ECLI:CZ:NS:2000:29.ODO.266.2001.2
sp. zn. 29 Odo 266/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v právní věci žalobce: Č.s., a.s., obvodní pobočka v P., proti žalované H.F., zast. advokátkou, o 160.236,01 Kč s příslušenstvím, vedené u býv. Krajského obchodního soudu v Praze nyní Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cm 455/99, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. ledna 2001, čj. 5 Cmo 3/2001 – 23, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Výše označeným usnesením Vrchní soud v Praze odmítl odvolání žalované do rozsudku pro zmeškání Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 31. října 2000, čj. 4 Cm 455/99-17, protože je shledal nepřípustným.
Vrchní soud v Praze z obsahu spisu zjistil, že soud prvního stupně dne 3. 10. 2000 odeslal účastníkům předvolání k jednání, které nařídil na 31. 10. 2000. Dne 6. 10. 2000 učinila pošta v místě doručování žalované první marný pokus o doručení, a protože žalovaná nebyla zastižena, učinila pošta druhý pokus dne 9. 10. 2000. Po tomto druhém marném pokusu, bylo žalované oznámeno uložení na poště. K převzetí zásilky nedošlo a po úložní době byla zásilka vrácena zpět soudu prvního stupně. Dne 30. 10. 2000 došlo z nejasných důvodů k opětovnému pokusu o doručení předvolání žalované, která si zásilku dne 1. 11. 2000 převzala. Odvolací soud konstatoval, že procesně právní účinky prvního doručení zmařeny nebyly a předvolání žalované na jednání bylo podle ust. §47 odst. 2 o. s. ř. doručeno náhradním způsobem dne 12. 10. 2000 (tj. třetím dnem po uložení zásilky na poště). Žalovaná se bez řádné omluvy k prvnímu nařízenému jednání nedostavila a po návrhu žalobce tak byly splněny všechny předpoklady k vydání rozsudku pro zmeškání podle ust. §153b o. s. ř.
Proti tomuto usnesení Vrchního soudu podala žalovaná dovolání, ve kterém navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení a rovněž výše uvedený rozsudek pro zmeškání Krajského obchodního soudu v Praze zrušil. Současně žádá o odložení vykonatelnosti rozsudku Krajského obchodního soudu v Praze.
Dovolatelka je přesvědčena, že nebyly dány důvody k vydání rozsudku pro zmeškání, protože žalobce před vyhlášením zpochybnil skutečnou výši požadované částky, když provedl částečné zpětvzetí žaloby a nepředložil soudu kompletní agendu týkající se úvěru poskytnutého žalované. Dovolatelka poukazuje na některé podstatné doklady, které mají vliv na celé řízení a domnívá se, že situace je naprosto zmatečná, když žalobce žaloval kromě ní ještě zástavního věřitele pana Ch., tedy dva subjekty a přitom požaduje splácení jednoho úvěru. V odvolání žádala, aby soud zrušil rozsudek pro zmeškání, ale tento návrh soud vůbec neřešil a zabýval se pouze odmítnutím jejího odvolání. Dovolatelka dále poukazuje na skutečnost, že bylo prokázáno, že se o konání jednání dověděla až den poté, co se jednání konalo, a tak se ho nemohla zúčastnit. V místě trvalého bydliště, kam bylo doručováno, se dovolatelka zdržovala zřídka, protože, jak dokládá pracovním výkazem, je zaměstnána u M. pekáren, kde vykonává funkci vedoucí podnikové prodejny s nepřetržitým provozem, od pondělí do pondělí, přičemž je na pracovišti od 6.00 do 19.00 a tento časový režim jí neumožňoval návštěvu pošty. Pokud má volno, stará se o nemocnou matku, jejíž zdravotní stav vyžaduje celodenní péči, což dokládá lékařskou zprávou. Tyto důvody vedly k tomu, že se dovolatelce nepodařilo včas převzít předvolání k jednání. Také jí vůbec nebylo známo, že by jí žalobce žaloval, když úvěr stále splácí. Dovolatelka žádá Nejvyšší soud České republiky aby k těmto okolnostem přihlédl a věc vrátil k dalšímu řízení.
Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.“).
Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou - účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), řádně zastoupeným advokátem a splňuje formální i obsahové znaky předepsané ustanovením §241 odst. 2 o. s. ř. a je přípustné podle ust. §238a odst. 1 písm. e) o. s. ř.; není však důvodné.
Předpokladem pro vydání rozsudku pro zmeškání podle ustanovení §153b odst. 1 o. s. ř. mimo jiné je, aby předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou nejméně pět dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a aby byl žalovaný o následcích nedostavení se poučen.
Podle ustanovení §47 odst. 2 o. s. ř. nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
V usnesení ze dne 29. 6. 2000, sp. zn. 20 Cdo 44/2000 Nejvyšší soud judikoval, že předvolání k prvnímu jednání je třeba pokládat za doručené i v případě, kdy si je adresát i přesto, že se v místě bydliště zdržoval, nevyzvedl, přičemž třetí den od uložení zásilky na poště je dnem doručení.
V posuzovaném případě z obsahu spisu (č.l. 13a) vyplývá, že zásilka určená do vlastních rukou, kterou bylo žalované zasíláno předvolání k jednání soudu prvního stupně konanému dne 31. 10. 2000 spolu s poučením o následcích nedostavení se k jednání, byla doručována v souladu s ust. §47 odst. 2 o. s. ř., když první výzva ze dne 6. 10. 2000 byla marná a po druhém marném pokusu o doručení ze dne 9. 10. 2000, byla zásilka uložena na poště. Ani z dovolání žalované se nepodává, že by se ve výše uvedených dnech nenacházela v místě doručování, jen poukazuje na okolnosti, proč nemohla zásilku vyzvednout. Den 12. 10. 2000 (třetí den od uložení na poště) nutno tedy považovat za den doručení předvolání k prvnímu nařízenému jednání.
Odvolací soud posoudil věc podle ust. §47 odst. 2 o. s. ř., které předpokládá, že adresát se v místě doručování zdržuje. Pokud v konkrétním případě se adresát v čase a místě doručování zdržoval, nelze odvolacímu soudu vytknout nesprávné právní posouzení. Dovolatelka netvrdí a ani neprokazuje, že právě ve dny doručování dne 6. 10 a 9. 10. 1999 se v místě bydliště nezdržovala, takže si nemohla vyzvednout oznámení pošty o uložení zásilky (z poštovní schránky) resp. se o tomto oznámení dozvědět. To, že se v místě doručování zdržovala v různém denním časovém režimu pro pracovní zaneprázdnění, není z hlediska doručování podle cit. ustanovení, rozhodné.
Nastala-li fikce doručení podle ust. §47 odst. 2 o. s. ř., je opětovně doručování soudem právně nevýznamné; může mít již jen informativní charakter a nezakládá účinky doručení (srov. usnesení ze dne 8. března 2001, sp. zn. 33 Odo 64/2001 uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 4., pod č. C 339//).
V dané věci tak není naplněn žádný dovolací důvod podle ust. §241 odst. 3 o. s. ř., jemuž by korespondovaly námitky vznesené dovolatelkou.
Podle ust. §242 odst. 3 o. s. ř. je dovolací soud povinen i bez návrhu přihlédnout k vadám uvedeným v §237 o. s. ř. a k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Protože takové vady se z obsahu spisu nepodávají a dovolatelka je ani netvrdila, nezbylo, než dovolání žalobce jako nedůvodné zamítnout (§243b odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na ust. §224 odst. 1, §142 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná neměla v dovolacím řízení úspěch a žalobci, podle obsahu spisu, v řízení o dovolání náklady, na jejichž náhradu by měla právo, nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 21. listopadu 2000
JUDr. František F a l d y n a, CSc., v. r.
předseda senátu