ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.84.2010:165
sp. zn. Nao 84/2010 - 165
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: S. M.,
zastoupený Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem, se sídlem náměstí Míru 9, Šumperk, proti
žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, v řízení
o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům správního úseku Krajského soudu
v Ostravě ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 38 Cad 31/2006,
takto:
Soudci správního úseku Krajského soudu v Ostravě n e js ou vyloučeni z projednávání
a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 38 Cad 31/2006.
Odůvodnění:
Ve věci sp. zn. 38 Cad 31/2006 vedené u Krajského soudu v Ostravě (žaloba
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 8. 2006, č. j. KUOK 91396/2006, o přiznání dávky
sociální péče) žalobce ve svých podáních ze dnů 6. 8. 2010, 27. 8. 2010 a 15. 9. 2010 vznesl
námitku podjatosti vůči JUDr. Bohuslavě Drahošové, JUDr. Miroslavě Ježoviczové a „všem
soudcům Krajského soudu v Ostravě“. Ve svých téměř nečitelných podáních tuto námitku
podjatosti odůvodnil tím, že soudkyně JUDr. Bohuslava Drahošová a JUDr. Miroslava
Ježoviczová jsou vyloučeny z projednání a rozhodnutí dané věci, neboť JUDr. Bohuslava
Drahošová „ve stejné věci rozhodla v předchozím soudním řízení, opisuje své původní lži
a plagiáty, neplní závazné pokyny Nejvyššího správního soudu, doposud ve stejné věci nevyřídila
žalobu, zastavuje jeho výplaty částečného invalidního důchodu a neuvádí, kde má příjmy
a z čeho 4 roky žil (Spr. 38/2004)“, a shodně s JUDr. Miroslavou Ježoviczovou „v téže věci
již rozhodly opakovaně rozsudky, pouze vlastně oprašují předchozí lži“ z dalšího také téměř
nečitelného textu podání lze dovodit, že jmenované soudkyně mají postupovat protiústavně.
JUDr. Bohuslava Drahošová v téže věci a ve věcech obsahově shodných opakovaně rozhodovala
v prvotním soudním řízení neveřejnými rozsudky, čímž bylo porušeno jeho právo zakotvené
Listinou základních práv a svobod, jeho právo na spravedlivý proces. Dále uvedl, že totéž platí
pro všechny soudce Krajského soudu v Ostravě, kteří se neřídí a neplní závazné pokyny a právní
názor Nejvyššího správního soudu.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že ačkoliv žalobce výslovně uvedl, že vyloučeni jsou
též všichni soudci Krajského soudu v Ostravě, svou námitku v tomto směru nijak konkrétně
neodůvodnil, jím uváděné skutečnosti se dle svého obsahu týkají jen JUDr. Bohuslavy
Drahošové, které byla tato věc přidělena, a JU Dr. Miroslavy Ježoviczové. Podle §8 odst. 5 s. ř. s.
námitka „musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.“
Tyto požadavky splňuje jen námitka směřující vůči JUDr. Drahošové, které byla věc přidělena
k vyřízení, a JUDr. Ježoviczové; námitkou směřující proti (blíže neurčeným) soudcům krajského
soudu se Nejvyšší správní soud nemohl zabývat, neboť nebyla uplatněna požadovaným
způsobem.
O námitce podjatosti vznesené vůči soudci přísluší rozhodovat Nejvyššímu správnímu
soudu (§8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“),
a to po vyjádření námitkou dotčeného soudce.
Soudci správního úseku Krajského soudu v Ostravě JUDr. Bohuslava Drahošová,
JUDr. Jana Záviská, JUDr. Miroslava Ježoviczová a JUDr. Petr Indráček ve svých vyjádřeních
uvedli, že jim není známa žádná okolnost, pro niž by byli z projednávání a rozhodování věci
vyloučeni, a že nemají k žalobci ani k věci žádný osobní vztah.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Obsahem citovaného ustanovení jsou tedy dva na sobě zcela nezávislé důvody vyloučení
soudce. Soudce je jednak ipso facto vyloučen z projednávání a rozhodování věci, na níž měl podíl
již v předchozím řízení správním či soudním. Vedle toho je pak důvodem v yloučení natolik
objektivizovatelná míra osobního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům,
že míra a povaha tohoto vztahu zavdává důvod k pochybnostem o nepodjatosti soudce.
V případě soudců správního úseku Krajského soudu v Ostravě první důvod vyloučení
z projednávání a rozhodování věci žalobce dán není. Ze soudního spisu, jakož i z námitky
podjatosti či z vyjádření soudců nikterak nevyplývá, že by se kdy vůbec mohli podílet na řízení,
z něhož vzešlo rozhodnutí žalovaného. Zbývá tedy posoudit, zda se v případě soudců krajského
soudu nejedná s ohledem na skutečnosti, které žalobce v námitce podjatosti uvedl, o podjatost
způsobenou osobním vztahem k věci či účastníkům.
Podjatostí je podle Nejvyššího správního soudu potřeba rozumět absenci nezávislosti
a nestrannosti jakožto ústavních atributů soudnictví. Vodítkem k nalezení míry nezávislosti
a nestrannosti soudce v míře, která naplňuje požadavky ústavního pořádku, nepodléhá
však subjektivismu v posuzování a neignoruje sociální realitu, je pro Nejvyšší správní soud
především judikatura Ústavního soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 4. 2005,
publikovaným pod č. 220/2005 Sb., konstatoval, že dlouhodobý právní a politický vývoj
liberálních demokracií vygeneroval ze zkušeností indikátory nezávislosti a nestrannosti, z nichž
lze utvářet objektivizovatelná kritéria pro posouzení naplnění znaků nezávislosti a nestrannosti.
Nezávislost a nestrannost soudu (soudce) v objektivní poloze se tak posuzuje z hlediska vztahu
k ostatním mocenským složkám (respektování principu dělby moci) a z hlediska schopnosti
aktérů řízení s potenciálním zájmem na určitém výsledku či průběhu sporu ovlivnit vznik, trvání
a zánik funkce člena soudního orgánu či jinak účinně působit na jeho rozhodování. Soudci
tedy musí mít natolik nezávislý status a tento status musí zůstat i v konkrétních řízeních natolik
nenarušen, aby bylo vyloučeno přímé či zprostředkované působení na rozhodovací činnost.
Nejvyšší správní soud musí v tomto smyslu námitku žalobce odmítnout jako zcela
neschopnou pochybnosti o nepodjatosti soudců správního úseku Krajského osudu v Ostravě
založit. Žalobce nenabízí jakékoliv relevantní indicie pro předpoklad, že by kterýkoliv soudce
krajského soudu v měl být v nějakém osobním vztahu k žalobci či k věci, který by jej vedl
k podjatému rozhodování.
Spatřuje-li žalobce důvod podjatosti zejména JUDr. Bohuslavy Drahošové
a JUDr. Miroslavy Ježoviczové v obsahu úkonů, které činila JUDr. Drahošová v této či obě
jmenované soudkyně v jiných právních věcech, jichž je žalobce účastníkem a rozhodují-li
tyto soudkyně i jiné právní věci, v nichž je žalobce účastníkem řízení, pak tyto skutečnosti
nemohou být podle §8 odst. 1 poslední věty s. ř. s. důvodem k jejich vyloučení, což se týká
i ostatních soudců správního úseku krajského soudu. Nejvyšší správní soud přitom podotýká,
že při množství sporů, které žalobce u Krajského soudu v Ostravě vedl a vede, je zcela
nevyhnutelné, že konkrétním soudcům budou žalobcovi věci přidělovány opakovaně. Naopak
žádnými konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům podjatosti pro poměr
uvedené soudkyně k věci nebo k žalobci, námitka odůvodněna není, stejně tak z obsahu soudního
spisu Nejvyšší správní soud žádné skutečnosti nasvědčující podjatosti nezjistil. Nebyl totiž zjištěn
žádný specifický poměr JUDr. Bohuslavy Drahošové, JUDr. Miroslavy Ježoviczové
či jiných soudců správního úseku krajského soudu k žalobci ani k věci samotné, nebylo
ani zjištěno, že by se tito soudci podíleli na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím
soudním řízení nebo v řízení správním. Za situace, kdy rovněž všichni výše uvedení soudci
správního úseku krajského soudu vyloučili existenci skutečností, jež by mohly být důvodem
jejich podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud podle §8 odst. 5 s. ř. s. tak, že soudci správního
úseku Krajského soudu v Ostravě z projednávání a rozhodnutí právní věci vedené u krajského
soudu pod sp. zn. 38 Cad 31/2006 vyloučeni nejsou.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. září 2010
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu