ECLI:CZ:NS:2000:30.CDO.2113.2000.1
sp. zn. 30 Cdo 2113/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v právní věci péče o nezletilého P. T., zastoupeného M. č. P. 3, syna matky A. T. a otce P. T., o úpravu poměrů nezletilého pro dobu po rozvodu rodičů a o návrzích matky a otce na změnu předběžného opatření a o návrhu otce na výkon rozhodnutí o styku s nezletilým, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 10 Nc 33/96, o dovolání P. T. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. března 2000, č.j. 15 Co 127/2000- 817, takto:
Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. března 2000, č.j. 15 Co 127/2000-817 se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. března 2000, č.j. 15 Co 127/2000-817, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 29. července 1999, č.j. 10 Nc.33/96-522, kterým zmíněný soud prvního stupně zakázal styk otce s nezletilým a zamítl návrhy otce na snížení výživného, na úpravu poměrů nezletilého a na nařízení výkonu rozhodnutí odnětím nezletilého matce.
Uvedené rozhodnutí odvolacího soudu, které nabylo právní moci dne 17.4.2000, napadl otec (dále jen dovolatel) dovoláním, podaným na poště dne 5.5.2000, které si sepsal sám. Na výzvu soudu bylo toto dovolání doplněno dne 20.6.2000 obsáhlým dovoláním sepsaným jeho advokátkou. Navrhl zrušení napadeného usnesení stejně jako předcházejícího usnesení soudu prvního stupně.
Přípustnost dovolání odůvodnil dovolatel odkazem na ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. s tím, že nezletilý nebyl v řízení před soudy obou stupňů řádně zastoupen kolizním opatrovníkem. Poukázal na skutečnost, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 11.10.1996 pod sp.zn. 10 Nc 33/96 byla kolizním opatrovníkem nezletilého ustanovena M. č. P. 3 v sídle Obvodního úřadu pro P. 3. Podle dovolatele tento opatrovník nemohl svou funkci řádně vykonávat, protože matka se na adrese v P. 3, P. 1110/4 od 6.11.1996 nezdržuje a svůj faktický pobyt tají. Opatrovník proto již dne 19.11.1998 požádal o zproštění funkce s tím, že matka se i s nezletilým zdržuje v L. Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 3.2.1999 této žádosti opatrovníka vyhověl, funkce jej zprostil, aniž však ustanovil opatrovníka jiného, takže v řízení o úpravu poměrů nezletilého před rozvodem a o výkon rozhodnutí nebyl nezletilý zastoupen. K odvolání obou rodičů pak Městský soud v Praze usnesením ze dne 31.5.1999, sp.zn. 15 Co 197/99, uvedené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 zrušil a uložil mu zjistit, kde se matka s nezletilým skutečně nachází. Dalším usnesením ze dne 29.7.1999 Obvodní soud pro Prahu 3 návrh opatrovníka na zproštění jeho funkce zamítl s odůvodněním, že se matka sice fakticky zdržuje v L., ale za své bydliště považuje shora uvedené bydliště v P. Navíc jej ustanovil kolizním opatrovníkem i pro řízení o úpravu poměrů nezletilého pro dobu po rozvodu rodičů. Po novém odvolání otce a opatrovníka Městský soud v Praze zrušil usnesením ze dne 7.10.1999, č.j. 15 Co 486/99-18, uvedené usnesení soudu prvního stupně s tím, že ten se neřídil předchozím zrušovacím usnesením, tedy nezjistil, kde se matka s dítětem fakticky zdržuje.
Dovolatel dále uvedl, že ani v té části řízení, kde bylo rozhodováno o úpravě poměrů k nezletilému pro dobu po rozvodu, nebyl nezletilý řádně zastoupen. Pro uvedené řízení byl nezletilému ustanoven usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3, ze dne 3.7.1996, sp. zn. 9 C 106/96, kolizním opatrovníkem Magistrát města L. Tento opatrovník nebyl k jednání Obvodního soudu pro Prahu 3, konaném dne 29.7.1999 vůbec předvolán. U zmíněného jednání nebyl tedy nezletilý řádně zastoupen, protože l. opatrovník nebyl pozván a usnesení z téhož dne, kterým byla ustanovena kolizním opatrovníkem nezletilého M. č. P. 3, nebylo v té době ještě vykonatelné, protože nebylo doručeno. Pro řízení o úpravu poměrů nezletilého pro dobu po rozvodu rodičů existovali tedy vedle sebe ustanovení kolizní opatrovníci dva. Ani jeden však svou funkci nemohl fakticky vykonávat, protože neznali bydliště matky s dítětem a l. nebyl procesním soudem obeslán. Takto ustanovený opatrovník (M. č. P. 3) pro neznalost pobytu nezletilého, nemohl provádět žádná šetření, nemohl tedy, neznaje skutečných poměrů, v jakých nezletilý žije, v řízení aktivně vystupovat, mohl vystupovat jen formálně. Dovolatel podotkl, že opatrovník sám tuto skutečnost uvedl ve svém odvolání ze dne 16.8.1999. V této skutečnosti spatřuje dovolatel vadu řízení dle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), protože nezletilý nebyl v řízení řádně zastoupen (porušení §37 odst. 2 zákona o rodině) a dle §237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř., t.j. že nezletilému, resp. jeho opatrovníkovi, byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.
Dovolatel dále vytýká napadenému rozhodnutí odvolacího soudu vady dle ustanovení §241 odst. 3 písm. b/, c/, d/ o.s.ř. s tím, že při zamítnutí návrhu otce na svěření nezletilého do své péče a při zákazu jeho styku s nezletilým, nevzaly soudy obou stupňů v úvahu změnu poměrů, ke kterým došlo v poměrech účastníků v době od února 1997 (kdy soud prvního stupně předběžným opatřením svěřil nezletilého matce, otci uložil povinnost přispívat na nezletilého výživným ve výši 3.000,- Kč měsíčně a upravil rozsah styku otce s nezletilým) do července 1999, kdy soud prvního stupně zamítl všechny jeho návrhy a zakázal mu styk s nezletilým. Zákaz styku otce s nezletilým soud prvního stupně vyslovil jen na základě své úvahy, ke které si neopatřil žádný podklad (znalecký posudek, šetrný pohovor s nezletilým), nepřihlédl k názoru kolizního opatrovníka, podle kterého zákaz styku s otcem není v zájmu nezletilého, ani ke skutečnosti, že matka otci ve styku s nezletilým soustavně bránila. Odvolací soud rovněž nerozhodl o celém předmětu řízení, když z odvolacího přezkumu vyloučil rozhodnutí o úpravu poměrů nezletilého pro dobu před rozvodem.
Ve svém vyjádření matka navrhla dovolání odmítnout, případně zamítnout. Podle jejího názoru otec směšuje dvě skutečnosti a to zastoupení nezletilého kolizním opatrovníkem a výkon tohoto zastoupení. Kolizním opatrovníkem nezletilého pro řízení o úpravu poměrů nezletilého na dobu před rozvodem rodičů byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 11.10.1996 ustanovena M. č. P. 3. Tento opatrovník nebyl po celou dobu řízení nikdy své funkce pravomocně zproštěn, takže nezletilý byl v době rozhodování soudů obou stupňů řádně zastoupen. Kolizní opatrovník se jednotlivých úkonů zúčastnil, činil procesní návrhy a zaujímal procesní stanoviska. Magistrát města L. byl ustanoven kolizním opatrovníkem jen pro řízení o úpravu poměrů pro dobu po rozvodu, ovšem o tomto návrhu nebylo soudy obou stupňů rozhodováno.
Po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou - účastníkem řízení, řádně zastoupeným v dovolacím řízení advokátem dle ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř., bylo podáno ve lhůtě stanovené ustanovením §240 odst. 1 o.s.ř., splňuje formální i obsahové požadavky ustanovení §241 odst. 2 o.s.ř. a opírá se o způsobilé dovolací důvody dle ustanovení §241 odst. 3 písm. a/ až d/ o.s.ř., se dovolací soud zabýval nejprve přípustností dovolání.
Dovolání není přípustné.
V této věci se jedná o usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve věci samé. Proti takovému usnesení ustanovení §238a o.s.ř. dovolání nepřipouští.
Dovolatel ovšem uplatnil dovolací důvody dle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., t.j. že účastník řízení (nezletilý P. T.) neměl procesní způsobilost a nebyl řádně zastoupen a dle ustanovení §237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř., t.j. že nezletilému, resp. jeho opatrovníkovi, byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. je dána pouze tehdy, prokáže-li se existence vad - důvodů přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vyjmenovaných. Nestačí tedy jen tvrzení o existenci těchto vad. Pro přípustnost dovolání podle uvedeného ustanovení je potom nerozhodné, zda k vadě řízení došlo před odvolacím soudem, nebo před soudem prvního stupně.
Ovšem existence dovolatelem namítaných vad z obsahu spisu nevyplývá. Soud prvního stupně ustanovil usnesením ze dne 11.10.1996 pod sp.zn. 10 Nc 33/96-33 kolizním opatrovníkem nezletilého M. č. P. 3 v sídle Obvodního úřadu pro P. 3 pro řízení o úpravu výchovy a výživy nezletilého, tedy v době, kdy už probíhalo rozvodové řízení k návrhu matky podanému dne 9.5.1996 u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 9 C 109/96. Dalším usnesením ze dne 17.7.1997, č.j. 10 Nc 33/96-196, ustanovil pak soud prvního stupně stejného opatrovníka i pro řízení o výkon rozhodnutí navrženého otcem. Jakmile je kolizní opatrovník ustanoven vykonává svou funkci po celou dobu řízení až do pravomocného skončení věci, případně do doby než je pravomocným rozhodnutím soudu této funkce zproštěn. K tomu v tomto řízení nedošlo, ustanovený kolizní opatrovník nebyl v průběhu řízení nikdy své funkce pravomocně zproštěn a k meritornímu rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilého také dosud nedošlo. Znamená to, že nezletilý byl po celou dobu řízení, t.j. jak před soudem prvního stupně, tak i soudem odvolacím, řádně zastoupen v souladu s ustanovením §37 odst. 2 zákona o rodině.
Pokud dovolatel argumentuje skutečností, že v řízení o úpravu poměrů nezletilého pro dobu po rozvodu manželství rodičů nezletilého byli nezletilému ustanoveni opatrovníci dva, tato námitka je pro toto dovolací řízení bez významu, protože jak řízení o úpravu poměrů nezletilého před rozvodem tak i po rozvodu nebylo předmětem rozhodnutí soudu prvního stupně, tedy nemohlo být ani předmětem dovolání napadeného, potvrzujícího rozhodnutí soudu odvolacího.
Dovolatel v rámci argumentace ohledně existence důvodu přípustnosti dovolání dle ustanovení §237 odst. 1, písm. c/ o.s.ř. argumentoval tím, že kolizní opatrovník neznal místo pobytu matky s dítětem, protože mu ho soud nezjistil, a tak mohl dítě v řízení zastupovat jen formálně. Tato argumentace se ovšem týká pouze vlastní činnosti kolizního opatrovníka, ustanoveného v souladu s ustanovením §37 odst. 2 zák. o rodině, jejíž případné nedostatky nemohou naplnit danost důvodu přípustnosti dovolání a dovolacího důvodu dle ustanovení §241 odst. 3 písm. a/ o.s.ř. Kolizní opatrovník je ustanoven do své funkce proto, aby nezletilé dítě aktivně zastupoval, v řízení hájil jeho zájmy. Je vybaven příslušnými právními a materiálními prostředky, které mu umožňují toto poslání realizovat i pomocí sítě stejných územních orgánů a nebýt v řízení jen pasivním subjektem.
Dovolatel rovněž uplatnil důvod přípustnosti dovolání dle ustanovení §237 odst. l písm. f/ o.s.ř., jak uvedeno shora. S obsahu spisu však vyplývá, že kolizní opatrovník nebyl v proběhu řízení soudem omezován či ignorován v tom smyslu, že by mu byla odňata možnost jednat před soudem. K jednání soudu prvního stupně, konanému 29.7.1999 byl pozván a u jednání aktivně vystupoval. Rovněž existence tohoto důvodu prokázána v řízení nebyla.
Ostatními důvody, kterými dovolatel brojí proti rozhodnutí odvolacího soud by se dovolací soud mohl zabývat pouze tehdy, bylo-li by dovolání přípustné, což v tomto případě není dáno.
Na základě shora uvedeného Nejvyšší soud dovolání odmítl, aniž se mohl zabývat jeho důvodností a nařizoval jednání, protože bylo podáno proti usnesení, proti kterému žádné ustanovení o.s.ř. dovolání nepřipouští (§243b odst. 4, §218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. října 2000
JUDr. František D u c h o ň , v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Marie Plhalová