ECLI:CZ:NS:2000:11.TCU.59.2000.1
sp. zn. 11 Tcu 59/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 6. října 2000 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Odůvodnění:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanky České republiky K. H. rozsudkem Soudu první instance ve Štrasburku ze dne 3. 9. 1999 registrační číslo 992975, Francie, a to pro závažný trestný čin těžkého kuplířství podle čl. 225-7 odst. 1, 13, čl. 225-5, čl. 225-20, čl. 225-24, čl. 225-21 a trestného činu vstupu a nezákonného pobytu ve Francii podle ustanovení čl. 19, čl. 5, čl. 6 nařízení 45-2658 ze dne 2. 11. 1945 - upraveno čl. 19 I odst. 1, 2 nařízení 45-2658 ze dne 2. 11. 1945 francouzského trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
0 d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Soudu první instance ve Štrasburku ze dne 3. 9. 1999 registrační číslo 992975, Francie, byla K. H. uznána vinnou závažným trestným činem těžkého kuplířství podle čl. 225-7 odst. 1, 13, čl. 225-5, čl. 225-20, čl. 225-24, čl. 225-21 a trestným činem vstupu a nezákonného pobytu ve Francii podle ustanovení čl. 19, čl. 5, čl. 6 nařízení 45-2658 ze dne 2. 11. 1945 - upraveno čl. 19 I odst. 1, 2 nařízení 45-2658 ze dne 2. 11. 1945 francouzského trestního zákona. Těchto trestných činů se měla dopustit tím, že ve Štrasburku a na celém území státu od ledna 1999 do 9. února 1999 provozovala kuplířství, a to tak, že měla zisk nebo se dělila o výnosy nebo dostávala finanční zálohy od K. H., A. P. a R. B., které prostituci běžně provozovaly, a že na tyto osoby činila nátlak tím, že jim odebrala pasy tak, aby se tyto prostituovaly a v této činnosti pokračovaly, a tím, že od 17. července 1998 do 9. února 1999 pobývala, ač cizinka, ve Štrasburku a metropolitní Francii, aniž by měla dokumenty nebo víza požadované nařízeními. Za tyto trestné činy byla K. H. odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Dne 11. 9. 2000 pod sp. zn. 627/2000-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení francouzského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že obviněná je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (§204 odst. 1, 2 tr. zák. - kuplířství spáchané využíváním tísně nebo závislosti jiného). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Jde o odsouzení za závažný trestný čin, na který trestní zákon České republiky stanoví trest odnětí svobody jeden rok až pět let. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. října 2000
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch