ECLI:CZ:NSS:2013:NAD.26.2013:91
sp. zn. Nad 26/2013 - 91
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně: Z. H., proti
žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Orlická 4/2020, Praha
3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí rozhodčího orgánu žalované ze dne 20. 6. 2012, č. j. 3168,
3169/12/Mi, o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci Krajským soudem v
Brně,
takto:
K řízení o žalobě proti rozhodnutí rozhodčího orgánu žalované ze dne 20. 6. 2012,
č. j. 3168, 3169/12/Mi, je m í s t n ě p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 25. 9. 2012, podanou u Krajského soudu v Brně dne 1. 10. 2012,
se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí rozhodčího orgánu žalované ze dne 20. 6. 2012,
č. j. 3168, 3169/12/Mi. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeny
platební výměry vydané Krajskou pobočkou žalované pro Jihomoravský kraj, Územním
pracovištěm Brno-město dne 10. 5. 2012, č. 4241200559 a č. 2141200665, jimiž byla žalobkyni
uložena povinnost zaplatit dlužné pojistné na všeobecné zdravotní pojištění ve výši 71.262 Kč
a penále ve výši 68.332 Kč.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. 3. 2013, č. j. 36 Ad 13/2012 - 65, postoupil
věc Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. V odůvodnění usnesení Krajský
soud v Brně uvedl, že v prvním stupni rozhodovala Krajská pobočka žalované pro Jihomoravský
kraj, Územní pracoviště Brno-město, jež není samostatnou právnickou osobou a nedisponuje
samostatnou právní subjektivitou. Žalovaná je úřadem s celostátní působností se sídlem v Praze.
Správní orgán prvního stupně má tedy sídlo v obvodu Městského soudu v Praze.
Přípisem ze dne 13. 5. 2013 vyslovil Městský soud v Praze svůj nesouhlas s postoupením
věci ze strany Krajského soudu v Praze. Poukázal na usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 3. 7. 2006, č. j. Nad 22/2006 - 37, podle kterého územní pracoviště žalované mají
postavení orgánu, jenž splňuje požadavky kladené na žalovaný správní orgán ve správním
soudnictví, a jejich sídlo je tak určující pro stanovení místní příslušnosti soudu.
Podle §7 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně
příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni
nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.
Pojem správní orgán je pro účely soudního řádu správního definován v §4 odst. 1
písm. a) s. ř. s. tak, že se jedná o orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku,
jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiný orgán, pokud jim bylo svěřeno rozhodování
o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.
Žalovaná Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky byla zřízena zákonem
č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších
předpisů, a v souladu s §53 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně
a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je nadána působností
k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.
Podle §12 odst. 1 zákona č. 551/1991 Sb. organizační strukturu Pojišťovny tvoří Ústředí,
regionální pobočky (zpravidla jedna regionální pobočka pro vyšší územní samosprávný celek) a další klientská
pracoviště. Regionální pobočky a klientská pracoviště jsou organizačními složkami Pojišťovny, které jednají
a vykonávají činnost jménem Pojišťovny.
Z citovaného ustanovení Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 3. 6. 2006,
č. j. Nad 22/2006 - 35, dovodil, že v rámci vymezené územní působnosti vykonávají svěřenou
činnost územní pracoviště žalované, která jsou právní úpravou konstituována tak, že „…
představují v organizačně právním slova smyslu - pro případy rozhodování o právech a povinnostech fyzických
a právnických osob v oblasti veřejné správy - územně specializované dekoncentrované orgány. Ze zákona
č. 551/1991 Sb. vyplývá, že jsou vybaveny rozhodovací pravomocí v rámci příslušně vymezené věcné a místní
(resp. územní) působnosti. Územní pracoviště Všeobecné zdravotní pojišťovny tak mají postavení ‚orgánu‘, který
splňuje požadavky kladené na žalovaný správní orgán ve správním soudnictví, a jejich sídlo je potom ve smyslu
§7 odst. 2 s. ř. s. určující pro stanovení místní příslušnosti soudu pro v úvahu přicházející řízení.“
Jakkoliv byl výše popsaný závěr vysloven v řízení o žalobě proti nečinnosti správního
orgánu, kde bylo příslušné územní pracoviště přímo žalovaným správním orgánem, Nejvyšší
správní soud shledal, že uvedená argumentace je plně aplikovatelná rovněž v projednávané věci.
Splňuje-li příslušné územní pracoviště předpoklady pro to, aby mohlo být označeno za správní
orgán v řízení o žalobě proti nečinnosti, musí být současně považováno také za správní orgán
prvního stupně, pokud v projednávané věci vydalo platební výměry, jež v odvolacím řízení
přezkoumával rozhodčí orgán žalované.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že správním orgánem prvního stupně byla v projednávané
věci Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Krajská pobočka pro Jihomoravský kraj,
Územní pracoviště Brno-město. Správní orgán prvního stupně tudíž měl sídlo v obvodu
Krajského soudu v Brně, který je podle §7 odst. 2 s. ř. s. místně příslušným k projednání žaloby
v dané věci. Nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci Krajským soudem v Brně
proto Nejvyšší správní soud shledal důvodným a podle §7 odst. 5 věty druhé s. ř. s. rozhodl tak,
jak je uvedeno ve výroku. Podle věty třetí téhož ustanovení jsou krajské soudy vázány tímto
rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. června 2013
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu