího plnění ohlašovací
povinnosti cizince by se mělo vycházet ze zásady perpetuatio fori.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[4] Podle §7 odst. 2 s. ř. s. platí, že „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení
místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni
nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své
působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“
[5] Určení místní příslušnosti podle §7 odst. 2 s. ř. s. je obecným pravidlem, které
se v souladu se zásadou lex specialis derogat generali použije pouze v případě, že speciální předpis
nestanoví jinak.
[6] Podle §172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců platí, že „[k] řízení o žalobě proti správnímu
rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud, v jehož
obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud,
v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince
na území. Pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu
na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti
uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání
zajištění, rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o správním deliktu“.
Ve věcech pobytu cizinců se tedy ustupuje od obecného pravidla, že místně příslušný je soud,
v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který rozhodoval v prvním stupni, a to ve prospěch místa
(budoucího) pobytu cizince.
[7] V daném případě se jednalo o situaci, kdy byla podána žaloba proti zamítnutí rozkladu
proti usnesení o odložení věci týkající se povolení k trvalému pobytu za účelem sloučení rodiny.
Jedná se tedy o věc pobytu cizinců na území České republiky, tudíž je nutné v této věci namísto
obecného pravidla s. ř. s. použít k určení místní příslušnosti soudu speciální pravidlo zákona
o pobytu cizinců.
[8] Jak je zjevné ze spisu, v posuzovaném případě městský soud před rozhodnutím
o postoupení věci pouze vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku, sdělil připojení jiného
rozhodnutí k projednávané žalobě, vyzval žalovaného k zaslání vyjádření k žalobě a spisového
materiálu, ze kterého zjistil, že zákonný zástupce žalobkyně má bydliště v obci X, a následně
požádal o sdělení, na jaké adrese je žalobkyně hlášena k pobytu a kde by měla v případě vydání
pobytového povolení zajištěno ubytování na území České republiky. Po doručení sdělení
právního zástupce městský soud usnesením věc postoupil Krajskému soudu v Brně, jelikož
ubytování žalobkyně má být zajištěno v obci X, která se nachází v Jihomoravském kraji.
[9] Po zaslání nesouhlasu krajského soudu s postoupení věci byla žalobkyní předložena
kopie žádosti o povolení k trvalému pobytu, kde je uvedena adresa zajištěného pobytu, která
se shoduje s adresou uvedenou ve sdělení. Z uvedeného tedy vyplývá, že ji neuvedla pouze
za účelem ovlivnění místní příslušnosti krajského soudu, naopak ji již předtím uvedla v žádosti
o povolení k pobytu. Obava krajského soudu z možného vybírání si místně příslušného soudu
zde tedy není namístě.
[10] Účelem speciální místní příslušnosti ve věcech pobytu cizinců je přiblížit rozhodující
soud co nejblíže budoucímu pobytu žadatele o trvalý pobyt. Rodiče žalobkyně bydlí v obci X, kde
má mít i nezletilá žalobkyně zajištěno ubytování. Tudíž má být místní příslušnost určena ve vazbě
na obec X. Podle bodu 72 přílohy k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících
a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), spadá
obec X do obvodu Okresního soudu ve Vyškově, a tedy do obvodu Krajského soudu v Brně.
Místně příslušným projednat a rozhodnout tuto věc je tedy Krajský soud v Brně.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. srpna 2017
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu