ECLI:CZ:NS:2000:33.CDO.2298.99.1
sp. zn. 33 Cdo 2298/99
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J. T. proti žalovanému M. T., o 186.875,- Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 36 C 136/93, o dovolání D. T. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. června 1994 č.j. 17 Co 46/94-27, takto:
I. Řízení o dovolání D. T. se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 27. 8. 1993 č.j. 36 C 136/93-15 zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu a jeho manželce 186.875,- Kč. Zároveň bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
Odvolání D. T. proti tomuto rozsudku bylo rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 1994 č.j. 17 Co 46/94-27 odmítnuto podle §218 odst. 1 písm. b/ o.s.ř., neboť bylo podáno osobou, která k odvolání není oprávněna. Tímto rozsudkem byl současně potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v napadeném zamítavém výroku ohledně částky 42.000,- Kč a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Podání žalobce ze dne 5.9.1994 nadepsané jako „Návrh na přezkoumání nespravedlivých soudních rozhodnutí\", ve kterém žalobce navrhl zrušení rozsudků soudů obou stupňů a které je podle jeho vyjádření dovoláním, podepsala rovněž D. T., manželka žalobce.
Usnesením ze dne 16. 11. 1998 č.j. 36 C 136/93-62 Městský soud v Brně D. T. vyzval, aby si ve lhůtě 30-ti dnů zvolila ve smyslu ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř. advokáta k zastupování v dovolacím řízení a předložila mu udělenou plnou moc k zastupování s tím, že jinak soud řízení o jejím dovolání zastaví. Na toto usnesení, které jí bylo doručeno 4.12.1998, reagovala D. T. podáním ze dne 23.12.1998 a ze dne 11.1.1999, v němž soudu oznámila, že její právní zástupce nyní dovolání vypracuje. Přípisem soudu prvního stupně ze dne 30.3.1999 jí byla k tomu stanovena lhůta 15 dnů, dalším přípisem soudu ze dne 13. 8. 1999 byla poučena o možnosti požádat o ustanovení advokáta soudem podle §30 o.s.ř.; na tento přípis, který jí byl doručen dne 25. 8. 1999, D. T. nijak nereagovala.
Opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu je dovolání. Vzhledem k tomu, že dovolání D. T. bylo podáno dne 5. 9. 1994, Nejvyšší soud jako soud dovolací posuzoval náležitosti podaného dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 1994.
Podle ust. §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce po právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ust. §241 odst. l věty druhé o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná.
Pro podání dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem, zákon stanoví požadavek, aby účastník řízení, který podává dovolání, měl buď sám právnické vzdělání, nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc. Ustanovení §241 o.s.ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejího splnění nelze o dovolání rozhodnout.
Přestože byla D. T. o povinném právním zastoupení v dovolacím řízení poučena, právního zástupce si ani dodatečně nezvolila.
Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ust. §241 odst.1 věty druhé o.s.ř. nebyl ani přes poučení odstraněn, Nejvyšší soud řízení o dovolání D. T. zastavil, aniž bylo třeba se zabývat otázkou dalších náležitostí podaného dovolání a jeho přípustností.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. l a §146 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 15. listopadu 2000
JUDr. Marta Š k á r o v á, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Lucie Žouželová