ECLI:CZ:NSS:2013:NAO.90.2013:43
sp. zn. Nao 90/2013 - 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci navrhovatele: A. H.,
proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, v řízení o návrhu na
neplatnost voleb a hlasování, o námitce podjatosti vznesené navrhovatelem proti soudcům
Nejvyššího správního soudu JUDr. Josefu Baxovi a JUDr. Vojtěchu Šimíčkovi,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa a JUDr. Vojtěch Šimíček
nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního
soudu pod sp. zn. Vol 136/2013.
Odůvodnění:
Navrhovatel podal u Nejvyššího správního soudu dne 7. 11. 2013 návrh na vyslovení
neplatnosti volby všech kandidátů zvolených v Jihomoravském kraji ve volbách do Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 25. 10. 2013 a 26. 10. 2013. Věc
napadla pod sp. zn. Vol 136/2013 sedmičlennému senátu ve věcech volebních, ve věcech
místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí podle §16
odst. 2 písm. a) s. ř. s.
Přípisem ze dne 8. 11. 2013, č. j. Vol 136/2013 – 9, Nejvyšší správní soud informoval
navrhovatele o složení senátu a stanovil mu lhůtu 3 dnů od doručení předmětného přípisu
k případnému uplatnění námitky podjatosti. Přípis byl navrhovateli doručen dne 20. 11. 2013.
Poslední den lhůty připadl na sobotu 23. 11. 2013, v souladu s §40 odst. 3 s. ř. s. tak byl
posledním dnem lhůty následující pracovní den, tedy pondělí 25. 11. 2013.
Podáním ze dne 25. 11. 2013 navrhovatel uplatnil námitku podjatosti vůči soudcům
Nejvyššího správního soudu JUDr. Josefu Baxovi a JUDr. Vojtěchu Šimíčkovi.
Oba soudci se k námitce navrhovatele shodně vyjádřili tak, že se necítí podjatí, protože
nemají žádný vztah ani k věci samotné, ani k účastníkům řízení.
Podle §8 o dst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Součástí práva na spravedlivý proces, které je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních
práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance
toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce
je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry
občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy).
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Příslušnost
stanovená zákonem je tedy zásadně dána. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu
a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu
lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně
závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě
a spravedlivě (srov. usnesení ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 – 16).
Nestrannost soudce se zkoumá ze subjektivního i z objektivního hlediska. Subjektivní
kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce, objektivní naproti tomu svědčí o tom,
že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti v tomto ohledu.
Navrhovatel námitku podjatosti formuloval velmi obecně a neurčitě, aniž by uvedl
konkrétně, v čem by podjatost soudců měla spočívat. Podle navrhovatele JUDr. Šimíček
nemá lidské a morální předpoklady a ve své rozhodovací činnosti pohrdá Ústavou a Listinou
základních práva a svobod. Jako příklady navrhovatel uvedl rozhodnutí č. j. 16 Kss 2/2013
a č. j. 16 Kss 6/2013. Dále navrhovatel uvedl, že podal podnět ve věci č. j. 16 Kss 2/2013
předsedovi Nejvyššího správního soudu JUDr. Baxovi. Proto podle navrhovatele také
JUDr. Baxa nemá lidské a morální předpoklady k výkonu funkce soudce a předsedy Nejvyššího
správního soudu.
Z uvedeného nevyplynuly žádné okolnosti, které by měly svědčit pochybnostem
o nestranném projednání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. Vol 136/2013, nebo
pochybnostem o nestranném poměru soudců k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Ani sami
soudci si nejsou vědomi přímého poměru k věci nebo k účastníkům, jak vyplývá z jejich vyjádření
k námitce podjatosti. Výše jmenovaní se rovněž nepodíleli na projednávání nebo rozhodování
věci u správního orgánu ani v předchozím soudním řízení. Nekonkrétní odkaz navrhovatele
na předchozí rozhodování uvedených soudců v jiných věcech nemůže být důvodem pro jejich
vyloučení (srov. §8 odst. 1 s. ř. s. in fine)
Vzhledem k tomu, že navrhovatelem uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu
§8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudců, a jiné skutečnosti navrhovatel netvrdil,
rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa
a JUDr. Vojtěch Šimíček nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Vol 136/2013.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. listopadu 2013
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu
-!Syntax Error, +