ECLI:CZ:NS:2000:22.CDO.2413.99.1
sp. zn. 22 Cdo 2413/99
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce B. K., zast. advokátem, proti žalovaným: 1) Z. K. a 2) D. K., oběma zastoupeným advokátem, o neplatnost kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 15 C 2063/95, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. dubna 1999, čj. 12 Co 113/99-95, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. dubna 1999, čj. 12 Co 113/99-95, a rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 4. listopadu 1998, čj. 15 C 2063/95-84, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Děčíně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Děčíně (dále soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 4. listopadu 1998, čj. 15 C 2063/95-84, určil, že kupní smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanými dne 9. srpna 1993 „ohledně prodeje nemovitostí v H. čp. 121 se stavební parcelou č. 29 o výměře 565 m2 a loukou č. parcely 154 o výměře 1396 m2\", zapsaných na LV č. 366 pro kat. úz. a obec H. u Katastrálního úřadu v D., je neplatná a že jako vlastník předmětných nemovitostí u Katastrálního úřadu v D. bude zapsán žalobce. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Určení neplatnosti uvedené kupní smlouvy se žalobce domáhal proto, že žalovaní dosud nezaplatili kupní cenu. Soud prvního stupně na podkladě provedených důkazů nepovažoval za věrohodné tvrzení prvního žalovaného, že předal žalobci částku 300.000,- Kč již před podpisem smlouvy, aniž by si nechal o tom vystavit doklad, stejně tak jako tvrzení žalovaných a manželů J. ohledně zapůjčení částky 300.000,- Kč manžely J. žalovaným vzhledem k rozporům v jejich výpovědích a zjištění, že svědkyně J. zničila originál dokladu o půjčce, aniž byla schopna toto své jednání vysvětlit. Dovodil, že žalobce právní úkon - kupní smlouvu - neučinil vážně, když podepsal, že kupní cena byla vyplacena předem, ač vyplacena nebyla; v tom spatřoval neplatnost tohoto právního úkonu podle §37 a §39 obč. zák.
K odvolání žalovaných Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací shora označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Podle názoru odvolacího soudu zjištění, zda kupní cena byla či nebyla zaplacena, nemůže mít výraznější vliv na výsledek sporu, když žalobci nic nebránilo, aby žalované žaloval o zaplacení kupní ceny. Připustil, že kupní cena skutečně zaplacena nebyla. Podle odvolacího soudu zde není důvod pro závěr, že smlouva obchází zákon, když mohlo jít o smlouvu darovací, neboť žalobce s ohledem na své další děti nikdy neměl v úmyslu nemovitosti darovat žalovaným. Pokud účastníci při podpisu kupní smlouvy shodně prohlásili, že kupní cena byla zaplacena před podpisem smlouvy, a takové prohlášení by se ukázalo jako nepravdivé, pak žalobci nic nebránilo žalobě proti žalovaným o zaplacení kupní ceny, a okolnost, že kupní cena nebyla zaplacena, sama o sobě nemůže vést k závěru, že kupní smlouva je neplatná. Není také zřejmé, zda se žalobce dovolal neplatnosti právního úkonu podle §40a obč. zák. Žalobě by bylo možno vyhovět jen za předpokladu tzv. absolutní neplatnosti. Soud prvního stupně tuto neplatnost spojil pouze s tím, že kupní cena nebyla zaplacena, aniž uvedl, v čem spatřuje neplatnost úkonu žalobce. Soud nemůže zasahovat do práv a povinností Katastrálního úřadu v D., vymezených zvláštními předpisy, nelze proto uložit tomuto úřadu povinnost zapsat žalobce jako vlastníka označených nemovitostí.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Vytýká soudům obou stupňů, že se nezabývaly důvody neplatnosti kupní smlouvy jakožto právního úkonu v jeho neurčitosti a nesrozumitelnosti, konkrétně ve formulaci druhého odstavce na straně druhé kupní smlouvy. Není totiž zřejmé jaké další stavby a přístavby žalobce prodal, zda jde o věci nemovité či věci movité a co je součást a co je příslušenství a čeho. Z kupní smlouvy také není zřejmé, v jakých mezích a hranicích věci žalobce užíval. O neurčité vymezení práv žalobce jde rovněž v části smlouvy týkající se zřízení věcného břemene. Setrval na stanovisku, že kupní cena nebyla zaplacena, avšak jako důvod neplatnosti kupní smlouvy to neuvádí. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.
Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno osobou oprávněnou včas a že je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek podle §242 odst. 1 a 3 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Dovolatel nenamítá, že v řízení došlo k vadám uvedeným v §237 odst. 1 o. s. ř. nebo že řízení je postiženo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by k některé z uvedených vad došlo. Dovolací soud se proto zabýval dovoláním žalobce odkazujícím na §241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. v tom rozsahu, jak jej obsahově vymezil.
Soudy obou stupňů se zabývaly otázkou neplatnosti označené kupní smlouvy z důvodu tvrzeného žalobcem, že kupní cena žalovanými nebyla zaplacena, přestože žalobce podpisem smlouvy potvrdil, že se tak stalo před podpisem smlouvy. Žalobce se však, jak vyplývá ze závěrečných návrhů zástupce žalobce před soudy obou stupňů, domáhal určení neplatnosti předmětné kupní smlouvy i z důvodu její neurčitosti a nesrozumitelnosti (§37 odst. 1 obč. zák.). Otázkou neplatnosti smlouvy z těchto důvodů se odvolací soud stejně jako soud prvního stupně nezabýval. Za tohoto stavu rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na neúplném a tedy nesprávném právním posouzení věci (§241 odst. 3 písm. d/ o. s. ř.).
Dovolací soud proto podle §243b odst. 1 a 2 o. s. ř. zrušil rozsudky soudů obou stupňů, poněvadž důvody zrušení rozsudku odvolacího soudu platí i na rozsudek soudu prvního stupně, a věc vrátil posledně uvedenému soudu k dalšímu řízení.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek.
V Brně dne 16. listopadu 2000
JUDr. František B a l á k, v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová