ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.27.2010:87
sp. zn. Nao 27/2010 - 87
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: S. M.,
zastoupeného JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem se sídlem Stodolní 977/26, Ostrava –
Moravská Ostrava, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem
Jeremenkova 40a, Olomouc, v řízení o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 1. 2005, č.
j. KUOK/15509/04/OSV-DS/7025/SD-312, o námitce podjatosti vznesené vůči JUDr.
Miroslavě Ježoviczové ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 38 Cad 2/2005,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Miroslava Ježoviczová není vyloučena
z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn.
38 Cad 2/2005.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě domáhal zrušení rozhodnutí
žalovaného ze dne 7. 1. 2005, č. j. KUOK/15509/04/OSV-DS/7025/SD-312. Podáním ze dne
12. 3. 2010 doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 16. 3. 2010 uplatnil námitku podjatosti
proti soudcům tohoto krajského soudu, kteří už dříve ve stejné věci rozhodovali. Poukázal
na to, že soudci Krajského soudu v Ostravě ignorují závazné názory Nejvyššího správního soudu
a porušují jeho práva zaručená Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod.
Krajský soud v Ostravě předložil tuto námitku podjatosti Nejvyššímu správnímu soudu
k rozhodnutí podle §8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Soudkyně
JUDr. Miroslava Ježoviczová nemá podle svého vyjádření žádný osobní vztah k účastníkovi
řízení ani jeho zástupci a necítí se ve věci podjata. Shodně se vyjádřili i soudci Krajského soudu
v Ostravě JUDr. Bohuslava Drahošová, JUDr. Jana Záviská a JUDr. Petr Indráček.
Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není
důvodná.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku z
ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto
příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a
přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit
soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu
reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Žalobce ve své námitce podjatosti nesouhlasil s tím, jak Krajský soud v Ostravě rozhodl o
jeho návrzích v jiných věcech. To však podle výslovného znění zákona nemůže být důvodem pro
vyloučení soudce tohoto soudu z nyní projednávané věci žalobce. Citované ustanovení §8 odst. 1
s. ř. s. uvádí, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V projednávané věci nejde
o případ, kdy by soudkyně JUDr. Miroslava Ježoviczová o téže věci rozhodovala v „předchozím
soudním řízení“, neboť tímto je zde myšleno řízení u nižší soudní instance.
Ačkoli žalobce vznesl námitku podjatosti proti všem soudcům Krajského soudu
v Ostravě, kteří už dříve v jeho věci rozhodovali, zabýval se Nejvyšší správní soud
námitkou podjatosti pouze ve vztahu k soudkyni JUDr. Ježoviczové, neboť z rozvrhu práce
je zřejmé, že věc byla právě jí přidělena. Otázkou podjatosti jiných soudců by bylo účelné zabývat
se jen za předpokladu, že by byl shledán důvod k vyloučení zákonného soudce. V případě,
že tomu tak není a že tedy nic nebrání v tom, aby soudkyně, jíž věc byla přidělena, ji vyřizovala,
postrádá zkoumání podjatosti dalších soudců daného soudu smysl.
Nejvyšší správní soud uzavřel, že žádná ze žalobcem uvedených skutečností nebyla
shledána důvodem pro vyloučení soudkyně JUDr. Ježoviczové, a proto bylo rozhodnuto
tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. května 2010
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu