ECLI:CZ:NS:2000:21.CDO.2268.2000.1
sp. zn. 21 Cdo 2268/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Č. s., a.s., proti povinnému R. B., za účasti manželky povinného M. B., pro 4.048.335,- Kč s příslušenstvím prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 1 E 1544/99, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. března 2000, č.j. 47 Co 142/2000-37, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Na návrh oprávněné Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 24. 1. 2000, č.j. 1 E 1544/99-24, nařídil podle vykonatelného rozsudku Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 24. 5. 1999, č.j. 31 Cm 187/97-63, k uspokojení pohledávky oprávněné v částce 4.048.335,70 Kč s 16,5% úroky z částky 4.048.335,70 Kč od 13. 3. 1997 do zaplacení a nákladů předcházejícího řízení v částce 161.978,-Kč výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí povinného, a to „občanské vybavenosti nacházející se na parcele číslo 1193/10 o výměře 130 m2, ostatní plochy, jiné plochy parcela číslo 1193/11 o výměře 64 m2 zapsaných na LV č. 1726 pro obec a katastrální území Ch. u Katastrálního úřadu v K. a objektu bydlení č.p. 754 nacházejícího se na parcele číslo 702/6, zastavěné plochy parcela číslo 702/6 o výměře 127 m2, ostatní plochy, staveniště parcela číslo 702/5 o výměře 172 m2 zapsaných na LV č. 773 pro obec a katastrální území Ch. u Katastrálního úřadu v K.\"; povinnému uložil zaplatit oprávněné náklady řízení v částce 50.000,-Kč s tím, že nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na tyto náklady. Dále pak povinnému zakázal, aby označené nemovitosti převedl na někoho jiného nebo je zatížil a uložil mu, aby oznámil soudu, zda a kdo má k nemovitostem předkupní právo.
K odvolání povinného Krajský soud v Brně usnesením ze dne 29. 3. 2000, č.j. 47 Co 142/2000-37 usnesení soudu prvního stupně změnil jen tak, že se nařizuje výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí, a to „občanské vybavenosti č.p. 784, nacházející se na pozemku parc. č. 1193/10, pozemku parc. č. 1193/10 o výměře 130 m2 (zastavěná plocha), pozemku parc. č. 1193/11 o výměře 64 m2 (ostatní plocha), zapsaných na listu vlastnictví č. 1726 pro obec a katastrální území Ch. v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem v K., dále objektu bydlení čp. 754 nacházejícího se na pozemku parc. č. 702/6, pozemku parc. č. 702/6 o výměře 127 m2 (zastavěná plocha), pozemek parc. č. 702/5 o výměře 172 m2 (ostatní plocha, staveniště), zapsaných na listu vlastnictví 773 pro obec a katastrální území Ch. v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem v K.\", jinak je potvrdil. Současně rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, v němž vytýká odvolacímu soudu, že při rozhodování pominul jeho tvrzení, že dal trvalý příkaz k úhradě dlužné částky ze svého účtu a „bez ohledu na skutkovou podstatu„ tak zpochybnil úmysl povinného uhradit dlužnou částku ve splátkách, čímž jej poškodil na jeho právech. Navrhl, aby „Vrchní soud v Praze podle §243 o.s.ř. rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení\".
Nejvyšší soud České republiky, který je s účinností od 1. 1. 1996 soudem dovolacím (viz §10a o.s.ř.), věc přezkoumal bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že povinný podal dovolání opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2 věty druhé je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího soudu nebo dovolacího soudu.
Jednoměsíční lhůta pro podání dovolání je lhůtou procesní a zákonnou. Ve smyslu §57 odst. 2 o.s.ř. končí běh této lhůty uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není - li ho v měsíci, posledním dnem měsíce; připadne - li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta je zachována, je - li poslední den lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
V posuzovaném případě bylo ze spisu zjištěno, že usnesení odvolacího soudu bylo doručeno všem účastníkům řízení dne 21. 4. 2000 a že dovolání povinného proti tomuto usnesení, datované dnem 4. 7. 2000, bylo podáno k poštovní přepravě na poště K. jako doporučená zásilka pod č. R 013753, dne 10. 7. 2000; soudu prvního stupně bylo doručeno dne 11. 7. 2000.
Z uvedeného vyplývá, že dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 21. 4. 2000, (§159 odst. 1 ve spojení s ustanovením §167 odst. 2 a §211 o.s.ř.) a že lhůta k podání dovolání uplynula podle ustanovení §243c a §57 odst. 1 a 2 o.s.ř. dnem 22. 5. 2000.
Protože dovolání bylo podáno po uplynutí zákonné lhůty, dovolací soud je podle ustanovení §243b odst. 4 věty první a §218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. - aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi - odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4, §254 odst. 1, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť povinný s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a oprávněné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek
V Brně 28. listopadu 2000
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á
předsedkyně senátu