ECLI:CZ:NS:2000:20.CDO.621.2000.1
sp. zn. 20 Cdo 621/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně S. W., proti žalovanému M. W., o určení spoluvlastnictví k nemovitosti, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 16 C 800/99, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 7. ledna 2000, č.j. 29 Co 10/2000 - 52, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 7. ledna 2000, č.j. 29 Co 10/2000 - 52, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v České Lípě rozsudkem ze dne 15. listopadu 1999, č.j. 16C 800/99-43, zamítl žalobu na určení, že dům čp. 911 na stavební parcele č. 1074 v obci a katastrálním území Kamenický Š. je v ideálním neděleném spoluvlastnictví účastníků, kteří jej vlastní v ideálních nedělených polovinách, a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho právního zástupce, náklady řízení ve výši 7.525,-Kč.
Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci pak ve výroku označeným usnesením zastavil řízení o odvolání žalobkyně proti rozsudku soudu prvního stupně. Odvolací soud - odkazuje na ustanovení §43 odst. 2 a §211 občanského soudního řádu (dále též jen “o. s. ř.”) - uzavřel, že odvolatelka ani přes výzvu soudu prvního stupně neodstranila vady blanketního odvolání (tím, že by uvedla, v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí a jaký odvolací návrh činí), takže nezbylo než odvolací řízení zastavit.
Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně (zastoupena advokátem) včas dovoláním, namítajíc, že jsou dány dovolací důvody podle §241 odst. 3 písm. a/ a b/ o. s. ř., tedy že v řízení došlo k vadám uvedeným v §237 (písmeno a/), a že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (písmeno b/). Naplnění dovolacího důvodu dle §241 odst. 3 písm. a/ o. s. ř. spatřuje v existenci vady uvedené v §237 odst. 1 písm. f/ o. s. ř., když (při současném popisu subjektivních důvodů na straně její a jejího zástupce, které vedly ke zmeškání lhůty, v níž slíbila blanketní odvolání doplnit) poukazuje na to, že odvolání doplnila podáním, které soud prvního stupně obdržel již 4. ledna 2000, takže je mohl a měl doručit odvolacímu soudu před 7. lednem 2000, kdy bylo napadené usnesení vydáno. Proto požaduje, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle §238a odst. 1 písm. f/ o. s. ř. a je i důvodné.
Po obsahové stránce argument, že odvolací soud za shora popsané situace neměl odvolací řízení zastavit, vystihuje především dovolací důvod dle §241 odst. 3 písm. d/ o. s. ř., jímž lze odvolacímu soudu vytýkat, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (zde, že není správný závěr o neprojednatelnosti odvolání ke dni 7. lednu 2000).
Ze spisu je patrno, že žalobkyně podala proti rozsudku soudu prvního stupně dne 2. prosince 1999 odvolání, adresované Okresnímu soudu v České Lípě, v němž byla označena věc které se týká (č.j. 16 C 800/99-43), a které bylo podepsáno a datováno (srov. č.l. 46). V odvolání bylo dále uvedeno že se podává proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě, č.j. 16 C 800/99-43, a to do všech jeho výroků, a že odvolání bude z časových důvodů odůvodněno dodatečně. Po výzvě, aby odvolání do deseti dnů odůvodnila a uvedla, v čem je spatřována nesprávnost rozsudku nebo postupu soudu a čeho se odvoláním domáhá  přípisem soudu prvního stupně ze dne 6. prosince 1999 (srov. č.l. 46 p.v.), doručeným zástupci žalobkyně 8. prosince 1999 (srov. doručenku u č.l. 46 p.v.) - požádala odvolatelka (podáním došlým soudu 20. prosince 1999 - srov. č.l. 49) o poskytnutí delší lhůty, “asi na dalších deset dní”, a odvolání následně doplnila podáním, jež podala u soudu prvního stupně osobně dne 4. ledna 2000 (srov. č.l. 55-58).
Podle ustanovení §205 odst. 1 o. s. ř. v odvolání má být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá.
Výzva soudu prvního stupně ze 6. prosince 1999 směřovala k odstranění vad odvolání potud, že postrádá odůvodnění a není z něj patrno, v čem je spatřována nesprávnost rozsudku nebo postupu soudu a čeho se odvolatelka domáhá, nikoli k doplnění dalších náležitostí, které odvolání - jak plyne z údajů uvedených výše - má.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 20. října 1998, sp. zn. 21 Cdo 60/98, uveřejněném pod číslem 36/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, odůvodnil závěr, že je-li z odvolání zřejmé, které rozhodnutí a v jakém rozsahu odvolatel napadá, nebrání neuvedení údajů o tom, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu prvního stupně a čeho se odvolatel domáhá, dalšímu pokračování odvolacího řízení. Je tomu tak proto, že odvolací soud podle ustanovení §212 odst. 1 o. s. ř. projednává věc v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí, aniž je vázán důvody odvolání a odvolacími návrhy účastníků (srov. 212 odst. 3 a 4 o. s. ř.). Od závěrů formulovaných v cit. rozhodnutí (na něž v podrobnostech odkazuje) nemá Nejvyšší soud důvod odchýlit se ani v této věci. Jestliže tedy odvolací soud nepovažoval odvolání za projednatelné pro absenci údajů o tom, v čem je spatřována nesprávnost napadeného rozhodnutí a pro neuvedení odvolacího návrhu, pak právní posouzení věci, na kterém jeho usnesení spočívá, neobstojí a dovolací důvod podle §241 odst. 3 písm. d/ o. s. ř. byl uplatněn právem.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 1, 2 a 5 o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu o tom, že odvolání žalobkyně lze věcně přezkoumat, je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1, věta druhá, o. s. ř.). V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1, věta třetí, o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. května 2000
JUDr. Zdeněk K r č m á ř , v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová