ECLI:CZ:NS:2000:29.CDO.2239.2000.1
sp. zn. 29 Cdo 2239/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhod v právní věci žalobce Zemědělského družstva O., družstvo v likvidaci, zast. advokátem, proti žalovanému S. P., a. s., o 135.660,- Kč s přísl., k dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 5. 2000, č. j. 6 Cmo 17/99-32, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 17. 5. 2000, č. j. 6 Cmo 17/99-32 potvrdil usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 24. 9. 1998, č. j. 44 Cm 348/97-32, jímž tento soud zastavil řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku a dále odvolací soud rozhodl o snášení nákladů řízení.
V odůvodnění svého usnesení odvolací soud zejména uvedl, že žalobce neuhradil soudní poplatek ve výši 5.428,- Kč ani na základě výzvy, kterou obdržel dne 8. 8. 1997 a poté ani v dodatečné lhůtě na základě výzvy, kterou žalobce obdržel dne 11. 3. 1998, přesto, že byl ve výzvě poučen o možnosti zastavení řízení. Soudní poplatek nebyl žalobcem zaplacen ani do konce lhůty k podání odvolání proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku. Žalobcem předložené doklady o zaplacení soudního poplatku svědčily o tom, že poplatek zaplatil jiný subjekt, a to A. O., a. s., O. a z dokladů nevyplývá, že se tak stalo za žalobce. Vzhledem k tomu odvolací soud usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Dovoláním ze dne 21. 6. 2000 napadl žalobce výše uvedené usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu, a to z důvodu podle §237 písm. f) o. s. ř. [správně §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř.].
V odůvodnění dovolání žalobce zejména uvedl, že mu byla postupem soudů odňata možnost jednat před soudem a nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že ze strany žalobce nebyl zaplacen soudní poplatek ani do konce lhůty k podání odvolání proti usnesení o zastavení řízení pro jeho nezaplacení.
Žalobce v dovolání dále uvedl, že soudní poplatky byly placeny společností A. O., a. s., O., přičemž tato společnost a Zemědělské družstvo O. vznikly rozdělením ze ZD O. Zemědělské družstvo O. (žalobce) poté vstoupilo do likvidace a veškeré platby za něho provádělo A. O., a. s., O., o čemž svědčí i prohlášení této společnosti z 20. 6. 2000. V případě pochybností o tom, za koho byl poplatek placen se měl soud dotázat žalobce, nikoliv řízení zastavit. Dále dovolatel upozornil na to, že v případě tohoto skončení řízení by bylo právo žalobce na zaplacení ceny promlčeno.
Vzhledem k uvedenému proto žalobce navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil v celém rozsahu a věc mu vrátil k dalšímu řízení, popř. aby zrušil i rozhodnutí soudu prvního stupně a poté věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud posoudil dovolání žalobce podle ust. §240 odst. 1 a §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. a konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje stanovené náležitosti, dovolatel je zastoupen advokátem a jím bylo dovolání též sepsáno.
Dovolací soud se nejprve zabýval tím, zda je v posuzovaném případě dovolání přípustné z důvodu uvedeného žalovaným v dovolání, tj. podle ust. §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř.
Podle uvedeného ustanovení je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, tj. účastník nemohl v průběhu řízení z důvodu nesprávného postupu soudu, který byl v rozporu s příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu uplatňovat svoje procesní práva, zejména činit návrhy ve věci, navrhovat provedení důkazů apod. Tato vada řízení se však již nemůže týkat nesprávností při rozhodování, a to s ohledem na slova ... \"v průběhu řízení...\" uvedená v ust. §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř.
V posuzovaném případě dovolatel ve své podstatě brojí proti závěru odvolacího soudu, že žalobce nezaplatil soudní poplatek ani po opakované výzvě k zaplacení, popř. ani do konce lhůty k podání odvolání proti rozhodnutí, jímž bylo z důvodu nezaplacení poplatku řízení zastaveno a že za zaplacení soudního poplatku nepokládal jeho zaplacení subjektem odlišným od žalobce, aniž by z dokladů vyplývalo, že je tak činěno za žalobce.
Z odvolání žalobce z 27. 10. 1998 je zřejmé, že dovolatel v řízení skutečnost zaplacení soudního poplatku jiným subjektem (A. O., a. s.) uváděl a připojil k tomu doklady svědčící o této skutečnosti, z nich však jednoznačně nevyplývalo, že bylo placeno za žalobce.
Z uvedeného je zřejmé, že v tom, k jakému skutkovému a poté právnímu závěru dospěl odvolací soud nelze spatřovat to, že žalobci byla odňata možnost jednat před soudem, neboť, jak bylo uvedeno, skutečnost, že soudní poplatek byl zaplacen, žalobce v řízení namítal a dokládal.
Případné nedostatky ve zjištění skutkového stavu by mohly být vadou řízení dle ust. §241 odst. 3 písm. b) event. c) o. s. ř. a nesprávné právní posouzení je vadou řízení dle ust. §241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. Tyto vady řízení však nejsou důvody přípustnosti dovolání, tj. aby se uplatnily je nejprve nutné, aby dovolání bylo přípustné z důvodů nebo v případech uvedených v ust. §237 až 239 o. s. ř.
Dovolacímu soudu proto nezbylo než konstatovat, že dovolání není z důvodu uvedeného žalobcem v dovolání, tj. podle ust. §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. přípustné; dovolací soud dále neshledal, s ohledem na ust. §242 odst. 3 o. s. ř., že by dovolání bylo přípustné z jiného důvodu uvedeného v §237 odst. 1 o. s. ř., i když nebyl uveden v dovolání.
Pokud byl žalobcem též napaden výrok usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení, je nutné uvést, že dovolání proti tomuto výroku není přípustné podle ust. §238a odst. 1 písm. a), věta za středníkem o. s. ř.
Vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, nemohl se dovolací soud již zabývat věcnými námitkami uvedenými žalobcem v dovolání.
Nejvyšší soud proto podle §237 odst. 1, §240 odst. 1, §241 odst. 1 a 2, §242 odst. 3 a §243b odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na ust. §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání odmítl pro jeho nepřípustnost.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. §243b odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na ust. §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobce neměl v dovolacím řízení úspěch a žalovanému podle spisu žádné náklady v tomto řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 15. listopadu 2000
JUDr. Ing. Jan H u š e k, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Lucie Žouželová