ECLI:CZ:NS:2000:24.CDO.954.2000.1
sp. zn. 24 Cdo 954/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelů A/ O. M., B/ I. H., C/ F. B., D/ M. B., E/ R. M., F/ J. Č., G/ V. Č., H/ Z. S., I/ J. S., dalších účastníků řízení, a to 1/ Okresního úřadu Liberec se sídlem v Liberci, nám. Dr.E.Beneše 26, 2/ M. R., 3/ P. f. ČR, o dovolání F. a M. B. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 1. 2000, čj. 16 Ca 171/99-19 takto:
I. Řízení se z a s t a v u j e.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozsudkem Krajský soud v Ústí nad Labem mimo jiné potvrdil rozhodnutí Okresního úřadu, pozemkového úřadu v Liberci ze dne 31. 3. 1999, čj. PÚ – R – 6391/99/Ur, kterým bylo určeno, že M. R. je vlastnicí nemovitostí v k.ú. M., blíže konkretizovaných v tomto rozsudku, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem podali 3. a 4. navrhovatelé opravný prostředek označený jako odvolání, a adresovali jej Nejvyššímu soudu. V něm vyjádřili nesouhlas s rozhodnutím krajského soudu ohledně neplatnosti prodeje parcel, které, jak uvádějí, koupili řádně od státu, již osm let se o ně starají, rekultivují je a platí za ně řádně daně. V této souvislosti nastolili i otázku svého odškodnění.
Krajský soud v Ústí nad Labem poučil odvolatele o nepřípustnosti opravných prostředků proti rozhodnutí, jímž v daném případě rozhodl o opravném prostředku proti rozhodnutí správního orgánu. Dále je vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení této výzvy písemně sdělili, zda svým podáním mínili podat odvolání či dovolání, a současně je poučil o nepřípustnosti opravných prostředků dle ustanovení §250s odst.1 a §246c občanského soudního řádu ( o.s.ř.). Pro posouzení otázky odškodnění odvolatele odkázal na civilní řízení před jejich obecným soudem. Na uvedená poučení a výzvu k vyjádření ve stanovené lhůtě odvolatelé nereagovali.
Nejvyšší soud rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání- proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §236 odst. 1 o.s.ř.) v řízeních podle části třetí a čtvrté o.s.ř. Správní soudnictví podle části páté o.s.ř. je
( s výjimkami uvedenými v §250s odst.2 o.s.ř., kde rozhoduje v prvním stupni krajský soud) řízením jednostupňovým. Soud, který rozhoduje ve věcech správního soudnictví, není ani soudem prvního stupně ani soudem odvolacím ( srov. např. rozhodnutí uveřejněná pod čísly 38/1994, 1/1996 a 21/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhodnutí krajského soudu v dané věci není tedy rozhodnutím odvolacího soudu; již proto je jeho přezkum Nejvyšším soudem vyloučen. Občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání opravného prostředku podaného proti takovému rozhodnutí. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil ( §104 odst. 1 o.s.ř.).
Žalobci z procesního hlediska zavinili, že řízení muselo být zastaveno, u žalovaných však žádné prokazatelné náklady tohoto řízení zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §243b odst.4, §224 odst. 1 a 146 odst. 2 věty prvé o.s.ř., výrok o tom, že na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27.června 2000
JUDr. Ema B a r e š o v á, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová