ECLI:CZ:NSS:2020:NAO.66.2020:123
sp. zn. Nao 66/2020 - 123
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o námitce
podjatosti vznesené proti soudcům senátu 29A Krajského soudu v Brně ve věci vedené pod sp.
zn. 29 A 1/2018,
takto:
Soudci Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzana Bystřická, Mgr. Petr Pospíšil a JUDr. Faisal
Husseini, Ph.D., n e j s ou v y l o u čen i z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 1/2018.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal dne 2. 1. 2018 u Krajského soudu v Brně žalobu proti rozhodnutí
žalovaného ve věci poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím.
[2] Usnesením ze dne 18. 1. 2018 byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku; téhož dne
byl poučen o složení senátu, který bude ve věci rozhodovat.
[3] Dne 5. 2. 2018 požádal žalobce o osvobození od soudního poplatku, k čemuž přiložil
řadu dokumentů. Na výzvu soudu ze dne 12. 2. 2018 k prokázání osobních, majetkových
a výdělkových poměrů žalobce reagoval podáním ze dne 6. 3. 2018, které dále doplnil dne
9. 12. 2019 dalšími přílohami.
[4] Dne 31. 3. 2020 zaslal žalobce na Ministerstvo spravedlnosti stížnost na nečinnost
krajského soudu, neboť dosud nebylo rozhodnuto ve věci jeho žádosti o osvobození
od soudního poplatku. Následně dne 31. 3. 2020 byl žalobci doručen omluvný přípis podepsaný
Mgr. Petrem Pospíšilem (soudce zpravodaj) s poukazem na objektivní skutečnosti, pro něž
k prodlevě došlo, a s příslibem nápravy. Na tento přípis žalobce reagoval podáním, v němž
požaduje, aby se soudce Mgr. Petr Pospíšil, resp. celý senát krajského soudu 29 A sám vyloučil
z projednávání věci, neboť neskýtá záruku, že bude dodržovat Ústavu ČR a ostatní zákony.
[5] K námitce žalobce se písemně vyjádřila předsedkyně rozhodujícího senátu JUDr. Zuzana
Bystřická a soudci Mgr. Petr Pospíšil a JUDr. Faisal Husseini s tím, že nemají žádný osobní
poměr k věci ani k účastníkům a nejsou nijak zainteresováni na výsledku řízení; osoba žalobce
je jim známa ze soudní síně. Okolnosti uváděné žalobcem dle jejich přesvědčení nevedou
k vyloučení jednotlivých soudců z rozhodování věci v dalším řízení.
[6] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) jsou soudci
„vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich
zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.“ (zvýrazněno Nejvyšším správním soudem). Podle §8 odst. 5 s. ř. s.
musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována. Jakkoli je žalobcova námitka podjatosti velmi obecná a – izolovaně
posuzováno – za hranicí požadavku na její odůvodněnost a konkrétnost, z jejího obsahu Nejvyšší
správní soud dovozuje, že ji žalobce opírá o postup krajského soudu v jeho věci.
[7] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,
je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Rozhodnutí o vyloučení
soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo
nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon
(čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato
zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému,
je nutno chápat jako postup výjimečný. Soudce lze tedy z projednávání a rozhodnutí přidělené
věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16, dostupné na www.nssoud.cz). Zákon přitom stanoví,
že takovým důvodem nemůže být okolnost, která spočívá v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[8] Námitka podjatosti vznesená žalobcem vůči soudci Mgr. Petru Pospíšilovi a ostatním
soudcům senátu 29 A tedy neobstojí, neboť ji vztahuje k presumovanému „postupu ... v řízení
o projednávané věci“, tj. k důvodům, jež podle výslovného znění §8 odst. 1 věty poslední s. ř. s.
důvodem pro vyloučení soudců z rozhodování jednoznačně být nemohou.
[9] S přihlédnutím ke shora uvedeným důvodům Nejvyšší správní soud rozhodl tak,
že soudci Krajského soudu v Brně Mgr. Petr Pospíšil, JUDr. Zuzana Bystřická a JUDr. Faisal
Husseini, Ph. D., nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu
pod sp. zn. 29 A 1/2018.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. května 2020
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu