ECLI:CZ:NS:2000:7.ND.359.2000.1
sp. zn. 7 Nd 359/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud ve věci řízení o opravném prostředku navrhovatele A. K., bytem R., R. 451, Slovenská republika, proti rozhodnutí odpůrce Č. s. s. z. se sídlem v P. 5, K. 25, ze dne 24. 7. 2000 č. 560 116 6857/160, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Ca 182/2000, rozhodl o návrhu Městského soudu v Praze na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti takto:
Návrh Městského soudu v Praze na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě se z a m í t á.
Odůvodnění:
U Městského soudu v Praze jako soudu věcně a místně příslušného je vedeno řízení o opravném prostředku, který podal navrhovatel A. K. proti rozhodnutí odpůrce Č. s. s. z. se sídlem v P. 5, jímž byla zamítnuta žádost navrhovatele o plný invalidní důchod.
Městský soud v Praze navrhl, aby z důvodu vhodnosti byla věc přikázána Krajskému soudu v Praze. Městský soud svůj návrh odůvodnil tím, že navrhovatel má své bydliště blíže Krajskému soudu v Ostravě, v obvodu tohoto soudu byl také naposledy zaměstnán a pro potřeby správního řízení byl zdravotně posouzen lékařem OSSZ v Karviné, kde se také nachází jeho posudkový spis
Účastníci řízení se ve lhůtě stanovené soudem k návrhu na delegaci nevyjádřili, ačkoli byli upozorněni na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se předpokládat, že nemají námitky.
Nejvyšší soud shledal, že v dané věci nejsou dány důvody předpokládané zákonem proto, aby věc byla přikázána jinému než příslušnému soudu.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána z důvodu vhodnosti.
Postup podle §12 odst. 2 o. s. ř. představuje výjimku z ústavně garantované zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Z výše uvedeného plyne, že skutečnosti, o které se opírá rozhodnutí o přikázání jinému než příslušnému soudu, musí mít povahu výjimečné skutečnosti. Za výjimečnou skutečnost nelze dle názoru Nejvyššího soudu považovat to, že účastník řízení bydlí v cizině. Z dalších předložených spisů Městského soudu v Praze sp. zn. 47 Ca 262/99 a 26 Ca 303/96 bylo zjištěno, že navrhovatel se jednání před tímto soudem nezúčastnil a svoji neúčast omluvil špatným zdravotním stavem. Úvahu Městského soudu v Praze o vhodnosti projednání věci Krajským soudem v Ostravě s ohledem na bydliště navrhovatele nelze s ohledem na výše uvedené skutečnosti akceptovat jako výjimečnou skutečnost Vzhledem k dosavadní neúčasti navrhovatele při soudních jednáních v jiných jeho věcech, rovněž vedených odpůrcem s Č. s. s. z. v P. 5, je nutno konstatovat, že je třeba, aby věc projednal místně a věcně příslušný Městský soud v Praze, který si rovněž bez větších potíží může požadované dokumenty vyžádat.
V dané věci neshledal Nejvyšší soud žádný důvod pro závěr, že je vhodné, aby věc projednal a rozhodl jiný než příslušný soud. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. listopadu 2000
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann