Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.11.2000, sp. zn. 29 Cdo 1366/2000 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2000:29.CDO.1366.2000.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2000:29.CDO.1366.2000.1
sp. zn. 29 Cdo 1366/2000 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců A) J. J. a B) S. V. proti žalovaným 1) K. T. a 2) L. K., o určení neplatnosti právního úkonu, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 12 Cm 909/96, o dovolání obou žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. února 2000, čj. 7 Cmo 570/99-109, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1750,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupkyně obou žalovaných. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze svým rozsudkem potvrdil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4.1.1999, čj. 12 Cm 909/96-91, kterým soud prvního stupně zamítl návrh žalobců na určení, že dohoda o změně společenské smlouvy „o provozování veřejné obchodní společnosti C. v.o.s.\" ze dne 18.10.1993, podle které žalobci do společnosti přistoupili a žalovaní z ní vystoupili, je neplatná. Oba žalobci zastoupeni advokátem podali proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání, ve kterém namítají, že jsou dány dovolací důvody uvedené v §241 odst. 3 písm. a), b) a d) o. s. ř. Dle názoru dovolatelů je přípustnost dovolání dána ustanovením §237 o. s. ř. Za vadu řízení ve smyslu posledně uvedeného ustanovení považují to, že v průběhu celého řízení nebyl proveden důkaz výslechem žalované č. 2. Dovolání není přípustné. Vzhledem k tomu, že dovolatelé pokud jde o přípustnost dovolání odkazují na ustanovení §237 o. s. ř., a také k tomu, že jako konkrétní pochybení soudu uvádějí to, že nebyl proveden důkaz výslechem žalované č. 2, je třeba posoudit, zda je podané dovolání přípustné z důvodu uvedeného v §237 odst. 1 písm. f), tedy zda nebyla účastníku řízení v jeho průběhu nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Přípustnost dovolání z ostatních důvodů uvedených v §237 odst. 1 o. s. ř. pod písmeny a) až e) a g) dána není, neboť dovolatelé nenamítají vady, jež by přípustnost dle těchto ustanovení mohly založit a ani dovolací soud je nezjistil. Odnětím možnosti jednat před soudem dle §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. se rozumí takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu občanský soudní řád dává (např. právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy apod.). O vadu ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy a jestliže se takový nesprávný postup projevil v průběhu řízení a nikoliv také při rozhodování. V tomto případě o odnětí možnosti jednat před soudem nejde, neboť soud tím, že neprovedl důkaz výslechem žalované č. 2, neznemožnil účastníku realizaci žádného z jeho procesních práv. Navíc k vadě podle ustanovení §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. přihlíží dovolací soud jen tehdy, byla-li v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem dovolateli. Dle ustanovení §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. tedy dovolání přípustné není. Protože Nejvyšší soud nezjistil ani jiný důvod přípustnosti dovolání, podle ustanovení §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, §224 odst.1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. (per analogiam). Jelikož dovolatelé z procesního hlediska zavinili, že dovolací soud dovolání odmítl, vzniklo oběma žalovaným právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady žalovaných sestávají z odměny advokáta za jeden společný úkon právní služby (vyjádření k dovolání) při zastupování dvou účastníků ve výši 1600,- Kč a dvou náhrad paušálních výdajů po 75,- Kč, celkem tedy 1750,- Kč (vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat soudního výkonu rozhodnutí. V Brně 15. listopadu 2000 JUDr. Ivana Š t e n g l o v á , v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Ivana Navrátilová

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/15/2000
Spisová značka:29 Cdo 1366/2000
ECLI:ECLI:CZ:NS:2000:29.CDO.1366.2000.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18