ECLI:CZ:NS:2000:30.CDO.2565.2000.1
sp. zn. 30 Cdo 2565/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce - Obec H. proti žalovanému - Česká republika - L., s.p., o určení vlastnického práva k pozemkům, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp.zn. 6 C 336/2000, o dovolání podniku Lesy České republiky, s.p., se sídlem v Hradci Králové, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. července 2000, č.j. 18 Co 223/2000 - 183, takto:
I. Dovolání podniku L., s.p., se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Svitavách rozsudkem ze dne 27. dubna 2000, č.j. 6 C 336/2000 - 146, určil, že žalobce je vlastníkem sporem dotčených přídělových lesních pozemkových parcel, zapsaných na listu vlastnictví č. 223, vedeného Katastrálním úřadem ve S. pro obec a katastrální území H. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 14. července 2000, č.j. 18 Co 223/2000 - 183, především vyslovil ve výroku \"I.\", že připouští zpětvzetí žaloby proti žalované České republice, rozsudek okresního soudu se v rozsahu, týkajícím se tohoto žalovaného zrušuje a řízení se v uvedeném rozsahu zastavuje. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů mezi žalobcem a Českou republikou. Dále ve výroku \"II.\" vyslovil, že se rozsudek okresního soudu, pokud se týká (dovolacím soudem označeného) žalovaného L., s.p. potvrzuje, přičemž rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi těmito subjekty. Konečně výrokem \"III.\" založil ve věci přípustnost dovolání podle ustanovení §239 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen \"o.s.ř.\") k posouzení otázky, zda (odvolacím soudem v takovém procesním postavení kvalifikovaný) žalovaný - L., s.p. - je ve sporu pasivně legitimován. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 11. srpna 2000.
Tento rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - konkrétně jeho výrok \"II.\" napadl podnik L., s.p., dovoláním datovaným dne 4. října 2000 a podaným k poštovní přepravě dne 5. října téhož roku.
Žalobce se k podanému dovolání vyjádřil podáním ze dne 26. 10. 2000, kterým navrhl, aby podané dovolání bylo zamítnuto.
Podané dovolání není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (§240 odst. 1 věta první o.s.ř.).
Z uvedeného je zřejmé, že v dané věci dovolací lhůta proti rozhodnutí odvolacího soudu končila v pondělí dne 11. září 2000. Dovolatel však své dovolání podal až po uplynutí této lhůty - konkrétně teprve dne 5. října 2000. Proto bylo toto dovolání jako opožděné odmítnuto (§243b odst. 4 o.s.ř. ve spojení s §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř.). Dovolacímu soudu tak nezbývá, než konstatovat, že za tohoto procesního stavu nebylo možno se zabývat věcnou správností napadeného rozhodnutí (především z pohledu §237 odst. 1 o.s.ř. - zejména jeho ustanovení uvedeného pod písm. e), které dopadá na vady vážící se k faktu nedostatku náležitého návrhu na zahájení řízení, což se týká i případu, kdy bylo ve sporném soudním řízení rozhodováno proti subjektu, který podle žaloby nebyl ve skutečnosti žalobcem zcela evidentně vymezen jako účastník řízení - v posuzované věci lze porovnat znění žaloby a podání na čl. 164 spisu).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §150 odst. 1 věta prvá a §151 odst. 1 o.s.ř. při uvážení již výše naznačeného specifického postavení subjektu, proti němuž rozhodnutí soudu druhého stupně směřuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. listopadu 2000
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Helena Lovíšková