ECLI:CZ:NS:2000:21.CDO.650.2000.1
sp. zn. 21 Cdo 650/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyň A) JUDr. Z. N. a B) J. Š., proti žalovaným 1) V. Š. a 2) O. S., o určení neplatnosti závěti, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 7 C 101/96, o dovolání žalobkyně JUDr. Z. N. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. srpna 1999 č.j. 21 Co 327/99-152, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 25.8.1999 č.j. 21 Co 327/99-152 potvrdil usnesení Okresního soudu Praha - východ (soudu prvního stupně) ze dne 17.2.1999 č.j. 7 C 101/96-119, jímž byla určena odměna znalce PhDr. M. N. za podání znaleckého posudku ze dne 8.9.1998 částkou 7.850,- Kč a náhrada nákladů ve výši 130,- Kč, dovodiv, že uvedené částky byly soudem prvního stupně určeny v souladu se zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně JUDr. Z. N. dovolání, v němž navrhla zrušení dovoláním napadeného usnesení a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení. V dovolání namítá chybnost a nevěrohodnost uvedeného znaleckého posudku.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů - dále jen “o.s.ř.”) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1, §241 odst. 1 o.s.ř.), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř.
Podle ustanovení §238a odst. 1 o.s.ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a) změněno usnesení soudu prvního stupně; to neplatí, jde-li o usnesení o nákladech řízení, o příslušnosti, o předběžném opatření, o přerušení řízení, o pořádkové pokutě, o znalečném, o tlumočném, o soudním poplatku, o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení zástupce účastníku nebo jeho odvolání, o nepřipuštění zastoupení, o odměně notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotových výdajích, o odměně správce dědictví a jeho hotových výdajích,
b) rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje (§208 o.s.ř.); to neplatí o věcech, v nichž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč,
c) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
d) odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu,
e) odvolání odmítnuto,
f) odvolací řízení zastaveno.
Proti usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, je dovolání přípustné, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu (§239 odst. 1 o.s.ř.). Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením (vydáním) potvrzujícího usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§239 odst. 2 o.s.ř.).
V posuzovaném případě žalobkyně JUDr. Z. N. napadla dovoláním usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o znalečném. Protože nejde o potvrzující usnesení ve smyslu ustanovení §238a odst. 1 písm. d/ o.s.ř., a přípustnost dovolání proti tomuto usnesení neplyne ani z ustanovení §238a odst. 1 písm. a/, b/, c/, e/ a f/ o.s.ř., mohla by přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu v dané věci vyplývat již pouze z ustanovení §239 o.s.ř., nebo by ji mohl zakládat některý z důvodů uvedených v ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř.
Podmínky přípustnosti dovolání stanovené v ustanovení §239 odst. 1 a 2 o.s.ř. v dané věci nejsou splněny, a to jednak proto, že napadené usnesení odvolacího soudu není usnesením ve věci samé, jednak proto, že odvolací soud ve výroku svého rozhodnutí přípustnost dovolání nevyslovil. Uvažovat přípustnost dovolání v intencích ustanovení §239 odst. 2 o.s.ř. je vyloučeno již proto, že dovolatelka neučinila návrh na vyslovení přípustnosti dovolání před vydáním usnesení odvolacího soudu.
Přípustnost dovolání není v posuzovaném případě založena ani z hlediska ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. Žádná z vad uvedených v tomto ustanovení nebyla zjištěna a dovolatelka ani netvrdí, že by takovou vadou bylo usnesení odvolacího soudu postiženo.
Protože napadené usnesení odvolacího soudu netrpí žádnou z vad uvedených v ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. a protože z hledisek uvedených v ustanovení §238a a §239 o.s.ř. není dovolání proti tomuto usnesení přípustné, dovolací soud dovolání žalobkyně JUDr. Z. N. - aniž by se věcí mohl dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 4, věty první a §218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. odmítl. Ve smyslu ustanovení §243a odst. 1, věty první, o.s.ř. dovolací soud o dovolání rozhodl bez jednání.
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1, §146 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., když aplikace ustanovení §146 odst. 2, věty prvé, o.s.ř. nepřichází v úvahu, neboť žalovaným v souvislosti s dovolacím řízením žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. května 2000
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á , v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová