Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 08.11.2000, sp. zn. 30 Cdo 2520/2000 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2000:30.CDO.2520.2000.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2000:30.CDO.2520.2000.1
sp. zn. 30 Cdo 2520/2000 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl ve věci péče o nezletilou D. V., zastoupenou Okresním úřadem P. jako opatrovníkem, dceru J. V. a M. V., o zvýšení výživného, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. P 251/88, o dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 1999, č.j. 27 Co 575/99-61, takto: Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 1999, č.j. 27 Co 575/99-61, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Shora označeným usnesením Krajský soud v Praze odmítl, pro opožděnost, odvolání podané otcem proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 17.11.1998, č.j. P 251/88-33. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že uvedený rozsudek soudu prvního stupně byl otci doručen náhradně v souladu s ustanovením §47 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Z doručenky, podle odvolacího soudu vyplývá, že pošta učinila výzvu k doručení dle 21.1.1999 a vzhledem k tomu, že i nový pokus o doručení zůstal bezvýsledný, byla zásilka, obsahující rozsudek soudu prvního stupně, uložena na poště dne 22.1.1999. Dnem doručení byl pak den třetí, následující po uložení, t.j. 25. leden 1999. Patnáctidenní lhůta k podání odvolání skončila dne 9.2.1999 a podal-li otec odvolání dne 10.2.1999, učinil tak opožděně. Zmíněné usnesení odvolacího soudu, které nabylo právní moci dne 14.1.2000, napadl otec (dále jen dovolatel) dovoláním, ve kterém navrhl zrušení napadeného usnesení a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Uvedl, že v době doručování rozsudku se ve svém bydlišti nezdržoval. Byl tehdy v pracovní neschopnosti, trvající od 7.12.1998 do 1.7.1999, a po celou tuto dobu se zdržoval u své přítelkyně na adrese Č., S. 1638, protože nebyl schopen se sám o sebe postarat. Dále podotkl, že nebyl zachován postup pro náhradní doručování tak, jak jej stanoví §47 odst. 2 o.s.ř., protože není technicky možné, aby došlo k novému pokusu o doručení, když výzva k doručení byla učiněna dne 21.1.1999 a zásilka byla uložena dne 22.1.1999. Dovolání je přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. e/ o.s.ř., protože bylo podáno proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odvolání zamítnuto. Rozsah přezkumné činnosti dovolacího soudu je dán ustanovením §242 o.s.ř. Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden. Podle odstavce třetího tohoto ustanovení lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. K vadám uvedeným v §237, a pokud je dovolání přípustné, i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř.), však dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání uplatněny. Dovolatelův nesouhlas se závěry odvolacího soudu, pokud jde o otázku, kdy mu byl doručen rozsudek soudu prvního stupně, je v konkrétním případě uplatnitelný v rámci dovolacího důvodu podle §241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř. Podle tohoto ustanovení lze dovolání odůvodnit tím, že řízení je postiženo jinou (než v §237 uvedenou) vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K takové vadě přihlíží dovolací soud z úřední povinnosti, ovšem jen v případě, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 o.s.ř.). V přezkoumávaném případě tomu tak je. Podle §158 odst. 2 o.s.ř. se stejnopis písemného vyhotovení rozsudku doručuje účastníkům do vlastních rukou. Doručování fyzickým osobám v případech, kdy zásilku je třeba doručit do vlastních rukou adresáta, upravuje ustanovení §47 o.s.ř.. Ovšem jen řádné a uvedenému ustanovení vyhovující doručení rozsudku má ten důsledek, že odvolací lhůta počne běžet osobě, které je doručováno. Místo, den a způsob doručení prokazuje při doručování poštou zásadně doručenka, kterou pošta vrací zpět odesílajícímu soudu. Okolnost, že se adresát ve svém bydlišti v době doručování zdržuje, je základní podmínkou pro náhradní doručení podle ustanovení §47 odst. 2 o.s.ř. Z obsahu spisu ovšem vyplývá, že dovolatel byl v době, kdy mu byl rozsudek soudu prvního stupně doručován, v dlouhodobé pracovní neschopnosti, ve svém bydlišti se nezdržoval, protože pobýval u své přítelkyně na adrese, kterou i v dovolání uvedl, jako adresu pro doručování písemností jemu určených. V důsledku této skutečnosti nebyly naplněny podmínky ustanovení §47 odst. 2 o.s.ř. pro náhradní doručení. Jestliže tedy rozhodnutí, jímž odvolací soud odmítl odvolání podle §218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř., spočívá na závěrech, zatížených jinou vadou řízení ve smyslu §241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř., nemůže být posouzeno jako správné. Proto Nejvyšší soud dovoláním napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 1, 2 o.s.ř.). V něm bude odvolací soud postupovat v souladu s ustanovením §243d o.s.ř. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 8. listopadu 2000 JUDr. František D u c h o ň , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Marie Plhalová

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/08/2000
Spisová značka:30 Cdo 2520/2000
ECLI:ECLI:CZ:NS:2000:30.CDO.2520.2000.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18