ECLI:CZ:NS:2000:20.CDO.2778.99.1
sp. zn. 20 Cdo 2778/99
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně J. H., proti žalovanému M. H., o úpravu užívání chaty, vedené u Okresního soudu v Jíčíně pod sp. zn. 5 C 371/93, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. srpna 1999, č.j. 19 Nc 499/99 - 313, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 10. srpna 1999, č.j. 19 Nc 499/99 - 313, Krajský soud v Hradci Králové zastavil - odkazuje na ustanovení §104 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.\") - řízení o vyloučení soudce Okresního soudu v Jíčíně J. C. z projednávání a rozhodování věci 5 C 371/93, uváděje, že o dané věci již bylo ve smyslu §159 odst. 3 o. s. ř. pravomocně rozhodnuto, a to usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. prosince 1995, č.j. 17 Co 764/95 - 115 (že v obou případech jde o obsahově totožné námitky).
Žalobkyně napadla usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podáním označeným jako dovolání a domáhala se jeho zrušení. Namítala, že usnesení je v rozporu s ustanovením §15 odst. 2 o. s. ř., dle kterého mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců, a uvedla, že v návrhu na vyloučení soudce J. C. z projednávání a rozhodování věci byly prezentovány jiné skutečnosti, pro něž by měl být soudce J. C. vyloučen z projednávání a rozhodování věci, než jaké uvedl L. H. (původní žalobce).
Podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud; dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti (pravomocnému) rozhodnutí soudu odvolacího (§236 o. s. ř.).
Pojem „nadřízený soud\", je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud\" jej tudíž zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. června 1996, Plsn 1/96, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 8, ročník 1996, pod číslem 48). Rozhoduje-li tedy krajský soud o vyloučení soudců okresního soudu (a to i způsobem popsaným výše), není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo lze napadnout odvoláním, nepředchází (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, publikované v časopise Soudní Judikatura č. 14, ročník 1997, pod pořadovým číslem 112).
Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí občanský soudní řád neupravuje, přitom nedostatek funkční příslušnosti je nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit; Nejvyšší soud proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil (§104 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. srpna 2000
JUDr. Zdeněk K r č m á ř , v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová