ECLI:CZ:NS:2000:7.ND.403.2000.1
sp. zn. 7 Nd 403/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený rozhodl v právní věci žalobce F. S., zastoupeného advokátkou JUDr. S. Š., proti žalovanému J. K., a proti dalšímu účastníkovi na straně žalované, L. K., zastoupenému advokátem Mgr. S. F., o zaplacení částky 1.100.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti takto:
Návrh na přikázání věci Okresnímu soudu Brno - venkov se z a m í t á .
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 18. 3. 1999 u Okresního soudu v Českých Budějovicích jako soudu věcně i místně příslušného žalobu na žalovaného J. K. s návrhem na zahájení řízení o zaplacení částky 1.100.000,- Kč s příslušenstvím. Usnesením z 12. 10. 1999, č. j. 13 C 74/99-35, okresní soud připustil, aby do řízení na straně žalovaného vstoupil a v tomto řízení jakožto další účastník vystupoval L. K.; Krajský soud v Českých Budějovicích svým usnesením ze 14. 1. 2000, č.j. 7 Co 3356/99-45 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
V průběhu jednání před Okresním soudem v Českých Budějovicích, konaném dne 12. 9. 2000, žalobce s odkazem na svůj zdravotní stav i vzhledem k zájmu na hospodárnosti řízení navrhl z důvodu vhodnosti přikázání věci jinému soudu, a to Okresnímu soudu Brno - venkov.
Žalovaný J. K. se ve lhůtě stanovené okresním soudem k návrhu na delegaci nevyjádřil, další účastník řízení na straně žalované, L. K. se podáním z 21. 9. 2000 vyjádřil v tom smyslu, že vznáší námitku místní nepříslušnosti soudu (patrně navrhovaného Okresního soudu Brno - venkov) s tím, že jeho místně příslušný soud je v okrese Rychnov nad Kněžnou.
Okresní soud v Českých Budějovicích za tohoto procesního stavu předložil spis dne 31. 10. 2000 (nesprávně) Vrchnímu soudu v Praze, který v souladu s ustanovením §12 odst. 2, odst. 3 o. s. ř. zaslal spisový materiál Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o shora citovaném návrhu žalobce F. S. na přikázání věci z důvodu vhodnosti.
Nejvyšší soud České republiky však shledal, že v posuzovaném případě zákonné podmínky pro přikázání věci splněny nejsou.
Podle §12 odst. 2 občanského soudního řádu může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Procesní postup podle citovaného ustanovení o. s. ř. je tudíž výjimkou ze zásady, že řízení koná soud, jehož příslušnost vyplývá ze zákonných hledisek. Přitom právě zásada, že řízení koná zásadně soud, jehož příslušnost je založena zákonem, je garantována článkem 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V praxi to znamená, že důvody, o které se naznačený procesní postup podle §12 odst. 2 o. s. ř. opírá, se musí vždy vyznačovat jistou, konkrétně zjištěnou výjimečností. Okolnosti toho druhu, že účastníci řízení, či někteří nebo některý z nich nemají bydliště, popř. pracoviště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem svého trvalého bydliště či pracoviště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či že je cesta k jednání u příslušného soudu pro ně spojena s rozličnými zdravotními, organizačními, event. finančními problémy apod., jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci soudu jinému.
V posuzovaném případě z hlediska podkladů pro zhodnocení zdravotního stavu žalobce spis obsahuje toliko lékařskou zprávu praktického lékaře MUDr. J. G. ze 14. 4. 2000, podle které stávající zdravotní stav pacienta nedovoloval podniknout delší cestování, včetně soudního jednání v Českých Budějovicích. Zdravotní obtíže žalobce F. S. nejsou ve zprávě konkretizovány, je zde uvedena pouze prognóza, že zlepšení zdravotního stavu pacienta lze očekávat asi za šest týdnů. Žalovaný se poté skutečně osobně zúčastnil jednání u Okresního soudu v Českých Budějovicích dne 20. 6. 2000, kdy byl kromě jiného realizován jeho osobní výslech, a osobně se k soudu dostavil též 12. 9. 2000. I v případě opětovného výskytu nebo zhoršení zdravotních obtíží přitom nic nebrání plnohodnotnému provedení dalšího řízení, procesní úkony případně provedené dožádaným soudem nevyjímaje.
Přikázání věci za této situace se nejeví jako vhodné a Nejvyšší soud České republiky proto návrh na přikázání věci zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. prosince 2000
Předseda senátu:
JUDr. Zdeněk S o v á k