ECLI:CZ:NSS:2018:NAO.174.2018:57
sp. zn. Nao 174/2018 - 57
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: a) nezl. T. F. P.,
zast. zákonným zástupcem PhDr. H. P., b) PhDr. H. P., proti žalovanému: Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 529/7, Praha 1, o námitce podjatosti
soudce Městského soudu v Praze JUDr. Ladislava Hejtmánka ve věci vedené pod sp. zn. 6 A
109/2018,
takto:
Soudce JUDr. Ladislav Hejtmánek není v y l o u č e n z projednávání a rozhodnutí věci
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 109/2018.
Odůvodnění:
[1] U Městského soudu v Praze je vedeno řízení o žalobě žalobce a) na ochranu proti
nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobce ze dne 19. 6. 2017 o úplné uvolnění žáka
z vyučování estetické výchovy výtvarné a o žalobě žalobkyně b) na ochranu před nezákonným
zásahem žalovaného v řízení o žádosti žalobkyně ze dne 19. 6. 2017 o úplné uvolnění žáka
z vyučování estetické výchovy výtvarné.
[2] V návaznosti na výzvu soudu k prokázání majetkových poměrů žalobci vznesli námitku
podjatosti předsedy senátu JUDr. Ladislava Hejtmánka z důvodu negativního osobního poměru
k zákonné zástupkyni nezletilého žalobce; mimo jiné namítli, že rámec zjišťování majetkových
poměrů zcela neadekvátně přesahuje rámec obvyklého zjišťování majetkových poměrů;
nadto poukázali v doplnění námitky na jiná rozhodnutí téhož soudce, kde se spokojil s tvrzeními
žalobců a o své aktivitě žádná jiná zjištění nečinil.
[3] K námitce podjatosti se vyjádřil JUDr. Ladislav Hejtmánek s tím, že na projednávané věci
nemá žádný právní ani jiný zájem, o věci samé nemá žádné poznatky než získané z úřední
činnosti, žalobce ani jeho zákonnou zástupkyni nezná a nemá k nim žádný vztah.
[4] Dle §8 odst. 1 s. ř. s. „ [s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“.
[5] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu plyne,
že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah
soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat
i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají
oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Jak se k této otázce vyjádřil
Ústavní soud, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv
jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho
nepodjatosti; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti
případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález ze dne 27. 11. 1996,
sp. zn. I. ÚS 167/94, N 127/6 SbNU 429). Otázka podjatosti nemůže být ve všech případech
postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě existujících
objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných na řízení vedou.
K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však může v zásadě dojít teprve tehdy,
když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje
takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni
nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, N 98/23
SbNU 11).
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. totiž představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím,
že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána
příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.
[7] Žalobci opírají svou námitku podjatosti soudce pouze o zcela nekonkrétně o jeho
negativní vztah k žalobkyni, aniž by ho odůvodnili jinak, než pochybnostmi o adekvátnosti
zjišťování majetkových poměrů v souvislosti s jejich žádostí o osvobození od soudních poplatků.
Žádný jiný konkrétní důvod pro námitku podjatosti vůči němu nevznesli.
[8] Nejvyšší správní soud vznesenou námitku nepovažuje za důvod možné podjatosti.
Nejvyšší správní soud neshledal, že by vyvstaly jakékoliv objektivní či subjektivní okolnosti,
které by zavdávaly důvod pochybovat o nepodjatosti JUDr. Ladislava Hejtmánka.
[9] Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že soudce JUDr. Ladislav Hejtmánek
není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze
pod sp. zn. 6 A 109/2018.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. srpna 2018
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu