ECLI:CZ:NS:2000:3.TZ.252.2000.1
sp. zn. 3 Tz 252/2000
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 20. prosince 2000 v senátě složeném z předsedy Mgr. Josefa Hendrycha a soudců JUDr. Jindřicha Fastnera a JUDr. Eduarda Teschlera stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ČR v neprospěch obviněného Mgr. Ing. P. B., proti pravomocnému usnesení Okresní státní zástupkyně v Benešově ze dne 12. 6. 2000, č. j. Zt 754/2000, a rozhodl podle §268 odst. 2 tr. řádu takto:
Pravomocným usnesením Okresní státní zástupkyně v Benešově ze dne 12. 6. 2000, č. j. Zt 754/2000 a v řízení, které mu předcházelo
byl porušen zákon
v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu a §172 odst. 1 písm. b) tr. řádu ve prospěch obviněného.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením okresní státní zástupkyně bylo podle §172 odst. 1 písm. b) tr. řádu zastaveno trestní stíhání obviněného Mgr. Ing. P. B. pro skutek spočívající v tom, že jako spoluvlastník domu v ul. P. O. II. v Č. měl dát dne 18. 2. 2000 pokyn zaměstnancům fy STS B. Č. k odmontování plynového kotle z bytu v II. patře domu, který na základě smlouvy o nájmu užívá E. M., Kotel nechal přemístit do jím užívané místnosti, která se nachází nad uvedeným bytem s tím, že prostory budou i nadále vyhřívány společně, kotel poté však vypnul a zrušil tak přívod tepla a teplé vody do bytu užívaného E. M. a její rodinou až do 6. 3. 2000. Tím podstatně znemožnil výkon jejího užívacího práva k bytu a to s cílem ji donutit k opuštění bytu, čímž měl spáchat trestný čin neoprávněného zásahu do práva domu, bytu nebo nebytového prostoru podle §249a odst. 2 tr. zákona, neboť tento skutek není trestným činem a není důvod k postoupení věci.
Proti tomuto rozhodnutí státní zástupkyně podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného. V jejím písemném vyhotovení především poukazuje na skutečnost, že důkazy, které byly v této věci dosud opatřeny, náležitě neobjasňují skutkový stav věci, zejména pokud jde o další útoky obviněného hrubě porušující výkon užívacího práva k bytu, které z výpovědi poškozené M., příp. z dalších důkazů ve spise založených vyplývají a nebyly náležitě prověřeny. Odpojením plynového kotle a posléze i elektřiny, kdy byl nutně vyloučen provoz plynového kotle a používání náhradního zdroje tepla způsobem a za okolností, vyplývajících z důkazů, přetrvává podle názoru ministra spravedlnosti důvodné podezření, že obviněný jednal v úmyslu způsobit neobyvatelnost bytu, byť se snaží takový úmysl zastírat. Pro úmysl obviněného bránit poškozené v užívání bytu a jeho snahu docílit, aby byt opustila, svědčí i podezření z dalších útoků obviněného, spáchaných do doby sdělení obvinění dne 30. 3. 2000. Jedná se o vylití většího množství nezjištěné chemikálie, která pronikla do bytu poškozené a v důsledku toho bylo třeba dostatečně nevytápěný byt poškozené větrat. Dále jde o probourání otvoru 60 x 110 cm ve stropě mezi místností půdní vestavby a pokojem užívaným synem obviněné - K. M., čímž došlo k výraznému narušení soukromí bytu. Náhlé započetí uvedených stavebních prací spojených s probouráním stropu v bytě syna poškozené s přihlédnutím k vývoji osobních vztahů mezi obviněným a poškozenou se jeví jako zřejmá schválnost, která měla za cíl rovněž narušit řádné užívání bytu obviněnou a jejím synem. Tomuto jednání obviněného, jakož i následnému zastavení stavebních prací nebyla v přípravném řízení věnována pozornost a na tuto neúplnost dokazování nebylo reagováno ze strany státního zástupce, vykonávajícího ve věci dozor.
Ministr spravedlnosti považuje rozhodnutí státního zástupce o zastavení trestního stíhání za přinejmenším předčasné. V závěru stížnosti pro porušení zákona proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že usnesením Okresní státní zástupkyně v Benešově ze dne 12. 6. 2000, sp. zn. Zt 754/2000 byl porušen zákon v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. řádu a §172 odst. 1 písm. b) tr. řádu ve prospěch obviněného, podle §269 odst. 2 tr. řádu, aby napadené usnesení zrušil a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky na podkladě podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal podle §267 odst. 1 tr. řádu správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, jež mu předcházelo a dospěl k následujícím závěrům.
Podle §2 odst. 5 tr. řádu orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Bez návrhu stran objasňují pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněného. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny okolnosti případu.
Podle §2 odst. 6 tr. řádu orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Shodně s podanou stížností pro porušení zákona Nejvyšší soud zjistil, že vyšetřovatel a poté i státní zástupkyně se uvedenými zákonnými ustanoveními zcela důsledně neřídili. Ze spisového materiálu a dosud opatřených důkazů vyplývá, že vyšetřování bylo zaměřeno na tu část jednání obviněného vůči poškozené, které je vymezeno ve skutku, pro který mu bylo vzneseno obvinění, tj. na odpojení plynového kotle a posléze i elektřiny. K dalším útokům, jak o nich hovoří ve svých výpovědích poškozená E. M. a její syn K. M., se obviněný Mgr. Ing. P. B. ve své výpovědi vyjádřil. Pokud jde o vylití většího množství neznámé tekutiny, která pronikla do bytu poškozené, obviněný uvedl, že k tomu došlo zcela náhodně a že šlo o čistící prostředek. K otázce probourání otvoru ve stropě bytu obviněný uvedl, že šlo o práce v rámci povolené rekonstrukce bytu, směřující k vybudování vnitřního schodiště do půdní vestavby. Tato obhajoba obviněného nebyla důkazně dále prověřována a nebyly tak odstraněny veškeré pochybnosti v otázce úmyslného zavinění, které předpokládá skutková podstata trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle §249a odst. 2 tr. zákona. Z těchto důvodů je nutno považovat napadené rozhodnutí státní zástupkyně o zastavení trestního stíhání obviněného podle §172 odst. 1 písm. b) tr. řádu za předčasné. Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že usnesením Okresní státní zástupkyně v Benešově ze dne 12. 6. 2000, sp. zn. Zt 754/2000 byl porušen zákon v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. řádu a §172 odst. 1 písm. b) tr. řádu a to ve prospěch obviněného Mgr. Ing. P. B.
Nejvyšší soud dále zvažoval, zda má postupovat poté, co vyslovil porušení zákona v uvedeném směru, i podle ustanovení §269 odst. 2 tr. řádu a §270 odst. 1 tr. řádu, jak navrhoval ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona. Při svých úvahách vycházel především ze skutečnosti, že v projednávaném případě nejde o klasický vztah mezi pronajimatelem a nájemcem bytu. To konečně vyplývá ze vztahu mezi poškozenou a obviněným a okolností, za jakých obviněný poškozené bydlení ve svém bytě umožnil. V této souvislosti nelze rovněž pominout, že otázka platnosti smlouvy i otázka užívání bytu obviněného je řešena v občanskoprávním řízení. Od jednání obviněného již uplynula delší doba, přičemž nelze vyloučit, že by navrhované doplnění dokazování vedlo k podstatným změnám v otázce subjektivní stránky jednání obviněného. Nejvyšší soud proto nepovažuje za nutné rušit napadené rozhodnutí a věc vracet k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud tímto postupem preferoval institut právní moci, zájem na stabilitě rozhodnutí a rovněž rychlost konečného vyřešení případu. Proto bylo o podané stížnosti pro porušení zákona rozhodnuto jen tzv. akademickým výrokem, jímž Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. řádu konstatoval výše uvedené porušení zákona, k němuž došlo výlučně ve prospěch obviněného, aniž by bylo třeba činit jiné výroky. Z uvedených důvodů totiž zájem na nápravě vadného rozhodnutí nepřevažuje nad zájmem na zachování stability pravomocného rozhodnutí. To vedlo Nejvyšší soud k závěru, že sice vyslovil zjištěné porušení zákona, avšak ponechal napadené usnesení nedotčeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není další opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. prosince 2000
Předseda senátu:
Mgr. Josef Hendrych