ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.82.2010:188
sp. zn. Nao 82/2010 - 188
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: S. M., proti
žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, v řízení
o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům správního úseku Krajského soudu
v Ostravě ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 38 Cad 1/2007,
takto:
Soudci správního úseku Krajského soudu v Ostravě ne js ou vyloučeni z projednávání
a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 38 Cad 1/2007.
Odůvodnění:
Ve věci sp. zn. 38 Cad 1/2007 vedené u Krajského soudu v Ostravě (žaloba
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 12. 2006, č. j. KUOK 126697/2006, a ze dne
27. 12. 2006, č. j. KUOK 126702/2006, o vyloučení úřední osoby z projednávání a rozhodování
ve věci přiznání dávky sociální péče) žalobce ve svém podání ze dne 23. 4. 2010, které k výzvě
krajského soudu k doplnění důvodů námitky podjatosti doplnil podáním ze dne 20. 8. 2010,
vznesl námitku podjatosti vůči „JUDr. Bohuslavě Drahošové a všem soudcům Krajského soudu
v Ostravě“. Ve svých téměř nečitelných podáních tuto námitku podjatosti odůvodnil tím,
že soudkyně JUDr. Bohuslava Drahošová je vyloučena z projednání a rozhodnutí dané věci,
neboť „ve stejné věci rozhodla v předchozím soudním řízení, opisuje své původní lži a plagiáty,
neplní závazné pokyny Nejvyššího správního soudu, doposud ve stejné věci nevyřídila žalobu,
zastavuje jeho výplaty částečného invalidního důchodu a neuvádí, kde má příjmy a z čeho 4 roky
žil“. Dále uvedl, že totéž platí pro všechny soudce Krajského soudu v Ostravě.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že ačkoliv žalobce výslovně uvedl, že vyloučeni jsou
též všichni soudci Krajského soudu v Ostravě, svou námitku v tomto směru nijak konkrétně
neodůvodnil, jím uváděné skutečnosti se dle svého obsahu týkají jen JUDr. Bohuslavy
Drahošové. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. námitka „musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní
skutečnosti, z nichž je dovozována.“ Tyto požadavky splňuje jen námitka směřující vůči
JUDr. Drahošové, které ostatně byla věc přidělena k vyřízení; námitkou směřující proti (blíže
neurčeným) soudcům krajského soudu se Nejvyšší správní soud nemohl zabývat, neboť nebyla
uplatněna požadovaným způsobem.
O námitce podjatosti vznesené vůči soudci přísluší rozhodovat Nejvyššímu správnímu
soudu (§8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“),
a to po vyjádření námitkou dotčeného soudce.
Soudci správního úseku Krajského soudu v Ostravě JUDr. Bohuslava Drahošová,
JUDr. Jana Záviská, JUDr. Miroslava Ježoviczová a JUDr. Petr Indráček ve svých vyjádřeních
uvedli, že jim není známa žádná okolnost, pro niž by byli z projednávání a rozhodování věci
vyloučeni, a že nemají k žalobci ani k věci žádný osobní vztah.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Obsahem citovaného ustanovení jsou tedy dva na sobě zcela nezávislé důvody vyloučení
soudce. Soudce je jednak ipso facto vyloučen z projednávání a rozhodování věci, na níž měl podíl
již v předchozím řízení správním či soudním. Vedle toho je pak důvodem vyloučení natolik
objektivizovatelná míra osobního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům,
že míra a povaha tohoto vztahu zavdává důvod k pochybnostem o nepodjatosti soudce.
V případě výše jmenovaných soudců správního úseku Krajského soudu v Ostravě první
důvod vyloučení z projednávání a rozhodování věci žalobce dán není. Ze soudního spisu,
jakož i z námitky podjatosti či z vyjádření soudců nikterak nevyplývá, že by se kdy vůbec mohli
podílet na řízení, z něhož vzešlo rozhodnutí žalovaného. Zbývá tedy posoudit, zda se v případě
soudců krajského soudu nejedná s ohledem na skutečnosti, které žalobce v námitce podjatosti
uvedl, o podjatost způsobenou osobním vztahem k věci či účastníkům.
Podjatostí je podle Nejvyššího správního soudu potřeba rozumět absenci nezávislosti
a nestrannosti jakožto ústavních atributů soudnictví. Vodítkem k nalezení míry nezávislosti
a nestrannosti soudce v míře, která naplňuje požadavky ústavního pořádku, nepodléhá
však subjektivismu v posuzování a neignoruje sociální realitu, je pro Nejvyšší správní soud
především judikatura Ústavního soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 4. 2005,
publikovaným pod č. 220/2005 Sb., konstatoval, že dlouhodobý právní a politický vývoj
liberálních demokracií vygeneroval ze zkušeností indikátory nezávislosti a nestrannosti,
z nichž lze utvářet objektivizovatelná kritéria pro posouzení naplnění znaků nezávislosti
a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost soudu (soudce) v objektivní poloze se tak posuzuje
z hlediska vztahu k ostatním mocenským složkám (respektování principu dělby moci) a z hlediska
schopnosti aktérů řízení s potenciálním zájmem na určitém výsledku či průběhu sporu ovlivnit
vznik, trvání a zánik funkce člena soudního orgánu či jinak účinně působit na jeho rozhodování.
Soudci tedy musí mít natolik nezávislý status a tento status musí zůstat i v konkrétních řízeních
natolik nenarušen, aby bylo vyloučeno přímé či zprostředkované působení na rozhodovací
činnost.
Nejvyšší správní soud musí v tomto smyslu námitku žalobce odmítnout jako zcela
neschopnou pochybnosti o nepodjatosti soudců správního úseku Krajského osudu v Ostravě
založit. Žalobce nenabízí jakékoliv relevantní indicie pro předpoklad, že by kterýkoliv soudce
krajského soudu měl být v nějakém osobním vztahu k žalobci či k věci, který by jej vedl
k podjatému rozhodování.
Spatřuje-li žalobce důvod podjatosti zejména JUDr. Drahošové v obsahu úkonů,
které činila v této či v jiných právních věcech, jichž je žalobce účastníkem a rozhoduje-li
tato soudkyně i jiné právní věci, v nichž je žalobce účastníkem řízení, pak tyto skutečnosti
nemohou být podle §8 odst. 1 poslední věty s. ř. s. důvodem k jejímu vyloučení, což se týká
i ostatních soudců správního úseku krajského soudu. Nejvyšší správní soud přitom podotýká,
že při množství sporů, které žalobce u Krajského soudu v Ostravě vedl a vede, je zcela
nevyhnutelné, že konkrétním soudcům budou žalobcovi věci přidělovány opakovaně. Naopak
žádnými konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům podjatosti pro poměr
uvedené soudkyně k věci nebo k žalobci, námitka odůvodněna není, stejně tak z obsahu soudního
spisu Nejvyšší správní soud žádné skutečnosti nasvědčující podjatosti nezjistil. Nebyl totiž zjištěn
žádný specifický poměr JUDr. Bohuslavy Drahošové či jiných soudců správního úseku krajského
soudu k žalobci ani k věci samotné, nebylo ani zjištěno, že by se tito soudci podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení nebo v řízení správním.
Za situace, kdy rovněž všichni výše uvedení soudci správního úseku krajského soudu vyloučili
existenci skutečností, jež by mohly být důvodem jejich podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud
podle §8 odst. 5 s. ř. s. tak, že soudci správního úseku Krajského soudu v Ostravě z projednávání
a rozhodnutí právní věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 38 Cad 1/2007 vyloučeni nejsou.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. září 2010
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu