ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.97.2010:132
sp. zn. Nao 97/2010 - 132
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci navrhovatele: Sdružení nezávislých
kandidátů obcí Srch, Hrádek a Pohránov, jednající zmocněnkyní J. S., zastoupeno Mgr.
Josefem Smutným, advokátem se sídlem Třída Míru 66, Pardubice, proti odpůrcům: 1) Magistrát
města Pardubice, se sídlem Pernštýnské nám. 1, Pardubice, 2) MUDr. V. Č., 3) P. N., 4) Ing.
J. J., 5) R. L., 6) Ing. J. H., 7) Mgr. A. M., 8) Ing. J. B., 9) M. Š., 10) I. V., 11) JUDr. L. P.,
12) S. P., o návrhu na neplatnost voleb do zastupitelstva obce Srch konaných ve dnech 15. a 16.
10. 2010, o námitce podjatosti uplatněné navrhovatelem,
takto:
Soudci Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, JUDr. Jan Dvořák,
JUDr. Aleš Holík a JUDr. Pavel Pelák nejsou v y l o u č e n i z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích,
pod sp. zn. 52 A 72/2010.
Odůvodnění:
Navrhovatel podal dne 29. 10. 2010 u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky
v Pardubicích, návrh na vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva obce Srch, konaných
ve dnech 15. a 16. 10. 2010. Věc byla dle platného rozvrhu práce přidělena k projednání
a rozhodnutí senátu 52 A tohoto soudu ve složení JUDr. Jan Dvořák, JUDr. Aleš Holík
a JUDr. Pavel Pelák. V podání ze dne 8. 11. 2010 namítl navrhovatel podjatost všech soudců
Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, neboť u tohoto soudu působí
jako asistentka soudce paní L. P., která je manželkou jednoho ze zvolených zastupitelů, jehož
volba je napadána. JUDr. Lukáš Polák byl zvolen na páté pozici, což by se při opakování voleb již
nemuselo opakovat. Tuto skutečnost zjistil navrhovatel dne 5. 11. 2010.
Členové senátu 52 A Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích,
JUDr. Jan Dvořák, JUDr. Aleš Holík a JUDr. Pavel Pelák uvedli ve svém vyjádření k námitce
podjatosti, že jim nejsou známy okolnosti (poměr k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům),
ze kterých by měly vyplynout pochybnosti o jejich nepodjatosti. Dodali, že Mgr. L. P. nepracuje
na úseku správního soudnictví, nýbrž je asistentkou soudce Mgr. Jana Ducháčka v oddělení
občanskoprávním Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích.
Námitka podjatosti byla postupem podle §8 odst. 5 věty páté s. ř. s. předložena
k rozhodnutí prvnímu senátu Nejvyššího správního soudu, který o ní uvážil následovně.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo
v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle §8 odst. 5 věty čtvrté s. ř. s. musí
účastník řízení námitku podjatosti zdůvodnit a uvést konkrétní skutečnosti, z nichž podjatost
soudce dovozuje.
Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 18. 5. 2006, čj. Nao 32/2005 – 34, uvedl, že je-li
účastníkem řízení vznesena námitka podjatosti všech soudců určitého soudu, a přitom je již
zřejmé, kterému soudci (soudcům) je či bude věc přidělena, je účelné se zabývat otázkou
podjatosti jiných než těchto soudců jen za předpokladu, že u nich bude shledán důvod
k vyloučení. V případě, že tomu tak však není, a tedy nic nebrání v tom, aby soudci, jimž věc byla
či bude přidělena, ji vyřizovali, postrádá zkoumání podjatosti dalších soudců daného soudu smysl,
neboť vůbec není dán důvod ke změně okruhu soudců, kteří mají věc vyřizovat. V daném
případě byla věc na základě rozvrhu práce přidělena senátu 52 A ve složení JUDr. Jan Dvořák,
JUDr. Aleš Holík a JUDr. Pavel Pelák. Nejvyšší správní soud se proto nejprve zabýval tím,
zda nejsou dány důvody pro vyloučení těchto soudců.
Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce. Samotný pojem soudce
vychází z premisy nezaujatosti a nestrannosti a jako takový tvoří pilíř demokratické společnosti.
Proto vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí věci postupem podle §8 odst. 1 s. ř. s. lze jen
výjimečně a ze skutečně závažných důvodů (usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003 –
16).
Ústavní soud k otázce podjatosti soudců v nálezu sp. zn. II. ÚS 105/01 ze dne 3. 7. 2001
(N 98/23 SbNU 11) uvedl: „[S]ubjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných, je podnětem
pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě
hlediska objektivního. To znamená, že není přípustné vycházet pouze z pochybností o poměru soudců
k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, nýbrž i z hmotněprávního rozboru skutečností,
které k těmto pochybnostem vedly. Jak již konstatoval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 27. 11. 1996,
sp. zn. I. ÚS 167/94 (publ.: Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 6, č. 127), nejde pouze o hodnocení
subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k účastníkům
řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl
být. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce
k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené
povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat. Nepochybně se jedná o případy,
kdy soudce je současně na straně účastníka řízení či svědka, resp. když by v řízení mohl být dotčen na svých
právech; shodně to platí, že soudce má k účastníkům řízení příbuzenský, přátelský nebo zjevně nepřátelský vztah,
příp. vztah ekonomické závislosti […] S přihlédnutím k výše uvedeným ilustrativním důvodům pro vyloučení
je třeba dle názoru Ústavního soudu posoudit vztah soudce k věci nebo účastníkům, příp. jejich zástupcům,
v daném případě současně ze dvou vzájemně se prolínajících hledisek, a to jaká je povaha tohoto vztahu a zda
se jedná o zjevně intenzivní (např. bezprostřední, určitým způsobem individualizovaný) vztah.“
Z rozvrhu práce Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, bylo
ověřeno, že Mgr. L. P. je asistentkou soudce přidělenou předsedovi senátu 23 Co Mgr. Janu
Ducháčkovi. Dle §36a odst. 1 a 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, je asistent soudce
jmenován předsedou soudu ke konkrétnímu soudci a vykonává jednotlivé úkony v soudním
řízení z pověření tohoto soudce. Senát 23 Co rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím
Okresního soudu v Pardubicích ve věcech civilních (s výjimkou věcí dědických, soudních úschov
a umořování listin). Ze shora uvedeného je zcela zřejmé, že Mgr. L. P. se nepodílí jakýmkoliv
způsobem na projednávání či rozhodování věcí ve správním soudnictví (senát 52 A) tohoto
soudu. Ostatně i kdyby tomu tak bylo, jednalo by se o důvod pro vyloučení její osoby
z projednávání věci dle §8 odst. 2 s. ř. s., nikoliv o důvod vyloučení soudců, jimž byla věc
přidělena dle rozvrhu práce.
Navrhovatel v námitce podjatosti netvrdí, že by JUDr. Lukáš Polák, jehož volba byla
návrhem napadena, či jeho manželka Mgr. L. P. udržovali jakékoliv osobní vztahy s členy senátu
52 A. S odvoláním na shora citovaný nález Ústavního soudu je třeba dodat, že důvodem pro
vyloučení soudce jsou pouze zjevně nadstandardní přátelské či naopak nepřátelské vztahy, nikoliv
běžné pracovní kontakty. Současně navrhovatel neuvádí ani žádné skutečnosti, které by svědčili o
poměru členů senátu 52 A k dané věci či ostatním účastníkům řízení.
Za situace, kdy rovněž JUDr. Jan Dvořák, JUDr. Aleš Holík a JUDr. Pavel Pelák
vyloučili existenci skutečností, jež by mohly být důvodem pochybovat o jejich nepodjatosti,
rozhodl Nejvyšší správní soud, že nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, pod sp. zn. 52 A 72/2010.
Jelikož nebyly shledány důvody pro vyloučení členů senátu 52 A JUDr. Jana Dvořáka,
JUDr. Aleše Holíka a JUDr. Pavla Peláka, nezabýval se Nejvyšší správní soud námitkou
podjatosti ve vztahu k ostatním soudcům Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky
v Pardubicích (viz usnesení NSS čj. Nao 32/2005 – 34, cit. shora).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. listopadu 2010
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu