ECLI:CZ:NS:2000:21.CDO.1847.2000.1
sp. zn. 21 Cdo 1847/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky - Krajského obchodního soudu v Ostravě, proti povinnému J. S., pro 17.192,- Kč s příslušenstvím prodejem movitých věcí povinného, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 46 E 1382/99, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. ledna 2000 č.j. 13 Co 29/2000-9, takto:
Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Na návrh oprávněné Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 4.11.1999 č.j. 46 E 1382/99-2 nařídil podle vykonatelného \"rozhodnutí Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 17.6.1999 č.j. Cm 284/95\" k uspokojení pohledávky oprávněné na soudním poplatku ve výši 17.192,- Kč výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.
K odvolání povinného Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25.1.2000 č.j. 13 Co 29/2000-9 usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl; současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud dovodil, že usnesení Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 17.6.1999 sp. zn. 6 Cm 284/95, jehož výkonu se oprávněná domáhá, nemůže být podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí. Uvedené usnesení totiž povinnému povinnost k zaplacení soudního poplatku neukládá, ale pouze \"k jeho zaplacení povinného vyzývá\".
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání. Namítá, že povinný byl k výkonu navrženým usnesením nejen \"v souladu s dikcí zákona o soudních poplatcích\" k zaplacení soudního poplatku vyzván, ale že z obsahu rozhodnutí též vyplývá, že je povinen soudní poplatek zaplatit, neboť jej soud bude jinak vymáhat. Protože se jedná o rozhodnutí, které ukládá povinnému povinnost k plnění, měl být nařízen jeho výkon. Oprávněná navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o usnesení, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení §238a odst.1 písm.a) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení bez jednání (§243a odst.1, věta první o.s.ř.) ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř. a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.
Podle ustanovení §251 o.s.ř. nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Při rozhodování o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí pro vymožení peněžitého plnění soud - z hlediska jeho věcného posouzení - zkoumá, zda rozhodnutí, jehož výkon je navrhován, bylo vydáno orgánem, který k tomu měl pravomoc, zda je vykonatelné po stránce formální a materiální, zda oprávněný a povinný jsou věcně legitimováni, zda je výkon rozhodnutí navrhován v takovém rozsahu, jaký stačí k uspokojení oprávněného, zda je výkon rozhodnutí navrhován vhodným způsobem (§264 o.s.ř.) a zda vymáhaná pohledávka není prekludována.
Z materiálního hlediska je rozhodnutí vykonatelné tehdy, jestliže obsahuje přesnou individualizaci oprávněného a povinného, přesné vymezení práv a povinností k plnění, přesný rozsah a obsah plnění a přesně stanovenou lhůtu k plnění. V případě, že není možné z rozhodnutí ani za přihlédnutí k povaze věci, ke způsobu výkonu rozhodnutí nebo za použití ustanovení §160 o.s.ř. uvedené náležitosti jednoznačně dovodit, nemůže být takové rozhodnutí podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí.
V posuzovaném případě se oprávněná domáhala nařízení výkonu usnesení Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 17.6.1999 č.j. 6 Cm 284/95-72, kterým byl povinný vyzván, aby do 3 dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek z odvolání ve výši 17.192,- Kč s tím, že \"nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude jej soud vymáhat\".
Závěr odvolacího soudu, podle kterého uvedené usnesení neukládá povinnému povinnost k plnění, neboť je jen výzvou k zaplacení soudního poplatku, nemůže obstát.
Podle ustanovení §7 odst.1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákonů č. 271/1992 Sb., č. 273/1994 Sb., č. 36/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 209/1997 Sb. a č. 227/1997 Sb. (dále jen \"zákona o soudních poplatcích\"), tj. zákona č. 549/1991 Sb. ve znění účinném v době vydání k výkonu navrženého usnesení, poplatek za podání návrhu je splatný vznikem poplatkové povinnosti, jde-li o poplatky stanovené pevnou sazbou placené kolkovou známkou; v ostatních případech jsou poplatky splatné na základě výzvy soudu do tří dnů ode dne jejího doručení.
Podle ustanovení §9 odst.1 a 2 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení nebo na základě výzvy příslušného soudu, zaplacen, a to ani dodatečně ve lhůtě stanovené soudem, provede soud řízení, jde-li o návrh na zahájení odvolacího řízení nebo je-li v téže věci návrh rozšířen nebo podán vzájemný návrh. V ostatních případech soud řízení zastaví, pokud již nezačal jednat ve věci samé.
Z citovaných ustanovení vyplývá, že nezaplatí-li poplatník soudní poplatek, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení nebo na základě výzvy soudu, soud poplatníka vyzve, aby tak učinil dodatečně ve lhůtě, kterou mu současně určí. Nejde-li o soudní poplatek, jehož nezaplacení je důvodem pro zastavení řízení, soud nezaplacený soudní poplatek vymáhá (srov. též §13 zákona o soudních poplatcích).
V posuzovaném případě byl usnesením Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 17.6.1999 č.j. 6 Cm 284/95-72 povinnému vyměřen soudní poplatek z odvolání. Protože jde o soudní poplatek, jehož nezaplacení není důvodem k zastavení řízení [srov. §9 odst.1 písm.a) zákona o soudních poplatcích], obsahuje uvedené usnesení v souladu se zákonem jednak výzvu, aby poplatník (tj. povinný) poplatek zaplatil ve stanovené lhůtě, jednak údaj o tom, že v případě jeho nezaplacení bude soud soudní poplatek po povinném vymáhat, tj. uložení povinnosti k zaplacení soudního poplatku.
Z uvedeného vyplývá, že k výkonu navržené usnesení není jen výzvou adresovanou poplatníku k zaplacení soudního poplatku z odvolání, vydanou v souladu se zákonem o soudních poplatcích, ale také rozhodnutím, které povinnému ukládá povinnost k zaplacení soudního poplatku ve výši 17.192,- Kč do 3 dnů od doručení usnesení. Usnesení Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 17.6.1999 č.j. 6 Cm 284/95-72 obsahuje - jak vyplývá z jeho obsahu - přesnou individualizaci oprávněného a povinného, přesné vymezení práv a povinností k plnění, přesný rozsah a obsah plnění a přesně stanovenou lhůtu k plnění, a proto je z materiálního hlediska vykonatelné. Dovolatelka tedy důvodně namítá, že je způsobilým podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí.
Protože usnesení odvolacího soudu není z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné, Nejvyšší soud České republiky je ve výroku o věci samé, jakož i v akcesorických výrocích o náhradě nákladů řízení, zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení (§243b odst.1 část věty za středníkem, §243b odst.2 věta první o.s.ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud též o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení (§243d odst. 1 věta druhá a třetí o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 10. října 2000
JUDr. Ljubomír D r á p a l, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová