Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 05.05.2016, sp. zn. Nad 83/2016 - 47 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2016:NAD.83.2016:47

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2016:NAD.83.2016:47
sp. zn. Nad 83/2016 - 47 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: Mirko Möllen, se sídlem Barthstrasse 16, Mnichov, Spolková republika Německo, insolvenčního správce dlužníka VIKTORIAGRUPPE Aktiengesellschaft, se sídlem Germeringer Str. 1, Krailling, Spolková republika Německo, zast. JUDr. Jiřím Vaníčkem, advokátem se sídlem Šaldova 34/466, Praha 8, proti žalovanému: Specializovaný finanční úřad, se sídlem nábř. Kpt. Jaroše 1000/7, Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2015, č. j. 130585/15/4000-50711-105365, o nesouhlasu soudu s postoupením věci podle §7 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Af 4/2016, takto: K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Af 4/2016 je př í s l ušný Městský soud v Praze. Odůvodnění: [1] Žalobce podal dne 24. 8. 2015 u Městského soudu v Praze žalobu proti shora označenému rozhodnutí žalovaného, kterým byla zamítnuta námitka společnosti VIKTORIAGRUPPE Aktiengesellschaft proti vyrozumění žalovaného ze dne 10. 2. 2015, č. j. 34232/15/4000-50711-208880, o převedení přeplatku na dani silniční na úhradu nedoplatku na dani z přidané hodnoty. [2] Městský soud v Praze dospěl k závěru, že místně příslušným soudem k projednání a rozhodnutí věci je podle §12a zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční správě“), Krajský soud v Praze. Protože ve věci jako správní orgán prvního stupně rozhodoval Specializovaný finanční úřad, je podle uvedeného ustanovení zákona o finanční správě rozhodnou skutečností pro určení místní příslušnosti soudu sídlo navrhovatele (žalobce), popř. místo, kde se zdržuje. [3] Sídlo společnosti VIKTORIAGRUPPE Aktiengesellschaft leží ve Spolkové republice Německo, a proto podle něj nelze určit místní příslušnost soudu pro řízení o žalobě. Uplatní se tak druhá rozhodná podmínka, kterou je místo, kde se tato společnost v České republice zdržuje. Jmenovaná společnost na území České republiky dlouhodobě podniká prostřednictvím odštěpného závodu (dříve organizační složky), jenž má sídlo na adrese Dolní Břežany, Pražská 636, okres Praha-západ. Lze tak důvodně předpokládat, že právě na této adrese se nachází určitý personální či materiální substrát tvořící pobočku společnosti. [4] Krajský soud v Praze s tímto závěrem nesouhlasil, proto věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti [§7 odst. 5, věta druhá, zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“)]. Uvádí, že společnost VIKTORIAGRUPPE Aktiengesellschaft je zahraniční právnickou osobou, která má sídlo v Německu. Protože není fyzickou osobou, nemá v České republice bydliště a ani se zde nezdržuje. Okolnost, že má v České republice zřízenu organizační složku, je z hlediska pravidel pro určení místní příslušnosti soudu ve správním soudnictví irelevantní jak z hlediska §12a zákona o finanční správě, tak z hlediska obecné úpravy v §7 s. ř. s. Umístění organizační složky a místo, kde se osoba zdržuje, jsou pojmy odlišné a nelze je ztotožňovat. [5] S odkazem na usnesení rozšířeného senátu ze dne 22. 4. 2004, č. j. Nad 98/2003 – 36, a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2004, č. j. Nad 98/2003 – 40, má za to, že v situaci, kdy nelze určit místní příslušnost soudu podle speciální normy, je třeba určit příslušnost podle normy obecné v §7 odst. 2 s. ř. s. Teprve pokud ani obecná norma určení místně příslušného soudu neumožňuje, je na místě, aby Nejvyšší správní soud na základě analogické aplikace §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“), místně příslušný soud určil podle svého uvážení. Protože Specializovaný finanční úřad sídlí v Praze a v Praze též vykonává svoji působnost, je na základě obecné úpravy místní příslušnosti k vyřízení věci příslušný Městský soud v Praze. [6] Pokud by Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že je třeba místně příslušný soud určit podle §11 odst. 3 o. s. ř., Krajský soud v Praze připomíná, že podle obsahu žaloby s napadenými rozhodnutími úzce souvisí rozhodnutí Celního úřadu pro Královéhradecký kraj, jimiž byla žalobkyni odňata povolení k provozování daňového skladu a jež žalobkyně také napadá žalobami u Krajského soudu v Hradci Králové. Nabízí se proto určit jako místně příslušný Krajský soud v Hradci Králové. [7] Žalobce se k předložené věci vyjádřil přípisem ze dne 4. 5. 2016. Uvedl, že od soudu neobdržel vlastní návrh na určení příslušnosti. Jelikož je však u Nejvyššího správního soudu vedeno řízení o obdobných návrzích pod sp. zn. Nad 84/2016 a Nad 100/2016, v rámci nichž návrh Krajského soudu v Praze obdržel, může se k věci vyjádřit. Zdůraznil, že žalobcem je insolvenční správce, který jedná za německou společnost. Ani insolvenční správce ani dlužník nemají sídlo na území České republiky. Odštěpný závod by mohl být považovaný za eventualitu zdržování se na území České republiky, Městský soud v Praze se ovšem ani nepokusil dotazem zjistit, zda odštěpný závod zahraniční právnické osoby v současné době provozuje svoji činnost. Pro úplnost dodává, že tento odštěpný závod již na území České republiky nevyvíjí žádnou svoji činnost od počátku roku 2015, kdy byla přesunuta na území Spolkové republiky Německo. Žalobce dodává, že v minulosti podal žalobu proti žalovanému v jiných věcech na Krajský soud v Praze, který věc postoupil Městskému soudu v Praze, který toto postoupení akceptoval. Další žaloby, které žalobce podával, pak adresoval přímo Městskému soudu v Praze, který je přijal. Na základě výše uvedeného je toho názoru, že k rozhodnutí o žalobě proti žalovanému je příslušný Městský soud v Praze. [8] Nejvyšší správní soud předem dalšího odůvodnění konstatuje, že žalobci byl zaslán nesouhlas Krajského soudu v Praze s postoupením věci ze dne 29. 3. 2016. Podání Krajského soudu v Praze bylo přílohou Informace o probíhajícím řízení, která byla zástupci žalobce doručena do datové schránky dne 6. 4. 2016 (doručenka na č. l. 40 spisu). [9] Nejvyšší správní soud shledal nesouhlas Krajského soudu v Praze s postoupením věci důvodným. [10] V soudním řízení správním je místní příslušnost obecně upravena v §7 odst. 2 s. ř. s., dle kterého nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. [11] Zákon o finanční správě obsahuje speciální úpravu místní příslušnosti v §12a, dle něhož v oblasti působnosti Specializovaného finančního úřadu jako správního orgánu prvního stupně je k řízení ve správním soudnictví místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. [12] Pro posouzení místní příslušnosti ve věci je stěžejní, že žalobu podal Mirko Möllen, advokát se sídlem Barthstrasse 16, Mnichov, Spolková republika Německo, jakožto insolvenční správce dlužníka VIKTORIAGRUPPE Aktiengesellschaft. Navrhovatelem (žalobcem) tedy není společnost VIKTORIAGRUPPE Aktiengesellschaft, ale insolvenční správce Mirko Möllen. [13] Insolvenční správce Mirko Möllen má sídlo ve Spolkové republice Německo, místní příslušnost soudu tedy podle kritéria sídla určit nelze. O tom, že by se Mirko Möllen zdržoval v České republice, soud nemá žádné informace, dle tohoto kritéria tedy rovněž postupovat nelze. [14] Jelikož není možné určit místní příslušnost soudu dle zvláštní úpravy obsažené v §12a zákona o finanční správě, použije se úprava obecná zakotvená v §7 odst. 2 s. ř. s. (k tomu obdobně srov. usnesení rozšířeného senátu č. j. Nad 98/2003 – 36, popř. usnesení č. j. Nad 98/2003 – 40). Specializovaný finanční úřad, jakožto správní orgán I. stupně, má sídlo v Praze, v městské části Praha 7, tedy v obvodu Městského soudu v Praze [viz příloha č. 2, bod 1., ve spojení s přílohou č. 4, bodem 7., zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů]. Působnost vykonává na celém území České republiky (§8 odst. 2 zákona o finanční správě). Ustanovení §7 odst. 2, věty druhé, s. ř. s. se tedy neuplatní. [15] Nejvyšší správní soud vzhledem k výše uvedenému rozhodl ve věci nesouhlasu Krajského soudu v Praze tak, že soudem místně příslušným k vyřízení věci je Městský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy vázány (§7 odst. 5, věta třetí, s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 5. května 2016 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:05.05.2016
Číslo jednací:Nad 83/2016 - 47
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
příslušný soud
Účastníci řízení:Krajský soud v Praze
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2016:NAD.83.2016:47
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024