ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.63.2009:146
sp. zn. Nao 63/2009 - 146
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: S. M., proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení
o žalobě ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 18 Cad 167/2007, o námitce
podjatosti,
takto:
Soudce Krajského soudu v Ostravě JUDr. Petr Indráček není v y l o u č e n
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě
pod sp. zn. 18 Cad 167/2007.
Odůvodnění:
Žalobce přípisem ze dne 7. 7. 2009 podal mimo jiné žádost o odročení jednání ve věci
vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 18 Cad 167/2007, které bylo nařízeno na den
23. 7. 2009. V tomto podání také uvedl, že „Proti Petr Indráček je na PČR vyšetřování v Ostravě
vedeno trestní stíhání, na OS Ostravě je vedeno řízení ke zbavení způsobilosti k právním
úkonům, o. s. ř., §186/1. Žádám, aby soud dle s. ř. s. §9, věc přikázal na KS v Hradci Králové“.
Vzhledem k tomu, že z podání žalobce nebylo zřejmé, zda tímto způsobem vyjádřil námitku
podjatosti vůči soudci JUDr. Petru Indráčkovi, který ve věci rozhodoval, vyzval jej krajský soud
usnesením ze dne 27. 7. 2009, č. j. 18 Cad 167/2007 - 105, k odstranění vad jeho podání s tím,
že pokud tímto podáním mínil vznést námitku podjatosti soudce, nechť je opraví a doplní
podle v usnesení obsaženého poučení.
Na toto usnesení reagoval žalobce značně nečitelným podáním ze dne 12. 8. 2009,
v němž uvedl, že soudce JUDr. Petr Indráček rozhodoval v předchozím soudním řízení v téže
věci a z tohoto důvodu by měl být z projednávání a rozhodování věci vyloučen podle §8 odst. 1
s. ř. s. Dále poukázal na skutečnost, že proti soudci JUDr. Petru Indráčkovi je v Ostravě vedeno
„trestní stíhání, kde mu hrozí doživotní trest a zabavení majetku“. U Okresního soudu v Ostravě
dále proti tomuto soudci probíhá řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům podle §186
odst. 1 o. s. ř. Soudce JUDr. Petr Indráček „je zastoupen opatrovníkem a se založeným
opatrovnickým spisem, neplatnost právních úkonů“.
K i námitce podjatosti vznesené žalobcem se vyjádřil soudce JUDr. Petr Indráček
tak, že k účastníkům řízení ani k projednávané věci nemá žádný osobní vztah a nejsou mu známy
žádné okolnosti, které by ho z projednávání a rozhodnutí v této věci vylučovaly. Není mu nic
známo o vedení řízení ve věci jeho způsobilosti k právním úkonům u okresního soudu,
resp. o trestním stíhání vůči jeho osobě. Uváděné skutečnosti označil za výmysly žalobce.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání věci
u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu
lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu
závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě
a spravedlivě.
Jde-li o důvody uvedené v ust. §8 odst. 1 první věta s. ř. s., je třeba uvést, že poměr k věci
může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména
v případech, kdy by soudce mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech.
Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především
příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické závislosti.
Takové důvody zjevně dány nejsou a žalobce je ani netvrdí.
Žalobce však podjatost spatřuje v tom, že proti soudci JUDr. Petru Indráčkovi podal
trestní oznámení a návrh na zbavení způsobilosti k právním úkonům. Tyto skutečnosti by za sice
za určitých okolností mohly založit (subjektivní) negativní vztah soudce k žalobci, který by mohl
vyvolat pochybnosti o podjatosti soudce a nestrannosti soudního rozhodování, ale z vyjádření
soudce nelze dovodit, že by podání trestního oznámení či podnětu k zahájení řízení o zbavení
způsobilosti k právním úkonům založilo jeho negativní vztah k žalobci, který by ovlivnil další
jeho rozhodovací činnost. V tomto směru lze odkázat na usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 14. 7. 2009, č. j. Nao 36/2009 - 49, v němž bylo vysloveno, že „soudce ve výkonu
své veřejné funkce musí být připraven na konfrontaci s byť i nedůvodnou a nepodloženou
kritikou a na nikoliv přátelské jednání účastníků, aniž by jej tyto skutečnosti automaticky vyloučily
z projednání a rozhodování věci“. Ve vztahu k podanému trestnímu oznámení účastníkem řízení
proti soudci dospěl ve stejném usnesení Nejvyšší správní soud k závěru, že podá-li účastník řízení
podnět k prošetření trestného činu, jehož se měl dopustit soudce rozhodující v jeho věci, nezaloží
to zpravidla bez dalšího důvod pro vyloučení tohoto soudce z projednávání a rozhodování
v dané věci. Jak Nejvyšší správní soud uvedl dále, „opačný přístup by mohl velmi snadno vyústit
v možnost účastníků ovlivňovat složení ve věci rozhodujícího senátu např. podáváním byť i zcela
zjevně a zřejmě nedůvodných trestních oznámení, která by pak automaticky vedla k vyloučení
soudce. (…) Podání trestního oznámení na soudce účastníkem pro jeho rozhodovací činnost jistě
může za určitých okolností v soudci vyvolat nepřátelský postoj vůči tomuto účastníku. Na druhé
straně lze jen těžko uzavřít, že tato skutečnost vždy a automaticky vyvolá negativní vztah soudce
k účastníku řízení. V tomto směru se však posouzení jednotlivých případů vzpírá zobecnění
a vždy se bude odvíjet od vážení různých skutečností, pojících se s konkrétní věcí.“ Obdobné
závěry lze podle názoru Nejvyššího správního soudu v dané situaci vztáhnout i na případ podání
návrhu na zbavení způsobilosti k právním úkonům soudce účastníkem řízení.
V dané věci není zřejmé, že by soudce JUDr. Petr Indráček v souvislosti s podáním
trestního oznámení a návrhu na zbavení způsobilosti k právním úkonům získal negativní vztah
k žalobci, který by ho vylučoval z dalšího rozhodování.
Jako další důvod pro vyloučení soudce JUDr. Petra Indráčka žalobce uvedl že ve stejné
věci již několikrát rozhodl, aniž tuto skutečnost blíže specifikoval.
Z ust. §8 odst. 1 s. ř. s. sice plyne, že jedním z důvodů pro vyloučení soudců
je skutečnost, že se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo
v předchozím soudním řízení, musí jít však o totožnou věc. Taková situace však v posuzované
věci nenastala. Lze přitom odkázat i na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003,
č. j. Nao 2/2003 - 18, publikované pod č. 53/2004 Sb. NSS, v němž bylo jasně uvedeno,
že „předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala
týchž účastníků.
Skutečným důvodem návrhu žalobce na vyloučení soudce JUDr. Petra Indráčka
je tak jeho předchozí procesní postup. Ten ale nemůže být legitimním důvodem, který by mohl
vést k vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci. Soudce může být vyloučen
z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení žalobce
o nespravedlnosti vedení řízení, které zpochybňovat jistě lze. K tomu však slouží opravné
prostředky a nikoli námitka podjatosti.
Tvrzení žalobce, že je soudce JUDr. Petr Indráček zastoupen opatrovníkem se nezakládá
na pravdě.
Námitky žalobce tak neobsahují žádné skutečnosti, které by bylo možno podřadit
pod důvody podjatosti a ani z vyjádření soudce JUDr. Petra Indráčka neplyne nic, z čeho by bylo
možno pochybovat o jeho nepodjatosti. Tyto skutečnosti nevyplynuly ani z obsahu soudního
spisu.
Vzhledem k výše uvedenému není návrh stěžovatele na vyloučení JUDr. Petra Indráčka
z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 18 Cad 167/2007 důvodný.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. února 2010
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu