ECLI:CZ:NS:2000:33.CDO.2255.2000.1
sp. zn. 33 Cdo 2255/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce B. G., proti žalovanému K. H., o zaplacení částky 5 200 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - sever pod sp. zn. Ro 268/2000, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. května 2000 č. j. 12 Co 469/2000 - 5, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň - sever usnesením ze dne 15. března 2000 č. j. Ro 268/2000-2 vyzval žalobce, aby ve lhůtě čtrnácti dnů od doručení usnesení doplnil svůj návrh na zahájení řízení, když v jeho podání ze dne 14. března 2000 není řádně vylíčen skutkový děj, na jehož základě žalobce svůj nárok uplatňuje, a nejsou připojeny důkazy k prokázání uvedených skutečností. V téže lhůtě vyzval soud žalobce, aby upravil svůj návrh tak, aby navrhovaný výrok soudního rozhodnutí odpovídal vylíčení rozhodujících skutečností. Soud žalobce poučil, že řízení podle §43 odst. 2 o. s. ř. zastaví, pokud podání ve stanovené lhůtě neopraví a nedoplní.
K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni jako soud odvolací usnesením ze dne 29. května 2000 č. j. 12 Co 469/2000-5 odvolání odmítl, neboť dospěl k závěru, že není přípustné. Podle §201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Zákon pak vylučuje podání odvolání mimo jiné proti rozhodnutím, která jsou vyjmenována v §202 odst. 2 o. s. ř. a mezi něž patří usnesení, jímž se upravuje vedení řízení a jímž bylo podání vráceno k opravě. Tím zákon míní výzvu k opravě nebo doplnění nesprávného nebo neúplného podání podle §43 o. s. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž uvedl, že jeho žaloba má všechny náležitosti podle §42 odst. 4 a §79 odst. 1 o. s. ř. Žalobce má za to, že mu soudy tímto nesprávným postupem odňaly možnost jednat před soudem. Navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu i usnesení soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud\") jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněnou osobou a že je podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. přípustné, přezkoumal napadené usnesení odvolacího soudu podle §242 odst. 1 a 3 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.
Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda řízení netrpí vadami uvedenými v §237 odst. 1 o. s. ř. či jinými vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí odvolacího soudu ve věci /§241 odst. 3 písm. b) o. s. ř./. Takové vady ze spisu nezjistil. Pokud dovolatel uvádí, že je dán dovolací důvod podle §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř., není tato jeho námitka opodstatněná. Podle uvedeného ustanovení a ustanovení §241 odst. 3 písm. a) o. s. ř. je dovolání důvodné tehdy, byla-li účastníku řízení v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Námitka dovolatele není odůvodněná již proto, že nesprávný postup soudu by se musel projevit v průběhu řízení a nikoliv rovněž v rozhodnutí, jak tvrdí dovolatel. Navíc v jeho případě postupoval odvolací soud správně. Soud prvního stupně totiž vyzval žalobce k odstranění vad podání a k doplnění podání. Usnesení soudu prvního stupně tedy mělo charakter usnesení, jímž bylo podání vráceno k opravě, jak též správně usoudil odvolací soud. Jde přitom o usnesení, proti němuž není odvolání přípustné /§202 odst. 2 písm. d) o. s. ř./. Odvolací soud proto odvolání správně podle §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž ho mohl věcně posoudit. Jeho rozhodnutí je tedy i z hlediska právního posouzení správné a Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. dovolání zamítl.
Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že odvolání by samozřejmě bylo přípustné proti usnesení soudu prvního stupně, jímž by bylo zastaveno řízení podle §43 odst. 2 o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalovanému žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. listopadu 2000
JUDr. Zdeněk D e s , v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Navrátilová